Historie
První zmínka o onemocnění, které lze považovat za syndrom neklidných končetin, pochází z roku 1673 z pera anglického anatoma a lékaře Thomase Willise (1621–1675). V roce 1861 neurolog Theodor Wittmaack onemocnění popsal ve své učebnici neurologie jako „anxietas tibiarum“.
Ve Francii byl v té době syndrom známý pod názvem „impatience musculaire“ (svalová nervozita).
Švédský neurolog Karl-Axel Ekbom (1907–1977) publikoval v roce 1945 své pozorování 34 osob a první použil termín „syndrom neklidných končetin“ (restless leg syndrome – RLS), označovaný někdy také jako WittmaackůvEkbomův syndrom.
Přes svou bohatou historii vstoupil RLS do širšího povědomí českých lékařů až na konci dvacátého století.
RLS patří mezi úzkostné stavy velmi negativně ovlivňující spánek a každodenní osobní, rodinné i pracovní aktivity.
Negativní dopad na kvalitu života je srovnatelný s chronickými a frustrujícími chorobami, jakými jsou deprese nebo diabetes.
Studie provedené v Severní Americe a Evropě udávají 5–15% prevalenci onemocnění v celé populaci, přičemž 2,7–3 % populace trpí těžkými klinickými projevy.
V těhotenství se tento syndrom vyskytuje u 11–33 % žen, u pacientů s chronickým renálním selháním v 17–48 %.
https://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/syndrom-neklidnych-koncetin-459223