Využití funkční magnetické rezonance ke zhodnocení bolesti u fibromylagie
Zdá se, že klidová aktivita mozku, měřená přizpůsobením funkční magnetické rezonance (fMRI), je spojena se spontánní klinickou bolestí u pacientů s fibromyalgií.
Funkční MRI by tak mohla být potenciálně využita jako objektivní metoda měření bolesti u těchto pacientů. O tom informuje zářijové vydání Arthritis and Rheumatology.
Tzv. funkční konektivita je poměrně aktuálním využitím fMRI, umožňujícím zkoumat, které oblasti mozku jsou funkčně propojeny se stimulovanou oblastí. A právě u pacientů s fibromyalgií je fMRI slibnou možností, jak zhodnotit spontánní funkční bolest se specifickou mozkovou aktivitou. V současné studii se lékaři snažili u pacientů s fibromyalgií stanovit stupeň tohoto propojení a také korelaci mezi aktivitou mozku a spontánní bolestí.
Do studie bylo zahrnuto 18 pacientů s fibromyalgií a 18 zdravých kontrol stejného věku. Hodnoceno bylo skutečné klidové propojení ve třech mozkových sítích:
- DMN (default mode network), která je nejvíce aktivní v klidu a je deaktivována během provádění externích úkonů,
- EAN (executive attention network), která je spojena s kognitivním zpracováním paměti a pozornosti,
- medial visual network, která slouží jako kontrolní a je zapojena do zpracování vizuálních informací.
Pacienti s fibromyalgií mají větší konektivitu uvnitř DMN a pravé EAN a větší konektivitu mezi DMN a insulárním kortexem,
tedy oblastí mozku, která zpracovává evokovanou bolest.
Navíc byla nalezena přímá spojitost s hodnocením spontánní bolesti udávané pacienty v době snímání a také rozsah propojení pravé EAN a DMN s insulou.
Jak tedy vyplývá z vědeckých závěrů,
ve zvýšené konektivitě u pacientů s fibromyalgií hraje klíčovou úlohu insulární kortex.
Zdroj: Arthritis Rheum. 2010; 62: 2545–2555