Vznik FM
Fibromyalgie je chronický nezánětlivý bolestivý syndrom, o jehož etiologii a patogenezi se dosud vedou spory.
Dadabhoy et al. (2008) udávají jako možnou příčinu genetické dispozice, které jsou aktivovány infekčním onemocněním, toxickými vlivy, fyzickým nebo psychickým stresem. Jeřábek (2009) uvádí jako příčinu onemocnění snížení průtoku krve v centrálních oblastech regulace bolesti, které jsou zásobeny vertebrobasilárním povodím. Tato hypoperfůze může být způsobena například kompresí vertebrálních arterií, stresem nebo genetickými faktory. Tuto teorii nedostatečného zásobení tkání kyslíkem podporují také pozitivní výsledky léčby hyperbarickou oxygenoterapií, které ve své studii udává Yildiz et al. (2004).
Ani původ bolesti není zcela jednoznačný. Hrnčíř a Dvořák (in Pavelka & Rovenský, 2003) udávají jako příčinu bolesti u fibromyalgie centrální sensitizaci. Periferní bolest je tedy potom až sekundární hyperalgezií. Liptan (2009) ve své práci formovala hypotézu přesně opačnou. Jako hlavní zdroj bolesti udává generalizovanou dysfunkci fascie, která vykazuje známky zánětu, na rozdíl od svalových vláken, která se při mikroskopickém pozorování jeví jako intaktní. Fascie by proto mohla být hlavním původcem plošné bolestivosti a následně také centrální sensitizace. Casale et al. (2008) udává pozitivní vliv vazivové masáže na snížení bolesti u fibromyalgiků. Také Gordon, Emiliozzi a Zartarian (2006) uvádějí podstatné snížení bolesti po terapiích přístrojovou masáží, která se zaměřuje na uvolnění fascie. Obě tyto metody podporují teorii fasciální dysfunkce, kterou uvádí Liptan (2009). Vzhledem k této teorii bychom mohli očekávat pozitivní analgetické účinky aplikace ultrazvuku, který dle Poděbradského a Poděbradské (2009) má disperzní účinky na amorfní mezibuněčnou hmotu pojiva s tixotropními vlastnostmi. Nicméně Sueiro et al. (2008) udává terapii ultrazvukem u fibromyalgie jako neúčinnou.