Léčba nejen úzkosti pomocí psychobiotik

01.08.2019 14:42


Psychobiotika jsou probiotika a prebiotika, která mohou zlepšit vaše duševní zdraví změnou směsi bakterií ve vašem střevě (46-47). Mají schopnost produkovat neuroaktivní látky a ovlivňovat funkci mozku. Mohou mít zdravotní přínos pro pacienty s psychiatrickým onemocněním: zmírňují příznaky deprese, úzkosti a syndromu chronické únavy a přispívají ke zlepšení nálady. Můžeme je najít například v přirozeně fermentované zelenině (kysané zelí, pickles, kimchi), zakysaných mléčných výrobcích, případně je lze přijímat ve formě suplementů.

Mikrobiom je souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského těla (bakterie, kvasinky, houby, viry) vyskytující se na lidském těle a v něm. Odhaduje se, že v lidském střevě žije 100 bilionů bakterií a 500 až 1 000 druhů bakterií. Tyto střevní bakterie pomáhají při trávení. Ale stále větší množství výzkumů naznačuje, že také komunikují s vaším mozkem prostřednictvím osy mikrobiom-střevo-mozek, což ovlivňuje vaše myšlenky, pocity a chování (48-49).

Zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví a střevní mikrobiom představuje jeho nejvýznamnější část. Kromě trávení se podílí na vývoji imunitního systému a zasahuje do mnoha tělních funkcí. Rozmanitost mikrobiomu hraje roli při rozvoji obezity, zánětlivých, nádorových, metabolických, psychických, alergicích, autoimunitních i kardiovaskulárních onemocnění.

Mikrobiom se dědí a je ovlivňován řadou faktorů, jako je např. typ porodu, kojení, strava či prostředí. Střevní mikrobiom je snadno narušitelný, nejvýznamnější negativní vliv je u antibiotické léčby, rovnováhu poškozuje nezdravá strava, stres, kouření, přemíra čistoty, chemické látky (herbicidy, pesticidy) a některé léky.

Lidské střevo nejen, že přijímá signály z centrálního nervového systému (CNS), ale funguje i zpětná vazba, kdy střevo vysílá signály do mozku. Střevní mikrobiota prostřednictvím jejich metabolitů reguluje periferní i centrální nervový systém, ovlivňuje vývoj mozku i jeho funkce. Na vzájemné komunikaci se podílejí různé signální molekuly, jako je např. kyselina gama-aminomáselná (GABA), dopamin, noradrenalin, acetylcholin (Ach) či mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFAs), aktivace imunitního systému pomocí prozánětlivých cytokinů i metabolismus tryptofanu, který je prekurzorem serotoninu, tzv. hormonu štěstí a pohody.
Narušení rovnováhy střevní mikroflóry (mikrobiomu) vede ke vzniku různých onemocnění, včetně neuropsychiatrických (deprese, úzkost, autismus, schizofrenie). https://www.margit.cz/encyklopedie/psychobiotika/

Proč by měli pacienti s fibromyalgickým syndromem užívat probiotika:
1) U FM se nachází narušení rovnováhy mikrobiomu - 20 různých druhů bakterií je buď ve větším nebo menším množství než je obvyklé. Závažnost symptomů přímo koreluje s touto dysbiózou. https://fibromyalgik.webnode.cz/…/bude-se-fm-diagnostikova…/
2) Chronická bolest jako je FM způsobuje úzkosti https://www.facebook.com/…/a.762146857453…/883989471936277/…
3) Pomohou i s jinými zdravotními potížemi.

 

9 nejslibnějších psychobiotik pro léčbu úzkosti
Trpíte-li chronickou úzkostí existují způsoby jak ji léčit a zbavit se jí, psychobiotika jsou jednou z možností. Úzkost a zdraví střev jsou velmi úzce spojeny. Výzkum ukazuje, že lidé s poruchami zažívání mají větší pravděpodobnost úzkosti a pacienti s úzkostí mají vyšší míru gastrointestinálního onemocnění (50-52). když se zlepší poruchy zažívací, zlepšuje se i úzkost (53). Bohužel, mnoho lidí má dnes špatné zdraví střev kvůli rozšířenému používání antibiotik, léků, herbicidů, stresu, infekcí, špatné stravy atd.

