Hypoglykemie není pouze o dietě
Velká řada těch, kteří trpí hypoglykemií mohou potřebovat nějakou malou sladkost bezprostředně před cvičením a v průběhu cvičení než se tělo plně přizpůsobí.
Hypoglykemie je obvykle doprovázena nedostatkem mikroživin a z toho důvodu je třeba brát výživové doplňky.
Chronická hypoglykemie je velmi běžnou příčinou únavy u pacientů s chronickým únavovým syndromem.
Jedinec trpící hypoglykemií potřebuje přejít na stravu, která se bude skládat z potravin s nízkým glykemickým indexem pokud se chce s touto nemocí poprat. GI (=glykemický index) je míra schopnosti jakékoliv potraviny zvýšit naši hladinu krevního cukru. Cukru (např. disacharidy) byl nahodile udělen GI 100. Potraviny s vysokým glykemickým indexem jsou obiloviny (pšenice, žito, oves, rýže a další), kořenová zelenina (brambory, sladké brambory, pastiňák), alkohol, cukry, ovoce, sušené ovoce a ovocné džusy. Po odebrání těchto potravin ze svého jídelníčku ale očekávejte abstinenční příznaky, které mohou trvat i několik týdnů.
Hypoglykemie není pouze o dietě!
Nízký krevní cukr je nesmírně běžný problém a já o něm mluvím častěji než o čemkoliv jiném! Tělo se neutále nachazí ve stavu, kdy balancuje mezi příliš nízkou a příliš vysokou hladinou cukru v krvi. Pokud hladina cukru klesne příliš nízko, jedinec upadne do bezvědomí a následně umírá. Na druhou stranu, přehnaně vysoká hladina cukru v krvi má za následek to, že se glukoza přichytí na jiné látky za účelem vytvoření rozvinutých glykačních konečných produktů. To způsobuje zrychlené stárnutí. Tělo tedy nepřetržitě bojuje s tím, aby udrželo hladinu krevního cukru mezi 3mmols a 6mmols na litr. Mechanismy, které se k tomu užívají jsou komplikované a tudíž neutále existuje nebezpečí, že se něco pokazí.
Celou situace komplikuje fakt, že mozek má rád cukr. Vysoká hladina cukru v krvi dovoluje mozku fungovat efektivně a vylučovat neurotransmitery jako je například GABA a serotonin, které mají uklidňující účinky. Všichni rozpoznáme tyto pocity, protože přicházejí při a po konzumaci uhlohydrátů. Druhý problém tkví v tom, že každý z nás má jakýsi „termostat“ na krevní cukr (to jest měřítko vůči kterému jsou hladiny krevního cukru kontrolovány a porovnávány), který je podle mého přesvědčení nastaven výše pokud jsou hladiny krevního cukru neustále tlačeny nahoru. Tvrdím to na základě mé zkušennosti s několika lidmy s cukrovkou, kteří mají hladiny krevního cukru neustále vysoké, ale pociťují přiznaky hypoglykemie, když tyto hladiny klesnou pod 7 nebo 8. Z toho důvodu je třeba postupovat pomalu a s rozvahou pokud se rozhodneme provádět nějaké zásahy v tomto ohledu. Postupujte pomalu, aby mohl být tento pomyslný „termostat“ postupně přenastavován.
Co způsobuje navýšení hladiny krevního cukru?
Evidentní odpovědí je strava! Uhlohydráty se rozkládají na cukry, které navyšují hladinu cukru v krvi. Potravinám byla dána míra toho, jak jsou schopny tyto hladiny navýšit a této míře říkame glykemický index=GI. Je to míra schopnosti potravin navyšovat krevní cukr. Vliv nemá pouze GI jednotlivých potravin, ale mimo jiné i způsob zpracování. Potraviny, které jsou tepelně zpracovány jsou rychleji zpracovány naším tělem a tudíž mají vyšší glykemický index. Potraviny, které jsou jemně rozděleny jako např. mouka jsou rovněž rychleji tráveny a proto mají také vyšší glykemický index. Uhlohydráty, které jsou snadno rozpustné jako cukr a alkohol jsou opět rychle absorbovány.
