Procentní míry poklesu pracovní schopnosti

05.09.2012 15:56

Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)


§ 1 Procentní míry poklesu pracovní schopnosti


(1) Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce.

(2) Pokud zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, není uvedeno v příloze, stanoví se procentní míra poklesu pracovní  schopnosti podle takového zdravotního postižení uvedeného v příloze, které je s ním funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.

 

Výklad
Procentní míry poklesu pracovní schopnosti jsou uvedeny v příloze k vyhlášce v patnácti kapitolách, členěných podle jednotlivých skupin zdravotních postižení. V příloze jsou uvedena nejčastější zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, která se vyskytují v populaci České  republice a mají nejčastěji dopad na pracovní schopnost. Pokud zdravotní postižení, které bylo u pojištěnce prokázáno není citováno přímo v právním předpise, stanoví se míra poklesu pracovní schopnosti podle takového zdravotního postižení, které je s ním nejvíce srovnatelné. Jde zejména o srovnatelnost z hlediska příčiny, charakteru, rozsahu a tíže funkčních poruch a srovnatelnost dopadu na pracovní  schopnost. V konkrétních položkách zdravotních postižení jsou uvedeny obvyklé/průměrné míry poklesu pracovní schopnosti v procentech, které provázejí  zdravotní postižení a příslušný rozsah funkční poruchy.

 
  § 2  Způsob posouzení poklesu pracovní schopnosti


(1)  Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

(2)  U zdravotních postižení, u nichž dochází průběžně ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti
 tak, aby odpovídala průměrnému rozsahu funkčního postižení a tomu odpovídajícímu poklesu pracovní schopnosti.

(3)  Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního  stavu  pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní
schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení  se nesčítají;  v tomto případě se určí, které zdravotní  postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a  procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu   ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého  zdravotního stavu se považuje    takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.  

Výklad

Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit, které/která zdravotní postižení jsou příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního  stavu. K těm, která toto kritérium nenaplňují, se pak dále již nepřihlíží. Skutečnost, že zdravotní postižení má  charakter  dlouhodobě  nepříznivého  zdravotního  stavu  však  ještě nic  neříká o tom, jak významný vliv má DNZS na míru poklesu pracovní schopnosti. Protože řada zdravotních postižení je provázena kolísáním zdravotního stavu tj. obdobími se zlepšením, zhoršením nebo stabilizací, atakami a remisemi, exacerbacemi či bezpříznakovým obdobím, stanovuje právní úprava mechanismus stanovení průměrného  rozsahu  funkčního  postižení  a  tomu odpovídajícího  poklesu  pracovní schopnosti.
V případě, že příčinnou DNZS je více zdravotních postižení, míry poklesu pracovní schopnosti, stanovené  právním  předpisem  pro  jednotlivá  postižení, se  nesčítají. Dopady zdravotních postižení na pracovní schopnost pojištěnce totiž nemají plošný kumulativní efekt;  dopad řady z nich se projeví jen minimálně nebo je nepodstatný, u jiných je dopad podobný nebo obdobný, v  případě jiných dochází pouze k akcentaci důsledků na pracovní schopnost. Proto se vychází z rozhodující příčiny DNZS, tedy zdravotního postižení s nejtěžším funkčním postižením a nejvýznamnějším dopadem na  pracovní  schopnost a  podle tohoto postižení se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti. V rámci stanovení míry  poklesu  pracovní  schopnosti, určené podle rozhodující příčiny  DNZS, je pak možno přihlédnout  k dopadu   více příčin  DNZS, pokud je takový dopad v konkrétním případě identifikován.  

§ 3

(1)  V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení  a  v důsledku působení  těchto zdravotních  postižení  je  pokles  pracovní  schopnosti  pojištěnce  větší,  než odpovídá  horní  hranici  míry  poklesu  pracovní  schopnosti  určené  podle rozhodující  příčiny  dlouhodobě  nepříznivého  zdravotního  stavu,  lze  tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

(2)  V případě,  že  dlouhodobě  nepříznivý  zdravotní  stav  pojištěnce  má  takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na  schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než  odpovídá  horní  hranici  míry  poklesu  pracovní  schopnosti  a  příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

(3)  Zvýšení horní hranice  míry  poklesu  pracovní  schopnosti  podle  odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů. 

Výklad

Pokud  je u  pojištěnce  zjištěno  více  zdravotních postižení charakteru DNZS a z důvodu  kumulace nebo kombinace  jejich nepříznivých  důsledků  se jeví  pokles pracovní schopnosti větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu stanovené podle rozhodující příčiny DNSZ, lze tuto hranici navýšit až o 10 procentních bodů.
Jsou i takové situace, kdy DNZS má podstatně větší dopad na schopnost pojištěnce využívat   dosažené   vzdělání,   zkušenosti   a   znalosti,   na   schopnost   pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, než odpovídá horní hranici   míry  poklesu  stanovené  podle  rozhodující  příčiny  DNSZ.  Potom  lze  tuto hranici   navýšit   až   o   10  procentních  bodů.  Tj.  jde  o  situace,  kdy  pojištěnec  není schopen využívat „kvalifikační potenciál“. Posudkový orgán může podle individuálních zjištění u konkrétního pojištěnce použít ten  postup,  který  je  na  místě;  zvýšení  horní  hranice  procentní  míry  poklesu   však nesmí převýšit 10 procentních bodů.
 

