Jedná se o poruchu, která se většinou objevuje u zranitelných osob po dlouhotrvajícím stresu.  Pacienta obtěžuje úzkost, která není vázaná na žádnou konkrétní situaci.

Pacienta trápí stálé obavy, že není něco v pořádku, že něco nezvládne, dělá si starosti i s běžnými záležitostmi a neustále se stresuje. Celkem brzy ho začnou obtěžovat různé tělesné příznaky, kterých bývá opět široké spektrum jako u ostatních úzkostných poruch. Nejčastěji se objevují ale pocity trvalého svalového napětí, poruchy spánku, nadměrné pocení, třes, bolesti hlavy, bušení srdce…

Postižený si často uvědomuje, že si dělá starosti nadměrně, nicméně se nedokáže ubránit tomu, aby nad nimi nepřemýšlel. Cítí se ohrožený situacemi, které ho předtím netrápily. Často neví, proč se tak pořád trápí. Funguje to automaticky. Ruku v ruce s automatickými stresujícími myšlenkami jde zvýšené napětí, úzkost a vyčerpanost. Odpočinek je problémem.

Proto si často lidé u svých obvodních lékařů stěžují většinou pouze na neurčité tělesné obtíže. Chronická úzkost se objevuje nejen jako samotný psychický problém ale i jako součást řady dalších poruch (např. poruchy nálady, psychotické poruchy, poruchy příjmu potravy, závislosti a další), proto je nezbytné k přesnému stanovení diagnózy navštívit odborného lékaře.

Diagnostická kritéria:

• obavy týkající se několika věcí trvají po většinu dnů po dobu 6 měsíců
• jsou přítomny tři nebo více z následujících tělesných příznaků:
• nervozita
• neklid
• napětí
• podrážděnost
• snadná unavitelnost
• potíže s koncentrací
• vznětlivost
• přecitlivělost
• svalové napětí
• poruchy spánku
• popřípadě další tělesné příznaky úzkosti
• úzkost, obavy nebo fyzické příznaky závažně zasahují do každodenního života a nejsou způsobeny jinou poruchou