Způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti u invalidity I. a II. stupně

05.09.2012 16:39
V případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % se stanoví, zda je pojištěnec schopen:

a) vykonávat po vzniku invalidity prvního nebo druhého stupně výdělečnou činnost jen
1. s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti,
2. s podstatně menšími nároky na kvalifikaci,
3.  v podstatně menším rozsahu a intenzitě; za  podstatně  menší  nároky, rozsah nebo intenzitu se přitom v případě poklesu pracovní schopnosti  nejméně o 35 % a nejvíce o 49 %  považuje snížení alespoň o třetinu  a  v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 50 % a nejvíce o 69 % snížení alespoň o polovinu,   


b) rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, pokud není schopen využít dosažené  vzdělání, zkušenosti  a  znalosti nebo pokračovat v  předchozí výdělečné činnosti.

Výklad

Stanovená míra poklesu pracovní schopnosti znamená, že pojištěnec může na trhu práce využívat jen zbývající procento své  zachované pracovní schopnosti. Tzn., že pokud míra poklesu pracovní schopnosti  poklesla  aspoň o 35%, není v plném rozsahu schopen soustavné přípravy pro pracovní uplatnění, soustavného studia nebo  praktické  přípravy,  není  schopen  vykonávat  výdělečnou  činnost  s obdobnými nároky na duševní, tělesné a smyslové schopnosti jako před vznikem invalidity nebo není  schopen  vykonávat  výdělečné  činnosti  v plném  rozsahu  nebo  intenzitě  nebo s využitím dosaženého  vzdělání,  zkušeností a znalostí, včetně  těch  získaných v předchozích  výdělečných  činnostech jako před vznikem invalidity.
Proto  je  nedílnou  součástí  posouzení  invalidity  posudková  úvaha  nejen  o  míře poklesu pracovní schopnosti, ale  také  o  schopnosti využití zachované pracovní schopnosti, přičemž obě skutečnosti musí věcně korelovat. Vyjádření se k schopnosti využití zachované  pracovní  schopnosti  činí  posudkový orgán v obecné  rovině, ve  vztahu  ke  skutečnostem  zjištěným  o  zdravotním  stavu,  pracovní schopnosti a  kvalifikaci.  Zdravotní  stav  a zachovaná  pracovní  schopnost  mohou  odůvodňovat schopnost  výdělečné  činnosti  s podstatně  menšími  nároky  na  tělesné  schopnosti (pokud   je   rozhodující   příčinou   DNZS   zdravotní   postižení   s omezením fyzické výkonnosti), s podstatně   menšími   nároky   na   smyslové   schopnosti (pokud je rozhodující příčinou DNZS smyslové  postižení  s  omezením  vnímání   smysly)  nebo duševní schopnosti (pokud je rozhodující příčinou DNZS duševní postižení s omezením      duševních     schopností);    při   polymorbiditě    se   mohou     vyskytovat i kombinace citovaných situací. V důsledku poklesu pracovní schopnosti a invalidity pojištěnec není nadále schopen vykonávat dosavadní práci, zaměstnání, výdělečnou činnost  jako  před  vznikem  invalidity,  ale  jen  jinou  práci,  zaměstnání,  výdělečnou činnost  s podstatně  odlišnými  nároky  na  jeho  schopnosti. Při DNZS se snížením tělesných, duševních  nebo  smyslových  schopností  přichází  v úvahu  rovněž  výkon výdělečné činnosti v podstatně menším rozsahu (tj. ve zkráceném pracovním úvazku
nejméně  o  třetinu)  nebo  s  podstatně  nižší  intenzitou  (s nižší výkonovou pracovní normou nejméně o třetinu).  I tento druhý mechanismus využití zachované pracovní schopnosti může  zajistit  optimalizaci  využití  zachované  pracovní  schopnosti,  kdy pojištěnec  může  i  nadále  vykonávat  dosavadní  práci,   zaměstnání,  výdělečnou činnost,  využívat  kvalifikaci, ale není schopen pracovat ve stejném rozsahu nebo intenzitě jako před vznikem invalidity. Pokud DNZS  působí „dekvalifikaci“ nebo brání využívání kvalifikace,  je pojištěnec schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně  menšími  nároky  na  kvalifikaci. V individuálních situacích  se   mohou různá  omezení  ve  schopnosti  využití  zachované  pracovní  schopnosti  kombinovat
nebo prolínat. Skutečnost, že pojištěnec není podle posudku pracovně lékařských služeb způsobilý vykonávat  konkrétní  práci/zaměstnání/dosavadní  výdělečnou  činnost  (tj.  naposledy vykonávanou),  neznamená  sama  o  sobě  jeho  neschopnost  vykonávat  soustavnou výdělečnou činnost nebo invaliditu. Případné pozbytí zdravotní způsobilosti k práci, zaměstnání,   ke   konkrétní   výdělečné   činnosti   je   vyjádřením   toho,  že pracovní potenciál    není  v souladu  s  požadavky  konkrétního  zaměstnání,  konkrétní  práce, konkrétní výdělečné činnosti vymezené kvalifikačními nároky, pracovními
podmínkami, pracovním prostředím. Pro rekvalifikaci je důležité to, aby pojištěncův zdravotní stav byl stabilizovaný nebo aby pojištěnec byl na své zdravotní postižení adaptován, a současně aby při DNZS měl   dostatečnou   kapacitu   duševních,   tělesných  nebo smyslových schopností k osvojení nových dovedností k práci, zaměstnání, výdělečné činnosti, včetně jejich udržování nebo obnovování. Posudkový orgán se k rekvalifikaci vyjadřuje jen v těch případech,  kdy  je  zřejmé,  že  pojištěnec  není  schopen  využít  dosažené  vzdělání, zkušenosti a znalosti nebo pokračovat v  předchozí výdělečné činnosti.

pos_sluzba.pdf (1 MB)