§ 4

(1)  V případě, že  dlouhodobě nepříznivý  zdravotní stav pojištěnce  nemá  vliv, popřípadě   má   jen  nepodstatný   vliv   na   schopnost  pojištěnce využívat 
dosažené  vzdělání, zkušenosti a  znalosti a  na  schopnost   pokračovat v předchozí  výdělečné  činnosti a v důsledku toho je pokles  pracovní schopnosti  pojištěnce  menší,  než  odpovídá  dolní  hranici  míry  poklesu pracovní  schopnosti  u  příčiny,  popřípadě  rozhodující  příčiny  dlouhodobě nepříznivého   zdravotního   stavu,   lze   tuto   dolní   hranici   snížit   až   o   10 procentních bodů.

(2)  V  případě, že  dlouhodobě  nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný  nebo  pojištěnec  je  adaptován na své zdravotní postižení a  v důsledku  toho  je  pokles  pracovní  schopnosti  pojištěnce  menší,  než odpovídá dolní hranici míry poklesu   pracovní   schopnosti   u   příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.

(3)  Snížení dolní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.  

Výklad

DNZS může mít v individuálních případech jen zcela nepodstatný nebo žádný vliv na pracovní  schopnost  pojištěnce.  Je  to proto, že pracovní schopnost   je dána nejen stavem duševních, tělesných a smyslových schopností (tzv. fyzickým potenciálem), ale také potenciálem kvalifikačním (dosažené  vzdělání,   zkušenosti a znalosti, předchozí  výdělečné  činnosti),  a  rehabilitačním  (stabilizace,  adaptace,  schopnost rekvalifikace). Pojištěnec může mít zdravotní postižení charakteru  DNZS a v důsledku toho disponovat menším rozsahem duševních, tělesných a smyslových schopností  než  před  vznikem  DNZS; tato  skutečnost  se  ale  neprojeví/nemá vliv, popřípadě  má  jen  na  nepodstatný  vliv  na  schopnost  pojištěnce využívat  dosažené vzdělání,  zkušenosti  a  znalosti  a  na  schopnost  pokračovat  v předchozí  výdělečné činnosti.  V důsledku  toho  je  pak  pokles  pracovní  schopnosti  pojištěnce menší,  než 
odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti stanovené podle rozhodující příčiny  dlouhodobě  nepříznivého  zdravotního  stavu.  V takovém  případě  lze  při stanovení    míry  poklesu   pracovní   schopnosti    dolní  hranici  míry  poklesu  pracovní schopnosti snížit až o 10 procentních bodů.
To platí obdobně i pro situace,  kdy dlouhodobě nepříznivý zdravotní  stav pojištěnce  je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku  toho  je  pokles  pracovní  schopnosti  pojištěnce  menší,  než  odpovídá dolní  hranici   míry  poklesu  pracovní schopnosti  stanovené podle  rozhodující  příčiny dlouhodobě  nepříznivého  zdravotního  stavu;  i  v těchto  případech  lze  dolní  hranici míry poklesu pracovní schopnosti snížit až o 10 procentních bodů. Posudkový orgán může podle individuálních zjištění u konkrétního pojištěnce použít ten  postup,  který  je  na  místě;  snížení  dolní  hranice  procentní  míry  poklesu  však nesmí převýšit 10 procentních bodů. Z hlediska zdravotního se nepodstatný nebo žádný vliv DNZS na pracovní schopnost projevuje   stabilizací  nebo  adaptací  a  rovněž  i  tím,  že  se  při  DNZS   minimalizoval výskyt   dočasných      pracovních    neschopností      nebo   řízení   o   invalidní  důchod nepředchází  dlouhodobá dočasná pracovní neschopnost. Z hlediska pracovního se pak nepodstatný nebo žádný vliv DNZS na pracovní schopnosti projevuje schopností soustavné přípravy pro pracovní uplatnění, tj. schopností studovat nebo absolvovat 
praktickou  přípravu  za  obvyklých/standardních  podmínek,  vykonávat  výdělečnou činnost  v plném  rozsahu  a  intenzitě,  s využitím   dosaženého   vzdělání,  zkušeností a znalostí včetně těch, které byly  získány  v předchozích   výdělečných  činnostech.  
Za  nepodstatný  vliv  nelze  považovat  schopnost  soustavné  přípravy  pro  pracovní uplatnění, tj. schopností studovat nebo absolvovat praktickou přípravu s využíváním asistenta, ať osobního nebo školského.

pos_sluzba.pdf (1 MB)