Bolest je nepříjemný smyslový a emocionální zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo se mu podobající

Více zde: https://fibromyalgik.webnode.cz/news/lidem-s-chronickou-bolesti-se-nedostava-naleziteho-respektu-a-odpovidajici-zdravotni-pece/

Bolest je nepříjemný smyslový a emocionální zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo se mu podobající

Existuje silná souvislost mezi chronickou bolestí a depresí

Život s chronickou bolestí může být depresivní, ale deprese může také sama o sobě zesilovat zpracování bolesti

To není totéž, jako kdybyste tvrdili, že duševní postoj člověka může ovlivnit jeho bolest. Lidé si spíše často neuvědomují, že mozkové dráhy, které řídí depresi, jsou vnitřně propojeny s těmi, které řídí chronickou bolest. Když se signály bolesti dostanou do mozku, jsou přenášeny do oblastí, které nám umožňují lokalizovat a kategorizovat tuto bolest, a také do oblastí, které zpracovávají emoce. Tyto oblasti mozku pak vysílají signály zpět do míchy, která u zdravých jedinců způsobí, že se původní signály bolesti utlumí. Proto vás palec začne bolet až několik minut poté, co jste do něj udeřili kladivem. U lidí s depresí nebo traumatizací z dětství jsou však tyto oblasti zpracovávající emoce často zapojeny jinak, což může změnit typ signálů, které vysílají. V důsledku toho se jejich dráhy bolesti aktivují dál. Protože naše životní zkušenosti nejsou stejné, znamená to, že předchozí problémy, jako je strach, beznaděj nebo bezmoc, mohou vaši bolest vystupňovat do zcela jiné intenzity než tu moji. https://fibromyalgik.webnode.cz/news/lidem-s-chronickou-bolesti-se-nedostava-naleziteho-respektu-a-odpovidajici-zdravotni-pece/

Existuje také silná souvislost mezi chronickou bolestí a depresí

Život s chronickou bolestí může být samozřejmě depresivní, ale deprese může také sama o sobě zesilovat zpracování bolesti. To není totéž, jako kdybyste tvrdili, že duševní postoj člověka může ovlivnit jeho bolest. "Lidé si spíše často neuvědomují, že mozkové dráhy, které řídí depresi, jsou vnitřně propojeny s těmi, které řídí chronickou bolest," říká doktorka Kirsty Bannisterová, docentka na King's College London, která se výzkumem těchto drah bolesti zabývá. Když se signály bolesti dostanou do mozku, jsou přenášeny do oblastí, které nám umožňují lokalizovat a kategorizovat tuto bolest, a také do oblastí, které zpracovávají emoce. Tyto oblasti mozku pak vysílají signály zpět do míchy, která u zdravých jedinců způsobí, že se původní signály bolesti utlumí. Proto vás palec začne bolet až několik minut poté, co jste do něj udeřili kladivem. U lidí s depresí nebo traumatizací z dětství jsou však tyto oblasti zpracovávající emoce často zapojeny jinak, což může změnit typ signálů, které vysílají. V důsledku toho se jejich dráhy bolesti aktivují dál. "Protože naše životní zkušenosti nejsou stejné, znamená to, že předchozí problémy, jako je strach, beznaděj nebo bezmoc, mohou vaši bolest vystupňovat do zcela jiné intenzity než tu moji," říká Bannister.



Více zde: https://fibromyalgik.webnode.cz/news/lidem-s-chronickou-bolesti-se-nedostava-naleziteho-respektu-a-odpovidajici-zdravotni-pece/

U pacientů, kteří žijí s chronickou bolestí, dochází k významným změnám jejich fyzického a psychického zdraví, což může vést ke snížení kvality života. Zapojení psychologa se zkušenostmi s dopady chronické bolesti může být užitečné při podpoře duševního a emočního zdraví. www.news-medical.net/health/Living-with-Chronic-Pain.aspx

Stěžejní roli v léčbě depresí a dalších psychiatrických chorob by měla hrát psychoterapie 

Bohužel psychiatři často vnímají psychoterapii jako okrajovou záležitost. Průzkumy efektu psychoterapie na funkci mozku přitom prokazují, že výsledky jsou s působením antidepresiv minimálně srovnatelné.“ upozorňuje psychoterapeutka a psychiatrička, MUDr. Olga Kunertová z České asociace pro psychoterapii (ČAP). 

„Představa, že lze odstranit problém jen užíváním léků, je sice lákavá, ale vztahové a existenční potíže nám žádná pilulka nevyřeší. Pouze díky psychoterapii může dojít k opravdové změně, restrukturalizaci osobnosti, zásadnímu zvýšení plasticity mozku. Navíc při ní nezatěžujete organismus žádnými léky a z hlediska pacienta jde zpravidla o příjemný zážitek.“ 

p12.helpnet.cz/aktualne/v-cesku-je-temer-petina-lidi-depresivnich-muzou-si-ale-casto-pomoci-bez-leku

Doporučuje se, aby fibromyalgici byli vždy vyšetřováni na posttraumatickou stresovou poruchu

Snížený práh vnímání bolesti ovlivňuje hodnocení fibromyalgiků. Je tedy nezbytné hledat přítomnost PTSD u pacientů s FM, protože mohou mít narušenou stresovou reakci. Tato asociace může být prediktorem psychopatologie, strategie léčby a prognózy. Zvládání stresujících situací je uváděno jako základní faktor pro terapeutickou odpověď. https://fibromyalgik.webnode.cz/news/posttraumaticka-stresova-porucha/

Kdy mohu mít podezření, že se jedná o depresi?

