Při léčbě fibromyalgie mají vynikající výsledky TENS - BÜRST proudy.

07.09.2010 22:07

TENS proudy

Transkutánní elektrická neurostimulace -využívá princip, že vedení bolestivých vzruchů a vnímání bolesti je možné zmírnit až potlačit drážděním nervů na různých úrovních nervového systému.
Použité impulzy se liší svým tvarem (symetricky či asymetricky bifázické, bifázické alternující), jsou velmi krátké (0,01 – 0,75 ms).

TENS se dělí na tři druhy dle aplikace:1) TENS kontinuálně2) TENS-burst v salvách 3) TENS-surge ve vlnách.

Indikace: především stavy vyžadující snížení bolesti (onemocnění páteře, bolesti hlavy, poúrazové bolesti a mnoho dalších).
Proceduru předepisuje lékař.

 

Při léčbě fibromyalgie mají vynikající výsledky TENS - BÜRST proudy. Jsou řazeny do skupin, salv

- jednotlivé impulsy jsou seskupeny do tzv. salv, přičemž počet těchto salv za sekundu (tzv. burst frekvence) je nastavitelný v rozmezí 1-10 HzSurge
- TENS (vlnový, rázový, amplitudově modulovaný)

- série impulsů s plynulým zvyšováním a snižováním intenzity pulsů a s volitelnou délkou pauzy mezi jednotlivými sériemi

 

Elektrody se nechávají působit na bolestivá místa a rozhánějí je svými elektro impulsy. I jediná aplikace přináší úlevu. Lékař je při dobrém účinku může předepsat opakovaně a pacient si vždy zvolí místo, kde je chce přiložit. Kde zrovna v tu chvíli má největší bolesti. Samozřejmě nejde o trvalý účinek, ale rozhodně to uleví od bolesti.

Almeida, Roizenblatt, Benedito-Silva a Tufik (2003) ve své randomizované placebem kontrolované studii zkoumali efekt kombinované terapie u pacientů s fibromyalgií na intenzitu a povahu bolesti, kvalitu spánku a jejich vzájemnou interakci.

Studie se účastnilo 17 dobrovolníků splňujících kritéria fibromyalgie, randomizovaně rozdělených do skupiny léčebné a kontrolní. U léčené skupiny byla nejdříve provedena elektrodiagnostika bolestivých oblastí pomocí      kontinuálního ultrazvuku ( MHz, 0.5 W/cm2 ) a interferenčního proudu (4 000 Hz, AMF 100 Hz) o intenzitě  prahově  sensitivní. Po zmapování daných oblastí  byla zahájena léčba pulzním ultrazvukem (1 MHz, 2.5 W/cm2 ) a interferenčním proudem v každém zjištěném  bodě. V kontrolní skupině byla prováděna  simulace aplikace kombinované terapie s tím rozdílem, že přístroje byly v době terapie v inaktivním modu. Léčba byla prováděna během 12 sezení v průběhu 4 týdnů. Hlavní oblastí zájmu byla bolest a kvalita spánku. Topografie bolestivých oblastí byla pacienty indikována pomocí mapy lidského těla (BM - Body map) rozděleného na 64 kvadrantů, a současně byla probandy znázorněna intenzita bolesti pomocí VAS (visuální analogová škála). Všech 18 bolestivých bodů, bylo změřeno pomocí aplikace digitálně kontrolovaného tlaku. Prahové hodnoty sensitivity (TT – Tender point treshold), byly měřeny pomocí Fisherova dolorimetru. Evaluace spánku byla hodnocena jak subjektivně pomocí dotazníku, tak objektivně prostřednictvím polysomnografie provedené v laboratoři spánku při  celonočním monitorování. Kvalita spánku byla hodnocena pomocí délky spánkové latence, procentuálního vyjádření délky hlubokého spánku (SWS – slow wave sleep), počtu spánkových cyklů a počtu probuzení, četnosti střídání spánkových stádií a celkové doby bdění během spánku (WASO – wake time after sleep onset). U pacientů bylo po ukončení léčby kombinovanou terapií prokázáno snížení intenzity i manifestace bolestí, snížení počtu bolestivých bodů a zvýšení prahu citlivosti. V léčené  skupině došlo i ke zlepšení subjektivních spánkových problémů. Objektivně bylo v této oblasti zaznamenáno snížení spánkové latence, prodloužení doby hlubokého spánku a snížení četnosti probouzení.