Všechny uhlohydráty, které konzumujeme by tedy měly být nerafinované komplexní uhlohydráty, které jsou tráveny pomalu a pokud možno je jíst syrové (ačkoliv to je samozřejmě u některých těchto komplexní uhlohydrátů složité-brambory je nutné vařit).
Potraviny bychom měli konzumovat pomalu. Pokud se hladiny krevního cukru přiliš navýší, je uvolněn inzulin, který v nás setrvává delší dobu a způsobuje následnou hypoglykemii. Z toho důvodu Vám radím, abyste jedli své pokrmy pomalu, nezhltli je a uhlohydráty kombinujte s potravinami s vysokým podílem vlakniny, zeleninou, masem a tuky, čímž se zpomalí vstřebávání uhlohydrátů.
Rozpoznat jedince, kteří jsou závislí na uhlohydrátech je snadné – mají radí své uhlohydráty vysoce rafinované v podobě cukru, sladkostí, bramborových lupínků, bílého chleba, těstovin a rafinovaných cereálií k snídani společně s ovocným džusem. Mají tendenci vše zhltnout. Neuspokojí je normální jídlo stávající se z masa a zeleniny, když po něm nenásleduje sladká pochoutka!
Alkohol – nejběžnějším symptomem alkoholu způsobujícího hypoglykemii je nespavost. Nejprve Vám alkohol pomůže usnout, ale následně Vás vzbudí v brzkých ranních hodinách s hypoglykemií.
Další faktory, které ovlivňují hladiny krevního cukru?
Stres
Jedním ze stresových hormonů je inzulin. Je to z toho důvodu, že inzulin vhání cukr v krvi do buněk, takže je k ihned k dispozici. To znamená, že krevní hladiny cukru se navýší, což má za následek hypoglykemii.
Špatné trávení potravy
Pokud nejsou bílkoviny zcela rozloženy na aminokyseliny může se stát, že se dlouhé řetězce polypeptidů dostanou z našeho trávicího ústrojí do krevního oběhu, kde působí obdobně jako inzulin. Pokud máte toto podezření, vyžádejte si test na polypeptidy s krátkým řetězcem. Kromě toho se zajímejte o hypochlorhydrii, exokrynní (s vnější sekrecí) pankreatickou (slinivka břišní) funkci a malabsorpci (je narušeno vstřebávání živin)
Probiotika
Přítomnost správných mikroorganismů v našem trávicím ústrojí znamená, že vláknina ze stravy může být rozložena na krátkořetězcové mastné kyseliny jako je octan, butyráty a propionáty. Když jsou hladiny krevního cukru nízké, tělo přepne na krátkořetězcové mastné kyseliny k získaní paliva. To je to, co nás chrání před hypoglykemií mezi pokrmy především, když je mezi nimy dlouhá časová proluka-například v noci. Je možné provést test na krátkořetězcové mastné kyseliny tím, že změříme hladiny acetátu, propionátu a butyrátu v krvi ráno na lačno. Nízké hladiny naznačují sklony k hypoglykemii.
Kandida a problém s kvasinkami
Přebytek kvasinek v trávicím ústrojí znamená, že cukry nebo uhlohydráty, které jsou zpracovány na cukry, jsou následně kvaseny kvasinkami. Při tomto procesu se vytváří kysličník uhličitý (s tím se nám nafoukne břicho) společně s alkoholem. Alkohol má velice vysoké GI, takže ještě více naruší krevní cukr a dostavuje se hypoglykemie, což v daném jedinci vyvolává silnou chuť na uhlohydráty – chytrá evoluční lest kandidy k donucení hostitele zkonzumovat vše, co mají kvasinky nejraději!
