Léčba páteřních onemocnění
1. Klidový režim:
u akutních bolestí páteře je vhodný klid na lůžku v úlevové poloze. Postižené úseky lze fixovat krčním límcem nebo bederním pásem.
2. Farmakoterapie:
tlumení bolesti a zánětu nesteroidními antirevmatiky (kyselina acetylosalicylová, diclofenac, indometacin, ibuprofen aj.) perorálně, parenterálně nebo lokálně. Dochází k inhibici cyklooxygenázy, a tím k inhibici tvorby prostaglandinů.
Obstřiky lokálními anestetiky - kořenové nebo intradermální do hyperalgetických zón.
Někdy stačí použít metody tzv. suché jehly v místě spoušťových bodů (trigger points).
Snížení zvýšeného svalového napětí paravertebrálních svalů pomocí centrálních myorelaxancií. Jejich nevýhodou je vliv na ostatní kosterní sval, takže pacient je celkově hypotonický.
3. Fyzikální terapie:
A. Termoterapie:
(léčba teplem) teplé sáčky (např. Lavatherm), infračervené záření (Infraterap, Sollux), parafínové zábaly, - analgézie, malý vliv na relaxaci svalu
B. Kryoterapie:
kryosáčky snižují bolesti v místě aplikace lze použít i zmrazená froté látka, namočená do slané vody, kostky ledu.
C. Elektroléčba:
analgetický účinek - diadynamické proudy (DD), Träbertovy proudy (UR), interferenční proudy (IF), transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Analgezie se vysvětluje vrátkovou či endorfinovou teorií.
D. Ultrazvuk:
jde o mechanické vlnění nad 20 kHz. Používá se hlavice nebo 3 MHz Účinek analgetický a myorelaxační.
E. Magnetoterapie:
nejčastěji pulsní. Účinek analgetický, myorelaxační. Placebo efekt.
F. Trakce krční nebo bederní:
při bederní trakci využíváme gravitaci (sklopná trakce), nebo tahu pomocí elektromotoru (horizontální intermitentní). Pacient je fixován přes bedra bokovkou. Používáme u lumbalgií i kořenového sydromu. Trakce krční se provádí pomocí Glissonovy kličky vleže nebo vsedě. Hlavně u kořenových syndromů na horní končetině. Před trakcí se doporučuje aplikovat teplo, ultrazvuk nebo interferenční proudy
G. Masáž:
klasická nebo reflexní: ovlivnění reflexních změn na kůži, podkoží,ve svalech i na periostu. Metoda pacienty oblíbená, ale pasivní.
Používá se i přístrojová vakuová masáž (gumové miskovité elektrody se přisávají na kůži a současnou aplikací elektroléčby).
4. Prostředky manuální medicíny
pomocí manipulace a mobilizace se uvolňují funkční blokády. Mobilizace s postisometrickou relaxací uvolňuje svalové spasmy.
5. Akupunktura:
používá se hlavně k ovlivnění chronické bolesti páteře.
6. Léčebná tělesná výchova:
jde o významnou léčebnou složku, bez pravidelného cvičení nelze bolesti zad úspěšně léčit. Docilujeme zlepšení hybnosti jednotlivých úseků páteře, uvolňují se svaly ve spasmu, posilují oslabené (mizí svalová dysbalance). Vytvářejí se správné pohybové návyky.
7. Neurochirurgická operace:
je hlavně indikována u výhřezů plotének s kompresí kořene. Provádí se transligamentosní odstranění výhřezu s uvolněním kořene, někdy s rozšířením foramen intervertebrale (foraminotomie).
8. Lázeňská léčba:
využití režimových opatření, přírodních léčivých zdrojů, pohybové a fyzikální léčby. Indikují se u bolestí zad ( indikační skupina VII/12), kořenových syndromů (VI/3), po operaci páteře (VII/14).