Jak s dětmi mluvit o své nemoci
V ČR fibromyalgik většinou nemá k dispozici žádného odborníka, který by mu pomohl sdělit svou diagnózu dětem, dál ho provázel na cestě z nejtěžších starostí a problémů. Je tedy na samotném pacientovi nebo na někom z rodiny, aby se tohoto sám ujal.
Dítěti je třeba vysvětlit 3 věci:
1) Dlouhodobě nemocný rodič.
2) Pomoc v domácnosti úměrně jeho věku.
3) Nižší rozpočet rodiny.
Buďte otevření, věcní, přímí. Představa, že utajíte před svým okolím to, že jste onemocněli fibromyalgickým syndromem, který výrazně zasahuje do všech aspektů života je nereálná.
Vysvětlete dítěti, co máte za nemoc, jak se budete léčit, jak vás nemoc změní, že není smrtelná, že nebudete schopni zastat tolik práce v domácnosti, chodit do zaměstnání apod.
Dovolte dítěti se kdykoliv na cokoliv zeptat. Děti totiž nejvíce traumatizuje, když se „o tom“ nemluví, když panuje nevyřčené pravidlo, že se nesmí zeptat. Pokud ale dítě nechce o nemoci mluvit, nenuťte jej.
Podporujte naději, že se situace zlepší. Vysvětlete dítěti, že všechny změny v důsledku nemoci jsou pro vás důležité. Optimistický, pozitivní přístup k léčbě dává dítěti signál, že s nemocí bojujete.
Sdílejte přiměřeně své emoce z nemoci (smutek, strach, vztek) a ujistěte dítě, že je v pořádku cítit je také. V žádném případě to ale neznamená, že se budete chovat hystericky.
Předejděte zbytečným strašákům. Především malé děti je nutné ubezpečit, že ony samy ani jejich chování (zlobení) nejsou zdrojem ani viníkem nemoci. Menší děti mohou také mít strach z „nakažení“.
Situaci nezlehčujte, říci ,,nic to není´´ a pak dítě uvidí jak vám je každý den špatně může dítě zmást. Větší děti si na netu najdou informace a pak ,,nic to není´´ mohou považovat za lež. V situacích, když vám nebude dobře můžete i dítěti vyčíst, že vám nepomůže, nechová se k vám hezky, když ví, že jste nemocní. Ale vy samy jste situaci zlehčovaly ,,nic to není´´...
Zvláště nemocné matky musí své povinnosti v domácnosti delegovat mezi členy rodiny, pokud dítě bylo vedeno od předškolního věku k tomu, aby vám pomáhalo není to pro něj takový šok jako, když jste dosud všechno dělaly samy. Vysvětlete dítěti proč tomu tedy tak bylo a proč tedy teď už bude muset mít povinnosti úměrně svému věku.
Neočekávejte, že dítě bude hodné, bude vám pomáhat, ani že bude chtít svůj život přizpůsobit vašemu ,,nemocnému´´ životu. Chce být jako jeho vrstevníci a bude mít stejné nároky. Nemoc má výrazný dopad na finanční situaci rodiny a to je další část co ,,musí´´ dítě přijmout.
Jak vy, tak vaše děti budete muset projít a možná i opakovaně fázemi smíření https://fibromyalgik.webnode.cz/…/jak-se-vyporadat-s-diagn…/.
Závažná diagnóza jakou FM je, dokáže otřást i zkušenými a emočně stabilními osobnostmi a klidnými domácnostmi natož dětmi, které i v útlém věku jsou velmi vnímavé. Není na škodu, aby si s dítětem promluvil i dětský psycholog.
p12.helpnet.cz/aktualne/jedna-z-peti-zen-svym-detem-nerekla-ze-ma-rakovinu-prsu