Dobré postavení mikroživin
Vitaminy, minerály, esenciální mastné kyseliny, vitamin C a D se společně podílejí na regulaci krevního cukru. Ukazuje se, že vysoké dávky chromu a niacinamidu jsou z nich nejprospěšnější. Doporučují se brát po dobu dvou měsíců. Oba tyto doplňky mají silný vliv na stabilizaci hladin krevního cukru, ale je třeba podotknout, že musejí být zpočátku někdy podávány ve vysokých dávkách za účelem nastartování nezbytných mechanismů. Vysokými dávkami míním 500mgs niacinamidu 3x denně v čase jídla a můžete dávku zdvojnásobit. Vzácně se stává, že takto vysoké dávky niacinamidu mohou narušit jaterní enzymy, což je doprovázeno žaludeční nevolností – pokud se nevolnost dostaví, snižte dávku na 500mgs. Niacinamid je velice zajímavý vitamin – má obdobné schopnosti jako diazepam (Valium) co se týká navození uklidňujících účinků bez nebezpečí návykovosti. Předpokládá se, že se tomu tak děje kvůli tomu, že nízká hladina cukru v krvi s sebou nese stavy úzkosti a tomu niacinamid zabraňuje.
Rovněž jsou vhodné 2mgs chromu denně. Bežná dávka chromu obvykle nepřekračuje desetinu mého doporučení, ale u jedince trpícího závažnou hypoglykemií je často přítomen kritický nedostatek chromu. Niacinamid a chrom se vzájemně ve svém působení podporují.
Potravinové alergie – ty mohou zcela určitě způsobit hypoglykemii – předními 3 alergeny jsou obiloviny, mléčné výrobky a kvasinky (kvasnice). Ale každý z nás může být alergický na cokoliv! Přečtěte si o stravě doby kamenné.
Štítná žláza
Hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy) může zcela určitě způsobit hypoglykemii
Adrenální (týkající se nadledvinek) problémy a kortizol
Posláním nadledvinek je produkovat stresové hormony, které nám dovolí lépe zvládat stresové situace. Kortisol navýší hladiny krevního cukru. Nejvetší množství kortizolu je vylučováno ráno na počátku dne a postupně slábne v průběhu dne – z toho důvodu bychom se měli cítit nejlépe v dopoledních hodinách a problémy spojené s krevním cukrem se zhoršují ke sklonku dne. Lidé tuto skutečnost často kompenzují navyšováním dávek jídla v druhé polovině dne a to vysvětluje proč celá řada hypoglykemiků nemá potřebu snídat a den zakončují velkou večeří. Velice pomůže, když změníme styl našeho stravování. Je ovšem vhodné nechat si udělat test na profil (obraz) adrenalinového stresu(adrenal stress) a změřit tvorbu stresových homronů jako je kortizol a DHEA, protože v tom případě můžeme začít brát nějaké doplňky.
Pohlavní hormony, antikoncepce a HST (hormonální substituční terapie)
Všechny tyto hormony navyšují krevní cukr. Právě ony stojí za mechanismem, který je odpovědný za gestační (těhotenskou) diabetes. Problém tkví v tom, že tyto hormony způsobují hypoglykemii a dotyčný pociťuje abstinenční příznaky. Předpokládá se, že právě z toho důvodu jsou tyto hormony tak návykové.
Toxiny a škodliviny
V lékářském časopisu Lancet se objevil článek, který odhaloval, že největším rizikovým faktorem cukrovky je hladina škodlivin v těle (pesticidy, těkavé organické látky a těžké kovy). Práce ukázala, že tyto látky představují větší riziko než obezita! V článku se psalo, že problém obezity odráží větší chemické břemeno. Bylo zjištěno, že lidé s nejvyššími hladinami persistentních (vytrvalých) organických škodlivin mají v porovnání s lidmi s velice níkými hladinami persistentních organických škodlivin 38 násobně vyšší pravděpodobnost na vyvinutí diabetu.
