Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Jen život plný práce a odpovědnosti zajišťuje mozku ochranu před depresemi, úzkostmi, vztekem a apatií

Práce je důležitou podmínkou důstojné existence člověka, přináší nejen materiální prospěch, ale současně dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. 

Zdravotní postižení s sebou přináší některá omezení, která si často lidé bez handicapu nedokáží představit. Zdravotní handicap v lidech vyvolává mnoho předsudků a obav. Určitá nedůvěra k lidem se zdravotním postižením se projevuje  nejvíce v souvislostech s pracovním výkonem. Přestože by někteří zaměstnavatelé byli ochotni přijmout do zaměstnání zaměstnance se zdravotním postižením, často si nedokáží představit, jakou práci by mohl handicapovaný člověk vykonávat.

Značné procento lidí se zdravotním postižením pracovat může a chce, ale potřebují přizpůsobit pracovní prostředí. Přizpůsobením pracovního prostředí, zajištěním vhodných kompenzačních pomůcek, zabezpečením asistenta pro práci, nebo úpravou pracovního režimu, se minimalizují omezení výkonu práce.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením patří dlouhodobě mezi problémy, které se nedaří uspokojivě vyřešit. To dokazuje i vysoký podíl těchto osob na celkovém počtu nezaměstnaných, který výrazně přesahuje procentuální zastoupení osob se zdravotním postižením. V průběhu doby byla přijata a opuštěna celá řada opatření, takže panuje poměrně velká nejistota, jaká je skutečná úprava v současné době platná a do jaké míry je pro potřeby zaměstnávání i na volném trhu práce použitelná a pro zaměstnavatele efektivní. praceprozp.cz/

Lidé s tělesným postižením tvoří velkou skupinu, do které jsou zahrnuty osoby zdravotně oslabené, dlouhodobě nemocné, lidé s omezením pohybu, nebo lidé s těžkým tělesným postižením. Zaměstnavatelé, kteří uvažují o zaměstnání zaměstnance s tělesným postižením by měli vědět, že lidé s tělesným oslabením, dlouhodobým onemocněním, nebo těžkým tělesným postižením budou využívat k pracovnímu výkonu spíše intelektový potenciál. Proto je třeba pro tuto skupinu zaměstnanců hledat ne manuální pracovní příležitosti. V tomto aspektu často zaměstnavatelé chybují a vyhledávají především lehkou, stereotypní manuální práci. Setkáváme se i s tím, že lidé s tělesným postižením bývají zaměstnávání jako strážní, ochránci objektů atd. Tato pracovní pozice ale vyžaduje dlouhé stání, nebo delší chůzi. Tento typ práce vede ke zhoršení zdravotního stavu lidí s tělesným postižením. praceprozp.cz/1-1-vliv-telesneho-postizeni-na-pracovni-moznosti/

Zdravotní oslabení a dlouhodobé onemocnění zahrnuje velmi široké spektrum různých poruch a onemocnění, z nichž každé má svá specifika a znevýhodnění. Zaměstnavatel by měl být informován o skutečnostech, které mohou zhoršit zdravotní stav zaměstnance s výše specifikovanými zdravotními omezeními. Zařazení zaměstnance s dlouhodobým onemocněním nebo zdravotním oslabením na nevhodnou pracovní pozici, může znamenat jednak zhoršení jeho zdravotního stavu a následné čerpání nemocenské. Zaměstnanci s dlouhodobým onemocněním, nebo zdravotním oslabením, nepotřebují k výkonu své práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér a používání zvláštních kompenzačních pomůcek. praceprozp.cz/1-2-vliv-dlouhodobeho-onemocneni-a-zdravotniho-oslabeni-na-pracovni-uplatneni/

Při zaměstnávání zaměstnanců s psychickým onemocněním, by mělo být v první řadě pamatováno na soulad mezi potřebami a možnostmi pracovníka a pracovními podmínkami, ve kterých se nachází. Lidé s psychickými poruchami mohou vykonávat jakoukoliv profesi na kterou mají nadání, nebo se uplatňují ve vystudované profesi. Určité psychické onemocnění se projevuje především v oblasti emocionální, v obsahu sdělovaných informací, a v odlišném chování a jednání. Určitá kolísavost pracovního výkonu může být zaměstnavateli špatně vyhodnocena a některé způsoby chování mohou být chápány jako „nespolehlivé, nezodpovědné, neplnění pracovních povinnosti atd.“ Určitá nespolehlivost, nestabilnost nekonfekčnost v jednání bývá u lidí s psychickým onemocněním důvodem problémů v pracovněprávních vztazích. Potřebují především úpravu pracovního režimu. Jejich pracovní výkon kolísá vzhledem k jejich momentálnímu zdravotnímu stavu. praceprozp.cz/1-6-vliv-dusevniho-onemocneni-na-pracovni-uplatneni/

Dříve se u zdravotně postižených vydávali rekomandace, co zdravotně postižený nemůže vykonávat. Dnes vykonávanou práci schvaluje lékař závodní preventivní péče, lékař se kterým má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu nebo praktický lékař. Ten by měl na základě diagnózy zaměstnance určit, zda konkrétní práci může vykonávat či nikoli. 

Zaměstnanec je povinen:

Podrobit se zdravotním prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti ve zdravotnickém zařízení, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu. Sdělit jméno a adresu registrujícího lékaře a dalších lékařů, kteří ho přijali do péče.

Zaměstnanec musí být informován o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví.

Zaměstnavatel musí být informován o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců.

Víc informací na toto téma: www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-373?text=Pracovnělékařské%20služby

Zaměstnavatel má vůči zaměstnancům se zdravotním postižením stejné povinnosti jako k jiným zaměstnancům. 

Zaměstnavatel je povinen za zaměstnance, který pobírá invalidní důchod I., II., nebo III. stupně odvádět pravidelné měsíční platby zdravotního a sociálního pojištění a platby na státní politiku zaměstnanosti. I když lidem, kterým byl přiznán invalidní důchod III. stupně, je hrazeno zdravotní a sociální pojištění státem, ale v rámci pracovního poměru jsou obě pojištění hrazena i zaměstnavatelem. 

fibromyalgik.webnode.cz/news/jste-zdravotne-a-socialne-pojisteni/

Zaměstnavatel má povinnost stanovovat výši měsíční mzdy zaměstnance se zdravotním postižením stejným způsobem jako jiným zaměstnancům. 

Od 1. 1. 2017 přiznání invalidního důchodu není důvodem k nižší finanční odměně, než by byla stanovena v rámci stejné pracovní pozice zaměstnanci, který není osobou se zdravotním postižením. Nařízení vlády č. 336/2016 Sb. stanoví částky minimální mzdy a úrovně mzdových tarifů v závislosti na náročnosti práce. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. 

www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-336

praceprozp.cz/3-2-povinnosti-zamestnavatele-k-zamestnancum-se-zdravotnim-postizenim/

Zákoník práce

Platný zákoník práce upravuje všechna práva a povinnosti zaměstnanců se zdravotním postižením stejným způsobem jako u ostatních zaměstnanců. Formy pracovního poměru, trvání pracovního poměru, ukončení pracovního poměru, jsou uplatňovány stejným způsobem, jako u jiných zaměstnanců. Zákoník práce negarantuje v rámci pracovněprávního vztahu žádnou nadstandardní ochranu zaměstnancům se zdravotním postižením, a to především ve smyslu ukončení pracovního poměru. 

www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262