Sezónní afektivní porucha (SAD)

Ne všichni lidé se těší na období, kdy se listy na stromech zbarví, adventního času, Vánoc či zimních sportů, pro některé z nás je období od října do března utrpením, neboť dochází k výrazným proměnám osobnosti. Na podzim se začnou objevovat první fyzické symptomy, kterých si obvykle všimneme a zesilují obvykle v lednu a únoru. Zimní depresi je možno přirovnat k zimnímu spánku v přírodě, kdy se živočichové zpomalují či úplně usínají, hromadí si tukové zásoby, aby přečkali zimu. V dřívějších dobách byla zima větším obdobím klidu i pro lidská splečenství. Ale dnešní doba od člověka očekává a vyžaduje nepřetržitou aktivitu a podávání výkonu.

I když nemáte sklon k depresím, můžete díky nedostatku světla pocítit ztrátu nálady zvláště odpoledne, radosti, zájmů, prázdnotu, nespokojenost, netrpělivost. Máte negativní myšlenky a cítíte beznaděj, trápí vás pocity méněcennosti, napětí. Hůře se soustředíte, máte zhoršenou výkonnost, jste podráždění, snadno vybouchnete a hádáte se. Ráno vstáváte unaveni, přes den poleháváte, přejídáte se, tloustnete, ztrácíte zájem o sex, s obtížemi zvládáte denní rutinu, vyhýbáte se přátelům.

Odhaduje se, že 17 % populace vykazuje během podzimních a zimních měsíců mírnou formu těchto obtíží. Čím dále od rovníku, tím vyšší výskyt a to především u žen (60–90 % pacientů). Jestliže trpíte některými ze zmíněných symptomů minimálně po tři zimy za sebou a vždy na jaře problém zmizí, je pravděpodobné, že se afektivní sezónní porucha týká i vás.

Když je méně denního světla, dochází v těle k poklesu hladiny serotoninu a endorfinu. Pacienti s fibromyalgickým syndromem mají nízkou hladinu serotoninu o více než 44% ve srovnání se zdravými jedinci což jim způsobuje řadu zdravotních potíží https://fibromyalgik.webnode.cz/news/serotonin-5-ht/

Pokud serotonin tělu chybí, poznáme to podle zvýšené chuti na sladké.

Cukr totiž dokáže hladinu serotoninu uvést do normálu, ovšem zrada je v tom, že jen dočasně. Takže dochází k jakémusi jojo efektu, který nás nutí jíst a jíst, zejména pak sladkosti. Nebylo by na tom přirozeně nic tak špatného, kdyby se to neodráželo na tělesné váze, nevyjímaje z toho zdravotní potíže vyplývající z přejídání.
Nedostatek světla a nízké hladiny úrovně serotoninu podporují vyšší produkci melatoninu https://fibromyalgik.webnode.cz/news/melatonin2/, ten se vytváří jen v noci, ale právě kvůli tomu, že světla ubývá, tak zůstává jeho zvýšená hladina i přes den, a ta vede ke zhoršování nálady a spánkovým poruchám. 

Přes den se cítíte unavení a ospalí.

Nedostatek slunečních paprsků také vytváří méně vitaminu D, což následně vede ke zvýšené citlivosti a nervozitě. Jelikož FM patří mezi diagnózy, které zabraňují řádnému trávení nebo jeho absorpci je nezbytné jej pravidelně doplňovat a tím předcházet různorodým zdravotním potížím https://fibromyalgik.webnode.cz/news/mnoho-fibromyalgiku-ma-nizkou-hladinu-vitaminu-d/.
V průběhu afektivních poruch dochází ke snížení aktivity neurotransmiterových systémů https://fibromyalgik.webnode.cz/news/dysbalance-neurotransmiteru-u-fm/. Spojovací článek mezi neurotransmitery (serotonin, noradrenalin, dopamin) mozku a endokrinním systémem (žlázy s vnitřní sekrecí - periferie) představuje corticotropine releasing hormon (CRH). CRH kontroluje prostřednictvím ACTH (adrenocorticotropine hormon) vylučování kortisolu kůrou nadledvin https://fibromyalgik.webnode.cz/news/kortizolova-dysfunkce-a-fm/. Nadledviny jsou ovlivňovány nejen genetickou dispozicí, ale také zátěží, stresem, cirkadiálními rytmy, mezi něž patří také délka osvitu a denní doba https://fibromyalgik.webnode.cz/news/adrenalni-unava/. Depresivní jedinci se liší od ostatních také vylučováním hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH – hormon uvolňující tyreotropin) https://fibromyalgik.webnode.cz/novinky/souvisejici-onemocneni/pribuzna-onemocneni/hypotyreoza/.