Chemikálie se doslova postaví do cesty mnoha biochemickým procesům a zabraňují tělu v jeho normální funkci. Pro některé jedince je tedy vhodné absolvovat detoxifikační režimy – například daleké infračervené saunování/pocení a zlepšení detoxifikace jater s pomocí vitaminů a minerálů. Je možné velice snadno testovat mírů škodlivin v našem těle vykonáním tukové biopsie – jedná se o jednoduchý test, jednodušší než krevní test!
Toxicita niklem
Toxicita niklem je velice běžný problém a nikl jakožto látka velice často ulpí na DNA. Nikl se biochemicky velice podobá zinku, takže enzymy, které v sobě obvykle zahrnují zinek, mohou přijmout nikl za předpokladu, že máme nedostatek zinku v našem těle. To zabraňuje enzymu nebo hormonu ve správně funkci. Klinicky se toxicita niklem často vyskytuje společně s hypoglykemií.
Nesnášenlivost na fruktózu
Fruktóza je ovocný cukr, který je v povědomí veřejnosti zakořeněn jako zdravá alternativa glukózy. Žádné nebezpečí nehrozí pokud jedinec fruktózu dobře snáší nebo pokud ji bere v malých dávkách, pokud tomu však tak není, může fruktóza rozpoutat hypoglykemii. To se děje z toho důvodu, že kontrolní mechanismy, které platí pro glukózu jsou obejity pokud je systém zaplaven fruktózou. Při nesnášenlivosti na fruktózu (nedostatek aldolázy typu B), dojde k nahromadění fruktózy-1-fosfátu, protože se tím zpomalí fruktóza-16-bifosfát, který je nezbytný pro opatření glukózy z bílkovin a tuku. Tato kombinace může skončit těžkou hypoglykemií, protože tělo nemůže efektivně mobilizovat glukózu ze zásob v játrech v případě, že krevní cukr poklesne.
I když enzym pracuje zcela normálně, příjem nadměrného množství fruktózy způsobí srovnatelné napětí. Cukr v játrech nemůže být povolán. Kvůli tomu, že játra vyčerpala zásoby krátkořetězcových mastných kyselin k výrobě glukózy, aby se předešlo hypoglykemii, může být tento sklon odhalen měřením krátkořetězcových mastných kyselin v krvi a rovněž také měřením hladin fruktózy-6-fosfátu. Tyto tři metabolické problémy- hladiny krátkořetězcových mastných kyselin, hladiny fruktózy-6-fosfátu a LDH izoenzymu(naznačující poškození jater), může pomoci s diagnózou tohoto problému.
Žebříček GI pro některé běžné uhlohydráty
Glykemický index menší než 55 je považován za nízký:
Ovoce: jablko(37), čistý jablečný džus(44), sušené meruňky(30), meruňkový džem(55), kiwi(53), nezralý banán(30), třešně(22), grep(25), hroznové víno(48), pomeranč(44), pomerančový džus(55), broskev(42), hruška(36), ananasový džus(46), švestky(32), jahody(32)
Zelenina: sladké brambory=batáty(54), mrkev(51)
Luštěniny a obiloviny: čočka(28), fazol měsíční(31), cizrna(33), hrášek(48), fazol pinto(40), sojové boby(20), kukuřice(55)
Ořechy: lískové ořechy(33), arašídy(22), kešu ořechy(22)
Ostatní: otruby(43), čokoláda(49), fruktóza(46), burákové máslo(29), popcorn(55), ovesná kaše(46), bílé špagety(43), celozrnné špagety(39), rajčatový džus(38), nízkotučný slazený jogurt(33), nízkotučný neslazený jogurt(14), nízkotučné mléko(32), plnotučné mléko(27)
Glykemický index mezi hodnotami 56 a 69 je považován za střední:
Ovoce: konzervované meruňky(64), mango(56), rozinky(64), zralý banán(58), ananas(66)