08.04.2011 16:14

A. Kladná odpověď alespoň na dvě ze tří následujících otázek:

  1. Jste nadměrně a neobvykle smutný po většinu dne a téměř každý den po dobu dvou posledních týdnů?
  2. Ztratil jste zájem a radost z věcí, které Vás obvykle těšily?
  3. Cítíte se jako bez energie a nadměrně unavený?

B. Kladná odpověď aspoň na jednu až dvě z následujících sedmi otázek, aby celkový počet byl čtyři kladné odpovědi na uvedených 10 otázek:

  1. Ztratil jste svou obvyklou sebedůvěru nebo se cítíte méněcenný vůči jiným lidem?
  2. Děláte si nadměrné výčitky z maličkostí nebo máte pocit těžké viny?
  3. Vnucují se Vám myšlenky na smrt nebo sebevraždu?
  4. Ztratil jste schopnost soustředění a rychlého rozhodování?
  5. Máte zpomalené pohyby a reakce nebo jste nadměrně a nepřiměřeně neklidný?
  6. Trpíte nespavostí?
  7. Trpíte nechutenstvím s váhovým úbytkem?

 

Hodnocení: Pokud zodpovíte kladně alespoň čtyři z celkových deseti otázek a jsou li z toho současně dvě z prvních tří odpovědí kladné, je zde určité podezření na depresivní poruchu. Vyhledejte proto psychiatra, který jediný může toto podezření potvrdit či vyvrátit.



Více zde: https://fibromyalgik.webnode.cz/news/kdy-mohu-mit-podezreni-ze-se-jedna-o-depresi-/


Kdy mohu mít podezření, že se jedná o depresi?

A. Kladná odpověď alespoň na dvě ze tří následujících otázek:

  1. Jste nadměrně a neobvykle smutný po většinu dne a téměř každý den po dobu dvou posledních týdnů?
  2. Ztratil jste zájem a radost z věcí, které Vás obvykle těšily?
  3. Cítíte se jako bez energie a nadměrně unavený?

B. Kladná odpověď aspoň na jednu až dvě z následujících sedmi otázek, aby celkový počet byl čtyři kladné odpovědi na uvedených 10 otázek:

  1. Ztratil jste svou obvyklou sebedůvěru nebo se cítíte méněcenný vůči jiným lidem?
  2. Děláte si nadměrné výčitky z maličkostí nebo máte pocit těžké viny?
  3. Vnucují se Vám myšlenky na smrt nebo sebevraždu?
  4. Ztratil jste schopnost soustředění a rychlého rozhodování?
  5. Máte zpomalené pohyby a reakce nebo jste nadměrně a nepřiměřeně neklidný?
  6. Trpíte nespavostí?
  7. Trpíte nechutenstvím s váhovým úbytkem?

Hodnocení: Pokud zodpovíte kladně alespoň čtyři z celkových deseti otázek a jsou li z toho současně dvě z prvních tří odpovědí kladné, je zde určité podezření na depresivní poruchu. Vyhledejte proto psychiatra, který jediný může toto podezření potvrdit či vyvrátit.

 
Praktičtí lékaři běžně nerozpoznají téměř polovinu všech případů deprese a dalších duševních onemocnění.

Depresí trpí 6–12 % všech ambulantních pacientů všeobecných lékařů, dvakrát až třikrát více žen než mužů. Jde tedy o časté onemocnění s různou etiologií, k této skupině patří také sezónní deprese.

fibromyalgik.webnode.cz/novinky/souvisejici-onemocneni/sezonni-afektivni-porucha-/

Bolest a deprese mají některé společné mechanizmy vzniku, související úzce se serotoninem a noradrenalinem. Toho se dá využít k léčbě obou poruch současně. Lékem volby jsou antidepresiva s duálním působením. Protože agresivnější léčba deprese a bolesti klade větší nároky na minimální nežádoucí účinky, jsou pro lepší snášenlivost zvýhodněna proti TCA některá antidepresiva typu SNRI.

Léčba antidepresivy je komplikována neurologickými příznaky – útlum, cefalea, poruchy akomodace, tremor, epileptické záchvaty, serotoninový syndrom či syndrom z náhlého vysazení SSRI aj.

Léky na úzkosti a spánek mohou mít nežádoucí účinky

Bolesti zad a hlavy, deprese, poruchy paměti, demence, potíže s uvolněním a spánkem, potíže vypadající jako srdeční nebo břišní příhoda, sebevražedné sklony. Když se léky podaří vysadit, mnoho z těchto problémů se stabilizuje a tzv. benzodiazepinové demence jsou i částečně vratné. 

www.zdravotnickydenik.cz/2020/10/zneuzivani-psychoaktivnich-leku-jako-dosud-prehlizeny-problem-typickymi-zavislymi-jsou-starsi-zeny/

Někdy je vhodné vše neřešit sám a požádat o radu odborníka

Třeba anonymně či si o tom popovídat ve skupině
 

V ČR existuje řada telefoních linek, kde vás rádi vyslechnou a dokáží odborně poradit.

Tady jsou některé z nich: 

Bezplatná linka: 800 246 642 - NONSTOP

Linka důvěry krizového centra Riaps: 222 580 697 - NONSTOP

Linka proti bolesti: 224 435 587 Po-Pá 14.00-19.00

Linka krizové intervence: 284 016 666 - NONSTOP

Linka psychopomoci: 224 214 214  Po – Ne: 9 – 21 hod.

Linka důvěry Diakonie pro všechny: 222 514 040 Po - Pá: 09 - 22.

Mob. 608 004 444

Linka Anabell: 848 200 210 Po - Pá: 8 - 16 hodin

Krizová Linka pomoci: 475 603 390 - NONSTOP

Nemusíte mít obavy, že je obtěžujete nebo, že se o vašem rozhovoru někdo dozví.