Studie ukazují, že psychobiotika mohou zlepšit úzkost (54-55):
Stimulace nervu vagus https://www.optimallivingdynamics.com/…/how-to-stimulate-yo…
Produkce neurotransmiterů, jako je GABA a serotonin https://fibromyalgik.webnode.cz/…/dysbalance-neurotransmit…/
Snížení hladiny stresového hormonu https://www.optimallivingdynamics.com/…/20-proven-ways-to-e…
Snížení zánětu, jedné z hlavních příčin duševní nemoci https://fibromyalgik.webnode.cz/…/fibromyalgici-maji-rozsi…/
Zvýšení hladin BDNF https://www.optimallivingdynamics.com/…/21-proven-ways-to-i…
Vytlačení patogenních bakterií https://cs.wikipedia.org/wiki/Bakteri%C3%A1ln%C3%AD_infekce
Zvýšení produkce a absorpce živin https://www.optimallivingdynamics.com/…/3-important-nutrien…

Zde je devět nejlepších psychobiotik, které byly prokázány ve studiích u lidí a zvířat ke snížení stresu a pomoci při léčbě úzkostných poruch.

1. Lactobacillus rhamnosus
Bakterie nalezající se v lidském střevě, jeden z nejpopulárnějších probiotických druhů nalezajících v doplňcích. U lidí může snížit úzkost (3). GABA je hlavní inhibiční a relaxační neurotransmiter v centrálním nervovém systému a studie naznačují, že laktobacillus rhamnosus může snížit úzkost změnou exprese receptorů GABA (1-2, 4). V jedné studii, výzkumníci dali lactobacillus rhamnosus myším, a to redukovalo jejich úzkost-jako chování. Když však výzkumníci odstranili část svého nervu vagus, laktobacillus rhamnosus nesnížil jejich úzkost, což naznačuje, že psychobiotika komunikují s mozkem a zlepšují duševní zdraví prostřednictvím nervu vagus (1-2). Další studie zjistily, že lactobacillus rhamnosus snižuje stresové chování vyvolané úzkostí a vědci došli k závěru, že může chránit před úzkostí (5, 7). Bylo také prokázáno, že Lactobacillus rhamnosus snižuje u myší chování podobné obsedantně-kompulzivní poruše (OCD). Ve skutečnosti vědci zjistili, že je stejně účinný jako fluoxetin, antidepresivum SSRI běžně používané k léčbě OCD (6). Pokud tedy bojujete s OCD nebo s obsedantně-kompulzivními tendencemi, stojí za to vyzkoušet toto psychobiotikum.
Lactobacillus rhamnosus lze nalézt v některých jogurtech a mléčných výrobcích, jako je fermentované a nepasterizované mléko a polotvrdý sýr.

2. Bifidobacterium longum
Další bakterie přítomná v lidském střevě, často se přidává do potravin, protože může pomoci zabránit růstu patogenních organismů. Pomáhají léčit depresi, mohou snížit kortizol a zmírnit psychickou úzkost u lidí (včetně posedlostí, nutkání, paranoie, úzkosti) (28-30). Mnoho výzkumů na zvířatech také ukazuje, že bifidobacterium longum může významně snížit chování podobné úzkosti (31-34). Jedna studie zjistila, že chronická infekce u myší zvyšuje zánět a způsobuje úzkostné chování, bifidobacterium longum snižuje úzkost a normalizované chování (35-36). Výzkumníci zjistili, že působí prostřednictvím nervu vagus (27).