Zelenina: nové brambory(62), červená řepa(64), pastiňák(68)
Ostatní: zmrzlina(61), tyčinka mars(65), croissant(69), pitta chléb(58), stolní cukr(65), celozrnný chléb(69), francouzská bageta(68)
Glykemický index vyšší než 70 je považován za vysoký:
Ovoce: sušené datle(72)
Zelenina: vařené brambory(74), pečené brambory(72)
Ostatní: cornflakes(81), tmavý žitný chléb(76), kobliha(76), glukóza(100), žitný chléb(65), tuřín(72), bílý chléb(70)
Glykemické zatížení/glykemická nálož
Glykemický index je velice užitečný pojem, ale nemůže být na něj nahlíženo jako na jediný indikátor následků požívání některého konkrétního typu uhlohydrátů. Je to z toho důvodu, že reakce krevní glukózy je rovněž určována množstvím toho požitého uhlohydrátu. Spolehlivějším klasifikačním systémem je ´glykemická zátěž´(GL), která bere v potaz jednak glykemický index (GI) daného uhlohydrátu, ale také zkonzumované množství, takže tím dokáže přesněji odhadovat nasledky na krevní cukr. Glykemická zátěž je v jednotkách na porci uhlohydrátu vyjádřena takto:
GI hodnota x gramy uhlohydrátů na velikost porce / 100.
Povšimněte si, že každá jednotka GL má obdobný dopad na krevní cukr jako 1g čisté glukózy.
120g banánu obsahuje okolo 24g uhlohydrátu, což má glykemický index 58.
Glykemická zátěž je: (58 x 24) / 100=13.92 jednotek.
120g čokolády poskytne 75g uhlohydrátu, který má GI 49.
Glykemická zátěž je: (75 x 49) / 100=36.75 jednotek.
Vypočítáním jednotek glykemické zátěže pro jídla, která konzumujete v průběhu dne můžete získat celkovou glykemickou zátěž z celého dne. Glykemická zátěž menší než 80 jednotek je považována za Nízkou, 80 až 120 jednotek za Střední a větší než 120 jednotek za Vysokou.
Glukomannan je prospešný, když se snažíme stabilizovat hladiny krevního cukru redukováním kulminace krevního cukru po jídle, které předchází následné hypoglykemii.
Proč jsou cukry a rychlé uhlohydráty tak špatné pro hladiny energie – možné vysvětlení
Yudkin a spol. vše vysvětluje v odborném lékařském časopise Lancet v květnu roku 2005! Přehnané množství cukru ve svalech svaly poškozuje. Tepenní kontrola zásobování svalů krví probíhá skrz maličkou objímku tuku, která obaluje drobné tepny(arterioly, tepénky). Pokud se navýší krevní cukr, tato tuková objímka uvolní cytokin, který způsobí smrštění arterioly. Jedná se o žádoucí efekt z metabolického hlediska, ke kterému dochází, aby se do svalu nedostalo příliš mnoho cukru a sval tak nebyl poškozován. Nicméně tím se však rovněž naruší i příliv krve do svalu, takže sval nemůže správně fungovat. Cytokin uvolněný tukem také způsobuje zánět a ničí stěnu arteriol. Jedná se pravděpodobně také o důvod vzniku vysokého krevního tlaku a tepenných onemocnění. Nezapomínejte, že pacienti CFS vykazují vysoké hladiny cytokinů. Všeobecně se předpokládá, že k nim došlo kvuli imunitní aktivitě následkem virového a toxického zatížení. ALE mohou být rovněž produkovány tukovými buňkami následkem přehnaného množství uhlohydrátů ve stravě!
Odkaz: Yudkin JS, Eringa E, Stehouwer CD „Vasocrine“ signalling from perivascular fat: a mechanism linkin insulin resistance to vascular disease. Lancet 2005: 365:1817-20