Z výše uvedených důvodů je patrné, že fibromyalgici jsou náchylnější k rozvoji sezónní afektivní poruchy a v zimních měsících ji trápí více než 50% fibromyalgiků. Více si stěžují na zvýšenou svalovou ztuhlost, úzkost, poruchy spánku, zhoršení bolesti a snížení výkonnosti.

 

Americký diagnostický a statistický manuál duševních poruch DSM-IV neuvádí sezónní afektivní poruchu jako samostatnou poruchu nálady, nýbrž jako typ velké deprese. V ČR užíváme kritéria MKN-10, v této klasifikaci také není uvedena specifická jednotka sezónní deprese. Sezónní epizody mohou být formou periodické depresivní poruchy (F.33) nebo výjimečně bipolární poruchy (F.31), tedy jsou přítomny také manické nebo hypomanické epizody. Neexistuje žádný laboratorní test na SAD. Diagnóza je diagnostikována na základě anamnézy osoby pomocí kritérií stanovených v Diagnostické a statistické příručce duševních poruch (DSM-5). Častěji se vyskytuje u lidí, kteří mají SAD či deprese v rodině.

Aby mohla být diagnostikována SAD, musí osoba nejprve splňovat kritéria pro velkou depresivní epizodu. 

Nejméně 5 níže uvedených příznaků musí být přítomno po většinu času během dvou týdnů. Dále alespoň 1 z příznaků musí být jednou z prvních dvou uvedených položek. Depresivní nálada, která je způsobena zdravotním stavem nebo která souvisí s obsahem klamů nebo halucinace, které osoba prožívá se nepočítají.
Pocity deprese, ztráta zájmu, změny chuti nebo hmotnosti, které nesouvisí se změnou jídelníčku. Nadměrná spavost či nespavost, únava nebo ztráta energie, pocity bezcennosti či nadměrné viny, myšlenky na smrt nebo sebevraždu. Problémy s koncentrací, myšlením nebo rozhodováním. Psychomotorický neklid či zpomalení.
Nepočítají se žádné příznaky, které jsou spojené se zdravotním stavem, užíváním návykových látek nebo smutkem. Musí být vyloučena schizoafektivní porucha.

Dále musí být rovněž splněna následující kritéria, aby bylo možné získat specifikátora sezónního vzorce:

- Sezónní vzorec nástupu a zániku u velkých depresivních epizod.
- V jiných obdobích roku se vyskytly dvě velké depresivní epizody splňující všechna výše uvedená kritéria za poslední dva roky, aniž by došlo k epizodám velké deprese.
- Celoživotní vzorec hlavně sezónně souvisejících velkých depresivních epizod.
 https://www.verywellmind.com/what-is-seasonal-affective-disorder-1065408

Diagnostická kritéria pro rekurentní depresivní epizodu se sezónními rysy (DSM-IV, APA 1994)

– Životní historie rekurentní bipolární I, bipolární II nebo velké depresivní poruchy.
– Velká depresivní epizoda.
– Počátek epizody velké deprese se objevuje v pravidelném ročním období.
– Pravidelně v určitém ročním období se objevuje plná remise poruchy nebo hypománie či mánie.
– Dvě depresivní epizody v posledních 2 letech splňují výše uvedená kritéria a žádné jiné epizody deprese se v daném čase neobjevily.
– Počet sezónních epizod v minulosti výrazně převyšuje počet nesezónních.

https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2008/02/04.pdf

Depresivní epizoda trvá obvykle minimálně dva týdny, ale může trvat i 3 až 4 měsíce, zvláště pokud člověk nevyužije pomoc odborníka. K lékaři vás většinou dovede běžná nemoc z nachlazení, která se začne objevovat častěji než obvykle nebo se hůře překonává. Ve většině případů ani tam není podstata problému nalezena. Praktičtí lékaři běžně nerozpoznají téměř polovinu všech případů deprese a dalších duševních onemocnění. Depresí trpí 6–12 % všech ambulantních pacientů všeobecných lékařů, 2-3x více žen než mužů. Jde tedy o časté onemocnění s různou etiologií, k této skupině patří také sezónní deprese. SAD se neváže jen k zimě, může být i na jaře či v létě. 

Lékaři by měli požádat o testování hladiny sérového serotoninu u pacientů s podezřením na FM. https://fibromyalgik.webnode.cz/novinky/souvisejici-onemocneni/sezonni-afektivni-porucha-/


Lidé se sezónními afektivními poruchami vědí, že problém je jen chvilkový a na jaře zmizí, ale neví, zda a kdy se jejich příznaky stanou klinicky významnými. Nekontaktují odborníka pod iluzí, že problém je pouze dočasný

https://www.verywellmind.com/light-on-winter-darkness-1067434