Hodnocení bolesti

11.12.2012 10:04

Neverbální metody hodnocení bolesti

Nejčastěji je používaná vizuální analogová škála (VAS), která má mnoho grafických modifikací. Nejvíce užívaná je horizontální úsečka, existují ale i škály s vertikálním nebo diagonálním průběhem, nebo v podobě teploměru používaná u dětí. Levý okraj úsečky je označen „žádná bolest, pravý jako „nejvyšší možná bolest. Důležité je přesné vymezení časového období, které chceme na škálu zakreslit. Někteří používají současně škály dvě, jednu pro aktuální bolesti a jednu pro bolesti obvyklé. Dalším možným vyjádřením intenzity bolesti je jednodimenzionální numerická škála, se stupni od nuly do deseti, kde nula znázorňuje stav bez bolesti a deset maximální možnou bolest.
Topografickým znázorněním potíží jsou mapy bolesti, do kterých pacient sám zakresluje lokalizaci bolestí. Pro znázornění intenzity se může použít barevného rozlišení nebo smluvených grafických znaků (Opavský in Rokyta, 2009).

Verbální metody hodnocení bolesti

Verbální metody nám umožňují zachycení nejen intenzity bolesti, ale i její kvalitu pomocí deskriptorů bolesti. Dle pacientem volených výrazů můžeme posoudit i zastoupení senzorickodiskriminační a emoční dimenze bolesti. Nejvíce užívaným dotazníkem je  „Krátká forma dotazníku bolesti McGillovy univerzity. Obsahuje patnáct deskriptorů bolesti, u kterých pacient volí intenzitu pociťované bolesti, tyto deskriptory jsou uvedeny v tabulce 4.  

Sensorickou dimenzi bolesti (PRI-S) zachycuje součet bodů z prvních jedenácti položek dotazníku, položky 12-15 zachycují dimenzi afektivní (PRI-A). Součet obou těchto dimenzí udává celkový index bolesti (PRI-T Pain rating index - Total). Při vyšším zastoupení afektivní dimenze bolesti, je vhodné doporučit konzultaci s psychologem, popřípadě psychiatrem. Další součástí tohoto dotazníku je verbální škála intenzity bolesti a vizuální analogová škála bolesti.
Pro zjištění vlivu bolesti pacienta na běžné denní aktivity používáme „Dotazník interference bolestí s denními aktivitami (DIBDA), který je uveden tabulce  5.
(Opavský in Rokyta, 2009).

 

Tabulka 4. Krátká forma dotazníku McGillovy univerzity
(Opavský in Rokyta, 2009)

Deskriptor bolesti (bolestivého pocitu)         0 - žádná        1 - mírná      2 – středně silná      3 - silná

1.  tepavá (bušivá)
2.  vystřelující
3.  bodavá
4.  ostrá
5.  křečovitá
6.  hlodavá (jako zakousnutí)
7.  pálivá – palčivá
8.  tupá přetrvávající (bolavé, rozbolavělé)
9.  tíţivá (těţká)
10. citlivé (bolestivé) na dotyk
11.jakoby mělo prasknout (puknout)
12. unavující – vyčerpávající
13. protivná (odporná)
14. hrozná (strašná)
15. mučivá – krutá

 

Tabulka 5. Dotazník interference bolestí s denními aktivitami

(Opavský in Rokyta, 2009).

0  Jsem bez bolestí.
1  Bolesti mám, výrazně mě neobtěžují a neruší, dá se na ně při činnosti zapomenout
2  Bolesti mám, nedá se od nich zcela odpoutat pozornost, nezabraňují však v provádění běžných denních a pracovních činností bez chyb.
3  Bolesti mám, nedá se od nich zcela odpoutat pozornost, ruší v provádění i  běžných denních činností, které jsou proto vykonávány s obtížemi a s chybami.

4  Bolesti mám, obtěžují tak, že i běžné denní činnosti jsou vykonávány jen s největším úsilím.
5  Bolesti jsou tak silné, že nejsem běžných činností vůbec schopen/-na, nutí mě vyhledávat úlevovou polohu, případně nutí až k ošetření u lékaře.