Melatonin
Na pokles počtu hodin denního světla v podnebích vyšších zeměpisných šířek reaguje mozek tvorbou hormonu melatonin.
Tato látka nám pomáhá při usínání a udržuje nás ve spícím stavu po celou noc. Hladina melatoninu se obvykle začne zvyšovat večer a maxima dosahne mezi 2-3 hod. ranní.
Dalším důležitým faktorem SAD je epifýza - šišinka, žláza umístěná na spodině mozku, která dodává mozku a tělu informace o množství světla. Oči epifýze dodají potřebnou informaci a epifýza reaguje vytvářením hormonu melatoninu.
Melatonin produkují i zvířata.
S příchodem zimy a s ní souvisící zvýšenou hladinou melatoninu se u lidí objevují reakce typu - zimní spánek. Někteří začnou více jíst, tloustnou a déle spí.
JESTLIŽE SE PSYCHOLOGICKÉ PŘÍZNAKY DOSTANOU DO EXTRÉMNÍCH POLOH A VYVINOU SE V TĚŽKOU DEPRESI, MOHOU VÁŽNĚ NARUŠIT KAŽDODENNÍ ČINNOST JEDINCE A ZHORŠIT JEHO ZDRAVOTNÍ STAV.
SAD postihuje více ženy a mladé lidi. Ženská epifýza je citlivější na měnící se délku dne. Mužský mozek se dá snáze ošálit umělým světlem. Pokud by muž chtěl prožít kolísání hladin ženských hormonů musel by se vzdát žlutě zářících žárovek a modře blikajících Tv obrazovek.
Zdroj: Allen D. Bragdon, David Gamon - Když mozek pracuje jinak