3. Lactobacillus plantarum
Další probiotický druh, který může snížit úzkost. V jedné studii výzkumníci poskytli laktobacillus plantarum pacientům se syndromem dráždivého tračníku a významně snížili jejich úzkost a zlepšili kvalitu života (8). Studie na zvířatech také ukazují, že lactobacillus plantarum může způsobit pozitivní změny v emocionálním chování a významně snížit chování podobné úzkosti. Dělá to zvýšením dopaminu a serotoninu, snížením hladiny stresových hormonů a snížením zánětu (9-11). V důsledku toho vědci dospěli k závěru, že lactobacillus plantarum má psychotropní vlastnosti bez fyzických vedlejších účinků a má velký potenciál pro léčbu neuropsychiatrických poruch, včetně úzkosti (9-11). Lactobacillus plantarum se také běžně vyskytuje v mnoha fermentovaných zeleninách, včetně zelí, okurek, oliv, kimchi.

4. Lactobacillus helveticus
Probiotický kmen u kterého bylo prokázáno, že snižuje kortizol a má účinky proti úzkosti u lidí (37, 39, 44). Jedna studie zjistila, že může dokonce snížit paranoidní a obsedantně-kompulzivní myšlenky (38). Výzkum na zvířatech ukazuje, že dieta v západním stylu může negativně ovlivnit střevní mikroflóru, zvýšit zánět mozku a přispět k úzkosti. Laktobacillus helveticus však může proti tomu chránit, snižovat jak neuro-zánět, tak úzkost (40-42). Jedna studie dokonce zjistila, že laktobacillus helveticus funguje lépe než citalopram, běžný antidepresivum SSRI, při snižování chování u potkanů. Snižuje také hladiny stresových hormonů a zvyšuje hladiny serotoninu (43). Lactobacillus helveticus se nachází v americkém švýcarském sýru, sýru Emmental, Cheddaru, Parmesanu, Romanu, provolone a mozzarelle.

5. Lactobacillus reuteri
Bakterie s protizánětlivými účinky, které vědci poprvé objevili v 80. letech. Ne všichni lidé je mají či velmi nízkou úroveň. Je třeba doplnit a udržet vysoké úrovně. Výzkum ukazuje, že Lactobacillus reuteri může u zvířat způsobit chování podobné úzkosti, a to snížením hladiny stresových hormonů a změnou exprese receptorů GABA (13-14). Jedna studie zjistila, že nepřítomnost lactobacillus reuteri způsobuje deficity v sociálním chování u zvířat. Doplnění může zvrátit některé deficity chování, které byly podobné příznakům sociální úzkosti a autismu u lidí (15-16). Pokud bojujete se sociální úzkostí nebo příznaky autismu je lactobacillus reuteri rozhodně psychobiotickým kmenem, který stojí za to vyzkoušet. Nalezá se v mateřském mléku, v některém mase a mléčných výrobcích.

6. Lactobacillus casei
Tato bakterie má antioxidační a protizánětlivé účinky. V jedné dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii pacienti s chronickým únavovým syndromem a zažívacími problémy užívali Lactobacillus casei jako denní doplněk po dobu dvou měsíců. Na konci studie došlo k významnému snížení symptomů úzkosti (17-19). Lactobacillus casei je dominantním druhem v přirozeně zkvašených sicilských zelených olivách a lze jej nalézt i v jiné fermentované zelenině a mléčných výrobcích.

7. Lactobacillus fermentum
Lactobacillus fermentum je další druh, který je součástí lidského mikrobiomu a běžně se vyskytuje ve fermentované zelenině. Nebyl studován stejně jako jiné probiotické druhy laktobacilů, ale stále existuje nějaký důkaz, který by mohl pomoci léčit úzkost, zejména pokud máte dlouhou historii léčby antibiotiky. Výzkum ukazuje, že antibiotika mohou vyvolat úzkost u zvířat narušením mikrobiomu. Laktobacillus fermentum může snížit zánět a zvrátit psychologické problémy vyvolané antibiotiky, včetně chování podobného úzkosti (12). Pokud jste tedy užívali mnoho antibiotik, nebo jste si všimli, že se po užívání antibiotik zhoršila vaše úzkost, je dobré vyzkoušet doplněk s laktobacillus fermentum.

