Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti
Aplikace ustanovení § 56 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
(1) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce může být ošetřujícím lékařem změněn v souladu se změnou zdravotního stavu. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce se nestanoví v případě dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 odst. 1 písm. c) a f).
(2) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje
a) stanovení individuálního léčebného postupu podle zvláštního právního předpisu37),
b) povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v souladu s odstavcem 3,
c) povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tyto vycházky nevylučuje,
d) povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 3 věty první a třetí, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tuto změnu nevylučuje,
e) provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje Úřad práce České republiky.
(3) Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci podle věty první povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)] také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně. Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.
(4) O povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby [odstavec 2 písm. c)] a o změně místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 3 věty první a třetí rozhoduje ošetřující lékař; o změně místa pobytu rozhoduje ošetřující lékař jen na základě žádosti dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud dočasně práce neschopný pojištěnec požádá o povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby nebo o povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřující lékař vycházky nebo jejich změnu nebo změnu místa pobytu nepovolí, vydá ošetřující lékař rozhodnutí o tomto nepovolení, jen pokud pojištěnec vydání tohoto rozhodnutí požaduje. Na rozhodnutí týkající se vycházek a povolení změny místa pobytu ošetřujícím lékařem a na další postup se použije zvláštní právní předpis38) o poskytování zdravotních služeb.
(5) O změnu místa pobytu pojištěnec nežádá a ošetřující lékař o ní nerozhoduje v případě, jde-li o změnu místa pobytu v souvislosti s poskytováním lůžkové nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče; tuto změnu hlásí pojištěnec ošetřujícímu lékaři při propouštění z lůžkové nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče.
(6) Vycházky podle odstavce 2 písm. c) může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit podle věty první nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně. Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní. www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187
Výklad
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanovuje ošetřující lékař a týká se v zásadě čtyř skutečností, a to:
- stanovení individuálního léčebného postupu
- místa pobytu, popř. změny místa pobytu
- povolení vycházek
- provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce.
Ošetřující lékař může povolit vycházky pouze v rozsahu, který odpovídá aktuálnímu zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje individuální léčebný postup, který mu byl stanoven. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. V této době ošetřující lékař vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky vycházek. Rozhodnutí, zda budou vycházky povoleny v jednom konkrétním časovém úseku nebo v několika časových úsecích, je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře. Ten postupuje individuálně a posoudí, v jakém rozsahu jsou vycházky vzhledem ke zdravotnímu stavu a obnovení pracovní schopnosti vhodné; přitom se přihlíží i k sociální situaci a nutnosti zajištění nezbytných potřeb práce neschopného pojištěnce. Režim vycházek se může v průběhu dočasné pracovní neschopnosti měnit dle vývoje zdravotního stavu a pracovní schopnosti. Výjimečné jsou případy, kdy pojištěnec nemůže využít pevně stanovený režim vycházek. Ošetřující lékař může při mimořádně náročném léčebném plánu, probíhající intenzivní léčbě, nepříznivých vedlejších účincích léčby nebo celkově závažném zdravotním stavu na žádost pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu orgánu nemocenského pojištění povolit, aby si pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Je tak umožněno, aby v lékařsky odůvodněných případech měl pojištěnec možnost přizpůsobit si dobu vycházek svému zdravotnímu stavu. Za mimořádně náročný léčebný plán se považuje takový postup, který obsahuje kvalitativně a kvantitativně náročnou léčbu z hlediska způsobu, frekvence a trvání jednotlivých léčebných metod, například u onkologicky nemocného v průběhu chemoterapie či radioterapie. Za mimořádně náročný léčebný plán lze považovat rovněž provádění pracovní rehabilitace zabezpečené úřadem práce na doporučení ošetřujícího lékaře. Za intenzivní léčbu se považuje léčba opakovaná (3x a vícekrát týdně), náročná jak na čas, tak na součinnost práce neschopného pojištěnce. O Intenzivní léčbu se jedná například u pojištěnce podstupujícího hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu nebo u pojištěnce, který absolvuje komplexní rehabilitaci nebo psychoterapii ve zdravotnickém zařízení formou stacionární péče. Za nepříznivé vedlejší účinky léčby se považují dopady léčby cytostatiky u onkologicky nemocných nebo léčby v období prvních 3 měsíců po transplantaci orgánu. Za celkově závažný zdravotní stav se považuje takový stav, kdy dochází k selhávání orgánů nebo se jedná o terminální stadium nemoci nebo jsou již projevy metastazujícího procesu, případně je přistoupeno k paliativní léčbě. Při posuzování možnosti přizpůsobení si doby čerpání vycházek aktuálnímu zdravotnímu stavu pojištěnce se předpokládá, že půjde zejména o dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti, kde je již stanovena diagnóza i léčebný plán. Pro povolení tohoto režimu vycházek je rozhodující, aby měl ošetřující lékař dostatek informací o způsobu léčby, její náročnosti a délce. Informace o zdravotním stavu pojištěnce musí být předány i orgánu nemocenského pojištění, který je jedině oprávněný dát souhlas ke změně režimu vycházek. Proto se žádostí o povolení tohoto režimu vycházek předává ošetřující lékař orgánu nemocenského pojištění spolu s údaji o zdravotním stavu i údaje o způsobu léčby a podrobnosti o individuálním léčebném postupu. Orgán nemocenského pojištění je podle § 155 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinen udělit souhlas nebo žádost o udělení tohoto souhlasu zamítnout do 5 pracovních dnů ode dne následujícího po dni, kdy mu žádost byla doručena. Jestliže v této lhůtě ve věci nevyrozumí orgán nemocenského pojištění ošetřujícího lékaře, má se za to, že souhlas byl udělen. Vyrozumění ošetřujícího lékaře musí být provedeno prokazatelným způsobem. Z výše uvedeného vyplývá, že postup podle § 56 odst. 6 nelze aplikovat již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti ani ode dne podání žádosti ošetřujícím lékařem, ale až ode dne udělení souhlasu orgánu nemocenského pojištění. Ošetřující lékař může úpravu režimu vycházek povolit na dobu nejvýše 3 měsíců. Doporučuje se, aby tento režim ošetřující lékař zvážil a povolil zpravidla až po jednom měsíci trvání dočasné pracovní neschopnosti, kdy má již dostatek informací o zdravotním stavu, jeho vývoji, je již stanovena přesná diagnóza, stanoven individuální léčebný postup, známa předpokládaná délka léčení, popř. i dopady léčby na práce neschopného pojištěnce. Takto lze vycházky povolit i opakovaně vždy na základě individuálního posouzení a s ohledem na aktuální zdravotní stav pojištěnce. Pokud orgán nemocenského pojištění žádost schválí, ošetřující lékař vyznačí schválený režim v průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce a příslušnému orgánu nemocenského pojištění zašle v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění o změně režimu vycházek dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byla provedena změna režimu vycházek dočasně práce neschopného pojištěnce.