Je vzácné narazit na člověka s FM nebo CFS/ME, který nikdy neměl migrénu.

fmcfsme.com/migrainesinfmcfsme.php

 

Cefalea tenzního až migrenózního charakteru

Druhy bolesti hlavy typické pro fibromyalgii:

  

Tenzní bolest (tenzní cefalea)

obor: Neurologie, Psychiatrie

Jedná se o nejčastější bolest hlavy. Rozlišuje se forma epizodická (bolesti trvají hodinu až několik dnů) a forma chronická (bolesti trvají i více týdnů). Objevuje se nejčastěji v období puberty, maximum výskytu je v produktivním věku a ve stáří výskyt ubývá. Vzácněji se může projevit i v dětském věku. Častý je rodinný výskyt.

Může být provázena migrénou a jsou i přechodné varianty mezi tenzní cefaleou a migrénou.

Nejvýraznějšími rizikovými faktory jsou stresové situace, nejčastěji v zaměstnání, rodinně, škole. Náchylné jsou neurotické osoby, lidé s depresí nebo po vysoké fyzické či psychické zátěži. Vyvolávacím faktorem také může být napětí v šíjových a hlavových svalech. V prevenci je důležitá změna životního stylu.

Pacient by se měl pokusit vyhýbat stresovým situacím, zařadit do denního programu cvičení či relaxační metody.

Hlavním příznakem je tupá bolest nejvýše střední intenzity, nejčastěji oboustranná. Není zvracení. Typická lokalizace bolesti je v týlu a ve spáncích. V léčbě je nejdůležitější psychoterapie. Z leků je nevhodné užívání analgetik. Nasazují se nesteroidní antiflogistika, antidepresiva, anxiolytika. Ze svépomocných metod léčby je nejdůležitější změna životního stylu, nácvik relaxačních metod a pravidelné cvičení.

Komplikací tenzní cefaley je přechod z epizodické do chronické formy.

To je často provázeno nadužíváním analgetik a vznikem bolesti hlavy z nadužívání analgetik (Drug induced headache).

 

U pacientů s FM bylo zjištěno, že výskyt migrény je mnohem vyšší než v obecné populaci. Při studiu pacientů s migrénou asi 1/3 z nich má i FM.

fibromialgiadolorinvisible.blogspot.com.ar/2012/11/migrana-otro-sintoma-i.html

 

Migréna

Obor: Neurologie

Migréna je nejznámější primární bolestí hlavy. Je to opakující se záchvatovité onemocnění. Záchvat je předcházen varovnými příznaky (prodromy) jako je podrážděnost či přecitlivělost. Po prodromech může následovat tzv. aura. Podle její přítomnosti se rozlišuje migréna s aurou a migréna bez aury. Aurou se nazývá soubor doprovodných příznaků, způsobených změněnou mozkovou aktivitou, které většinou vymizí do hodiny od jejich počátku. Při vlastním migrenózním záchvatu se objevují pulsující, většinou jednostranné bolesti (hemikranie). Strany se při jednotlivých záchvatech mohou měnit a při maximu záchvatu se mohou rozšiřovat na celou hlavu. Trvání záchvatu je od několika hodin po několik dní. Pokud záchvat trvá déle než tři dny, označuje se tento stav jako status migrenosus.

Typický pro nemoc je rodinný výskyt (genetická predispozice). Příčinou záchvatu je nejspíše přílišná aktivita buněk v oblasti mozkového kmene, která vyvolá chybnou aktivitu jádra pátého hlavového nervu a lokální vazodilataci (rozšíření cév).

 

Některé migrény mohou mít souvislost se stresem, alergiemi nebo s menstruačním cyklem.

K preventivní medikaci se obvykle přistupuje, pokud je frekvence záchvatů asi 3 až 4 za měsíc. Patří sem léky z kategorií antidepresiva, antiepileptika, β-blokátory, blokátory kalciových kanálů, antagonisté serotoninu a inhibitory prostaglandinů.

Z příznaků nemoci jsou nejdůležitější jednostranné chronické (opakující se) bolesti.

