EMG - měření elektrické aktivity svalu a nervu
Elektromyografie
Vyšetřovací metoda, která se používá pro měření elektrické aktivity svalu a nervu, který daný sval řídí.
Měření elektrické aktivity svalu a nervu pomáhá určit přítomnost poškození svalové tkáně nebo nervu. Při poranění nervu lze pomocí EMG určit nejen místo, ale i rozsah poškození.
Elektrické biopotenciály (elektrickou svalovou aktivitu) lze zaznamenávat buď jehlovými elektrodami zavedenými skrz kůži do svalu nebo povrchovými elektrodami umístěnými na kůži nad bříškem svalu.
Výsledkem elektromyografického vyšetření je graf, odborně elektromyogram nebo také EMG křivka.
Přístroj registruje akční potenciál (vzruch), který vzniká záměrnou aktivací svalu nebo po podráždění periferního nervu.
Vzniklý vzruch se šíří nervovým vláknem, aktivuje svalová vlákna a tím vzniká svalový záškub.
Ty jsou elektrodami snímány, přenášeny do procesoru, zpracovány a zapsány v podobě EMG křivky na obrazovku.
Svalové odpovědi se mění při poškození nervu nebo svalu.
Měření elektrické aktivity svalu a nervu pomáhá určit přítomnost poškození svalové tkáně (svalová dystrofie) nebo poruchy nervového vzruchu.
Při poranění nervu lze pomocí EMG přesně určit místo i rozsah poškození nervu.
Přístroj také dokáže zjistit poruchy centrální nervové soustavy.
Speciální techniky také umožňují měřit změny velikosti elektrické odpovědi ve svalu při opakované stimulaci.
Spektrum onemocnění periferního nervového systému a kosterního svalstva indikované k EMG vyšetření je velmi široké a rozhodnutí k indikaci tohoto vyšetření spadá do kompetencí neurologa či Centra bolesti.
Jedním z nejčastějších důvodů k EMG vyšetření je syndrom karpálního tunelu.
Dalším častým důvodem k EMG vyšetření je postižení nervových kořenů – radikulopatie.
Při výskytu kostních nárůstů (osteofytů) či při vyhřezlé meziobratlové ploténce (hernii) dochází k utlačení nervového kořene.
Nejčastěji dochází k postižení krčních a bederních nervových kořenů, které se projevují šířením bolestí z oblasti páteře do horní či dolní končetiny, brněním, trnutím, necitlivostí či oslabením svalové síly určitých svalů zásobených daným nervovým kořenem.
EMG vyšetření se dále provádí u dnes velmi časté zvýšené nervosvalové dráždivosti – tetanie, způsobené nedostatkem hořčíku a vápníku. Mezi projevy tetanie patří především pocity mravenčení, brnění končetin, křeče, pocity tlaku na hrudníku, bušení srdce, pocity celkové slabosti, nevýkonnosti či zvýšené únavy.
Vyšetření je ambulantní, před ním není nutná žádná příprava. Lze jíst, pít, užívat předepsané léky.
Magnetická rezonance (MR) umožňuje pouhé zobrazení nervů.
Avšak neumožňuje snímání elektrické aktivity svalů a nervů, ani nepodá informace o jejich funkčnosti jako EMG.