Intravenózní vylučovací urografie
Další názvy: vylučovací urografie, IVU, descendentní urografie
Jde o vyšetření, pomocí kterého lze zobrazit vylučovací systém –
ledviny, ledvinné kalichy a pánvičky, močovody a močový měchýř.
Vyšetřovanému pacientovi se pro tento účel aplikuje do žíly jodová kontrastní látka, která se vylučuje ledvinami, a poté je zhotoveno několik rentgenových snímků břišní a pánevní oblasti. Toto vyšetření se může v detailech lišit v závislosti na druhu problému, který chce lékař vyšetřit, a také na zvycích daného pracoviště, základní princip je ale stejný.
Princip IVU- intravenózní vylučovací urografie
Intravenózní vylučovací urografie je rentgenologická metoda, základem je prostý rentgenový snímek, který zobrazuje různé tělní struktury podle jejich různé schopnosti propouštět rentgenové paprsky. Při IVU se navíc pacientovi vstříkne do žíly takzvaná kontrastní látka, což je většinou roztok sloučeniny jódu. Tato látka pohlcuje ve zvýšené míře rentgenové paprsky, a tak se na retgenovém obraze zobrazí kontrastně proti okolí a umožní rozeznat struktury, ve kterých je látka přítomna. Jakožto látka tělu cizí je tato látka vychytávána ledvinami a vylučována do moči, kde je koncentrována, to tedy umožní zobrazit vývodné cesty močové. Provádí se několik rentgenových snímků v různých intervalech pro zobrazení různých částí močových cest. Začíná se takzvaným nativním snímkem, to jest snímkem před aplikací kontrastní látky, poté se do žíly vstříkne kontrastní látka a provede se několik snímků po několika minutách, popřípadě se ještě provede pozdní snímek pro zachycení močového měchýře. Může se také provést snímek po kompresi močovodů – pacientovi se stlačí břicho pomocí pásky.
IVU se provádí při podezření na určitá onemocnění vývodných cest močových, například při ledvinné kolice, při přítomnosti krve v moči nebo při opakovaných infekcích horních cest močových. Toto vyšetření může zobrazit přítomnost ledvinového kamenu, a to i takového, který se nezobrazí na prostém rentgenovém snímku, popřípadě může ukázat přítomnost jiné překážky v močových cestách. IVU zobrazí také tvar a umístění ledvin.
Nepředstavuje pro pacienta žádné velké riziko, může ovšem vzácně vést ke komplikacím vyplývajícím z podání kontrastní látky. Pacient je také při tomto vyčetření krátkodobě vystaven rentgenovému záření, které má na živé organismy škodlivé účinky. Dávka, kterou pacient obdrží, je ale velmi malá a nepředstavuje pro něj žádné vysoké riziko, stejnou dávku záření může obdržet v průměru za několik dní i z přírodních zdrojů. Rentgenové paprsky představují o něco vyšší riziko pro vyvíjející se plod, těhotné ženy se proto rentgenovými metodami nevyšetřují, pokud to není nutné, a vyšetření se většinou plánuje na prvních deset dní menstruačního cyklu, aby nebylo náhodou provedeno v počátku těhotenství, které ještě nebylo rozpoznáno.
Podání jodové kontrastní látky může někdy vyvolat nebezpečnou prudkou alergickou reakci, v současnosti se ale používají takzvané neionické kontrastní látky, u kterých je výskyt této komplikace velmi vzácný. Častější je výskyt mírné alergické reakce, která se může projevit kožní vyrážkou, kašlem a ztíženým dýcháním, nucením na zvracení či bolestí hlavy. Pro předejití alergické reakce může někdy lékař před vyšetřením předepsat pacientovi protialergický lék, například Dithiaden či Prednison. Je třeba lékaři sdělit, zda jste na něco alergičtí, zejména na jód, aby mohl zvážit riziko vyšetření a případně předepsat premedikaci.
Kontrastní látka se vylučuje ledvinami, pokud jsou vaše ledviny oslabené, představuje i pro ně kontrastní látka určité riziko, je proto třeba informovat lékaře o případném onemocnění ledvin.
Vylučovací systém lze zobrazit také pomocí ultrazvuku či pomocí výpočetní tomografie,
záleží na předpokládaném onemocnění.
Před vyšetřením je třeba informovat lékaře, zda máte nějaká onemocnění a popřípadě jaké léky užíváte.
- Kvůli podání kontrastní látky je pro lékaře zejména důležité, zda máte nějaké alergie (zejména na jód) či astma, zda jste prodělali onemocnění ledvin nebo štítné žlázy, zda nejste diabetik. Ženy mohou být dotázány na datum poslední menstruace a na možnost těhotenství.
- Minimálně 4 hodiny před vyšetřením je třeba nejíst a nekouřit.
- Lékař vám také může před vyšetřením naordinovat protialergické léky.
- Pokud jde o léky snižující pozornost, neměli byste po jejich užití řídit.
- Den před vyšetřením i po něm je vhodné zvýšeně pít, aby se lépe vyloučila kontrastní látka.
- Těsně před vyšetřením je potřeba, aby se pacient vymočil, aby jeho močový měchýř byl prázdný před podáním kontrastní látky.
- Vyšetření se většinou provádí vleže na zádech, podle potřeby může lékař při snímkování požadovat i jinou polohu.
- Před vyšetřením je třeba si odložit do pasu.
- Získané obrazy hodnotí radiolog.
Před podání kontrastní látky bývá zhotoven první snímek, poté se pacientovi do žíly injekčně aplikuje roztok s kontrastní látkou. Při její aplikaci může pacient pociťovat teplo rozlévající se po těle. Poté jsou vyšetřovanému vleže zhotoveny v různých intervalech snímky břicha a pánve – většinou celkem 3 snímky během 30-ti minut. Podle charakteru obrazu může lékař doplnit snímek po kompresi pacientova břicha v úrovni močovodů – pacientovo břicho se stáhne páskou, což nemusí být úplně příjemné, ale bolestivé to není. Při sníženém či opožděném vylučování látky se může provést ještě pozdní snímek za hodinu i více.