8. Bifidobacterium breve
Prospěšná bakterie, která se nachází v lidském mateřském mléku a lidském střevě. Množství ve střevě klesá s přibývajícím věkem (20). Výzkum ukazuje, že může u zvířat snížit chování podobné úzkosti (21). Úzkostná zvířata také lépe fungují při kognitivních testech poté co ji užívali (22). Pokud vaše úzkost narušuje vaše kognice a narušuje vaši schopnost plnit úkoly je vhodné doplnit tuto bakterii např. pomocí některých fermentovaných potravin.

9. Galakto-oligosacharidy
Ne všechny psychobiotika jsou probiotika. Galakto-oligosacharidy (GOS) jsou typem prebiotik u kterých bylo prokázáno, že zlepšují duševní zdraví a snižují úzkost. V jedné studii GOS významně snížili vylučování kortizolu (23). Lidé, kteří jsou nervózní mají tendenci mít vysoké hladiny kortizolu a často se dostanou do negativního myšlení. Tato studie tedy naznačuje, že GOS má účinky proti úzkosti. Další výzkum ukázal, že lidé se syndromem dráždivého tračníku (IBS) mají často úzkost z důvodu nedostatku mikrobiální rozmanitosti ve střevech. Když však pacienti s IBS doplňují prebiotickou směs obsahující GOS významně snižuje jejich úzkost a zlepšuje kvalitu života (24-26).

Jaký výrobek vybrat?
V ideálním případě byste měli koupit a zkusit jeden probiotický kmen po druhém, abyste zjistili jak na každý z nich reagujete. Užívat alespoň jeden měsíc a pak sledovat jak se v té době cítíte. Může to být časově náročné a únavné. Navíc klinické studie často prokazují, že probiotické směsi s více kmeny lépe zlepšují rozmanitost střevních bakterií než jednotlivé kmeny (45).
Je vhodné zároveň zařadit fermentované potraviny do stravy, obsahují mnoho kmenů bakterií, které nebyly ještě ve vědecké literatuře dokumentovány.

Zde jsou některé další kroky, které můžete podniknout ke zvýšení dobrých bakterií ve střevě https://www.optimallivingdynamics.com/…/5-ways-to-increase-….

I když teprve nedávno vědci zjistili, že existuje spojení střev s mozkem už jsou mikrobiomy a psychobiotika na špici výzkumu a léčby neurověd i duševního zdraví. 
https://www.optimallivingdynamics.com/…/the-9-most-promisin…
(1) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4370913/
(2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21876150/
(3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25879690
(4) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4934620/
(5) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5225647/
(6) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24257436
(7) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4200314/
(8) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25024629
(9) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26620542
(10) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26522841
(11) https://www.sciencedaily.com/releas…/2016/…/161121160038.htm
(12) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25869281
(13) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3754198/
(14) https://onlinelibrary.wiley.com/…/j.1365-2982.2010.016…/full…
(15) https://www.sciencedaily.com/releas…/2016/…/160616140723.htm
(16) https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(16)30730-9
(17) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2664325/
(18) https://gutpathogens.biomedcentral.com/…/10.1…/1757-4749-1-6
(19) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19338686/
(20) https://journal.frontiersin.org/…/10.3…/fmicb.2016.01204/full
(21) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25251188
(22) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25794930
(23) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4410136/
(24) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4370913/
(25) https://onlinelibrary.wiley.com/…/j.1365-2036.2008.…/abstract
(26) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19053980
(27) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3413724/
(28) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20974015/
(29) https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.4161/gmic.2.4.16108
(30) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21983070
(31) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21683077
(32) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4934620/
(33) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25251188
(34) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25794930
(35) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20600016
(36) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21988661
(37) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20974015/
(38) https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.4161/gmic.2.4.16108
(39) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4934620/
(40) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23566632
(41) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26408987
(42) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24554471
(43) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26408987
(44) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23181058
(45) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4906699/
(46) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23759244
(47) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5102282/
(48) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4228144/
(49) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4937966/
(50) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=18819774
(51) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21908055
(52) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21908055
(53) https://www.ashdin.com/journals/JEM/235910/
(54) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27632908
(55) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27841940