Způsob posouzení poklesu pracovní schopnosti
Proces posuzování invalidity, i když vychází a staví na odborných lékařských znalostech, je právně regulován, a to ustanovením § 26, § 39 a § 42 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
V příloze této vyhlášky jsou v patnácti kapitolách, členěných podle jednotlivých skupin zdravotních postižení uvedeny procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení. Jsou zde uvedena nejčastější zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, která se vyskytují v populaci v České republice a mají nejčastěji dopad na pracovní schopnost. Pokud zdravotní postižení, které bylo u pojištěnce prokázáno není citováno přímo v právním předpise, stanoví se míra poklesu pracovní schopnosti podle takového zdravotního postižení, které je s ním nejvíce srovnatelné. Jde zejména o srovnatelnost z hlediska příčiny, charakteru, rozsahu a tíže funkčních poruch a srovnatelnost dopadu na pracovní schopnost. V konkrétních položkách zdravotních postižení jsou uvedeny obvyklé/průměrné míry poklesu pracovní schopnosti v procentech, které provázejí zdravotní postižení a příslušný rozsah funkční poruchy.
V případě, že kvůli dlouhodobým zdravotním potížím nemůžete vykonávat výdělečnou činnost, tak jako dříve došlo u vás k poklesu pracovní schopnosti v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (DNZS).
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/individualni-pracovni-sc…/
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/urcovani-poklesu-pracovn…/
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/dlouhodobe-nepriznivy-zd…/
Způsob posouzení poklesu pracovní schopnosti
Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti posudkový lékař určí, které/která zdravotní postižení jsou příčinnou DNZS. K těm, která toto kritérium nenaplňují, se pak dále již nepřihlíží. Skutečnost, že zdravotní postižení má charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu však ještě nic neříká o tom, jak významný vliv má DNZS na míru poklesu pracovní schopnosti. Protože řada zdravotních postižení je provázena kolísáním zdravotního stavu tj. obdobími se zlepšením, zhoršením nebo stabilizací, atakami a remisemi, exacerbacemi či bezpříznakovým obdobím, stanovuje právní úprava mechanismus stanovení průměrného rozsahu funkčního postižení a tomu odpovídajícího poklesu pracovní schopnosti.
V případě, že příčinnou DNZS je více zdravotních postižení, míry poklesu pracovní schopnosti, stanovené právním předpisem pro jednotlivá postižení, se nesčítají. Dopady zdravotních postižení na pracovní schopnost pojištěnce totiž nemají plošný kumulativní efekt; dopad řady z nich se projeví jen minimálně nebo je nepodstatný, u jiných je dopad podobný nebo obdobný, v případě jiných dochází pouze k akcentaci důsledků na pracovní schopnost. Proto se vychází z rozhodující příčiny DNZS, tedy zdravotního postižení s nejtěžším funkčním postižením a nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost a podle tohoto postižení se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti. V rámci stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, určené podle rozhodující příčiny DNZS, je pak možno přihlédnout k dopadu více příčin DNZS, pokud je takový dopad v konkrétním případě identifikován.
Pokud je u pojištěnce zjištěno více zdravotních postižení charakteru DNZS a z důvodu kumulace nebo kombinace jejich nepříznivých důsledků se jeví pokles pracovní schopnosti větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu stanovené podle rozhodující příčiny DNSZ, lze tuto hranici navýšit až o 10 procentních bodů.
Jsou i takové situace, kdy DNZS má podstatně větší dopad na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, než odpovídá horní hranici míry poklesu stanovené podle rozhodující příčiny DNSZ. Potom lze tuto hranici navýšit až o 10 procentních bodů. Tj. jde o situace, kdy pojištěnec není schopen využívat „kvalifikační potenciál“.
Posudkový orgán může podle individuálních zjištění u konkrétního pojištěnce použít ten postup, který je na místě; zvýšení horní hranice procentní míry poklesu však nesmí převýšit 10 procentních bodů.
DNZS může mít v individuálních případech jen zcela nepodstatný nebo žádný vliv na pracovní schopnost pojištěnce. Je to proto, že pracovní schopnost je dána nejen stavem duševních, tělesných a smyslových schopností (tzv. fyzickým potenciálem), ale také potenciálem kvalifikačním (dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, předchozí výdělečné činnosti), a rehabilitačním (stabilizace, adaptace, schopnost rekvalifikace). Pojištěnec může mít zdravotní postižení charakteru DNZS a v důsledku toho disponovat menším rozsahem duševních, tělesných a smyslových schopností než před vznikem DNZS; tato skutečnost se ale neprojeví/nemá vliv, popřípadě má jen na nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. V důsledku toho je pak pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti stanovené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V takovém případě lze při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti snížit až o 10 procentních bodů. To platí obdobně i pro situace, kdy dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti stanovené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; i v těchto případech lze dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti snížit až o 10 procentních bodů. Posudkový orgán může podle individuálních zjištění u konkrétního pojištěnce použít ten postup, který je na místě; snížení dolní hranice procentní míry poklesu však nesmí převýšit 10 procentních bodů.
Z hlediska zdravotního se nepodstatný nebo žádný vliv DNZS na pracovní schopnost projevuje stabilizací nebo adaptací a rovněž i tím, že se při DNZS minimalizoval výskyt dočasných pracovních neschopností nebo řízení o invalidní důchod nepředchází dlouhodobá dočasná pracovní neschopnost. Z hlediska pracovního se pak nepodstatný nebo žádný vliv DNZS na pracovní schopnosti projevuje schopností soustavné přípravy pro pracovní uplatnění, tj. schopností studovat nebo absolvovat praktickou přípravu za obvyklých/standardních podmínek, vykonávat výdělečnou činnost v plném rozsahu a intenzitě, s využitím dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí včetně těch, které byly získány v předchozích výdělečných činnostech. Za nepodstatný vliv nelze považovat schopnost soustavné přípravy pro pracovní uplatnění, tj. schopností studovat nebo absolvovat praktickou přípravu s využíváním asistenta, ať osobního nebo školského.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/procentni-miry-poklesu-p…/
Co si z článku odnést:
- Posudkový lékař při posuzování vychází z vyhlášky o invaliditě, kde jednotlivé zdravotní stavy jsou ohodnoceny různou mírou poklesu pracovní schopnosti. Fibromyalgie 5 – 25% (invalidní důchod lze získat až od 35%).
- Posudkový lékař má právo sám určit na základě lékařských zpráv a profesního dotazníku jaký zdravotní stav je příčinou vašeho dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu (DNZS) a zda má vliv na pracovní schopnosti.
- Jestliže máte více zdravotních potíží nebo nejste již schopni využívat svůj kvalifikační potenciál MŮŽE procentuální ohodnocení navýšit až o 10 procentních bodů.
- Když posudkový lékař usoudí, že váš zdravotní stav je stabilizovaný nebo jste se adaptovali na své zdravotní postižení MŮŽE procentuální ohodnocení snížit až o 10 procentních bodů.
- V případě, že posudkový lékař určí za DNZS fibromyalgii a nepřičte vám 10% NEMŮŽETE získat ani I. stupeň invalidního důchodu a to i v případě, že máte i jiná onemocnění na které byste měli šanci získat více procent, vyšší stupeň invalidního důchodu.
- Pokud žádosti o invalidní důchod nepředchází dlouhodobá dočasná pracovní neschopnost, máte málo dočasných pracovních neschopností či zameškaných hodin ve škole je zřejmé, že DNZS nemá podstatný nebo žádný vliv na vaší pracovní schopnost.
Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje právní poradnu.