Bolesti jsou velmi intenzivní a jsou doprovázeny nutkáním ke zvracení (nauzea) až zvracením, přecitlivělostí na hluk (fonofobie) a světlo (fotofobie). Aura u migrény není totožná s aurou epileptickou. Příznaky migrénové aury jsou senzitivní (dočasná jednostranná snížená citlivost-hypestézie, jednostranné mravenčení-hemiparestézie), zrakové (jiskření, záblesky, výpadky zrakového pole), motorické (jednostranná částečná ztráta hybnosti-hemiparéza, nebo jednostranná úplná ztráta hybnosti-hemiplegie), poruchy řeči, okohybné poruchy. U bazilární migrény (zvláštní typ migrény, kde jsou příznaky obdobné jako při postižení mozkové tepny a. basilaris) mohou být závratě, dvojité vidění (diplopie) někdy až ztráta vědomí.

Léčbu migrény dělíme na léčbu akutního záchvatu a preventivní medikaci.

Při léčbě záchvatu se užívají léky z kategorie analgetika, antiemetika, nesteroidní antiflogistika. Kauzální (příčinou) léčbou migrenózního záchvatu jsou léky z kategorie Triptany. Preventivní medikace viz prevence migrény.

Při zvládání záchvatů pomáhá stlačení spánkových tepen (šátek okolo hlavy), studený obklad, pobyt v temnu a tichu a především spánek.

Komplikací migrény je tzv. transformovaná migréna. Je způsobena dlouholetým nadužíváním analgetik. Mozek méně tlumí vedení bolesti. Dříve podprahové (málo intenzivní) podněty jsou vyhodnocovány jako bolestivé.

Články:

Nedávná studie ukazuje, že více než 50% pacientů FM má polohovou kompresi krční míchy (PC3)

02.02.2016 18:10
  Ochranný kanál míchy v oblasti krční páteře může u některých pacientů měnit svůj tvar.  Tato skutečnost zůstává utajena pacientům i lékařům z toho důvodu, že klasická magnetická resonance neobsahuje obrazy napnutého a uvolněného stavu. Mícha může být stlačena, což vede k...

Bolest hlavy a migréna u pacientů s fibromyalgií a chronickým únavovým syndromem

01.12.2014 17:42
Bolest hlavy a migréna jsou u těchto onemocnění natolik běžné, že jsou dokonce jedním z kritérií, podle kterých se diagnostikují. FM/CFS a bolest hlavy patří do „rodiny“ onemocnění, kterým se říká funkční somatické syndromy nebo somatická onemocnění. V poslední době se vžil souhrnný název „central...

Popis bolestí hlavy u tenzního typu bolesti hlavy

02.10.2010 19:26
Jde o záchvatovité, oboustranné, tupé, tlakové, svíravé bolesti hlavy mírné až střední intenzity, které jsou často spojeny s únavou a velmi často jim předchází emoční podnět (anxiozita, deprese, stres). Nástup bolesti je obvykle postupný a bolesti hlavy jsou většinou nejsilnější...

Migréna - doporučený postup léčby pro praktické lékaře

02.10.2010 19:00
Léčebný postup Nemedikamentózní intervence Prvním krokem by měla být snaha ovlivnit spouštěcí faktory migrenózních bolestí hlavy. V určitých situacích je užitečná psychoterapie, relaxační cvičení, redukce stresu, fyzioterapie (zvláště u nemocných s funkčními poruchami hybného systému). Efekt...

Whiplash - poranění krční páteře

01.12.2014 15:35
Whiplash Injury je často "skrytým" poraněním, které obvyklé lékařské vyšetřovací metody neodhalí. Pozornosti unikají zvláště lidé, kteří po kolizi nejeví žádné příznaky nebo známky poranění. Velmi často se stává, že účastníci nehody nejsou detailně vyšetřeni k vyloučení "Whiplash Injury", ani...
Špatné držení hlavy způsobuje bolesti hlavy, migrény, ztuhlost krku, bolest krční páteře, závratě, napětí svalstva, pocity na zvracení (nauzea), bolest ramen, pocity nepříjemného mravenčení prstů horních končetin, hlava posunutá dopředu vůči ramenům ve vzpřímené poloze, zmenšení kapacity plic až o 30%, ztížené dýchání, kolísání tlaku, diskutuje se souvislost s depresemi a možným srdečním onemocněním. To se projevuje například u SMSkového krku (text neck).