Nové důkazy v roli viru EBV u Chronického únavového syndromu
Nedávné výzkumy prokazují, že EBV virus může stát za příčinou chronického únavového syndromu.
EBV patří do rodiny herpesvirů. Všechny herpesviry zůstanou v našem systému navždy, ale po většinu času jsou neaktivní. Když začnou být aktivní, specializované buňky v imunitním systému, mezi které se například řadí buňky B a T, nemají obvykle problém si s nimi poradit. Většina lidí si ani není vědoma, že v jejich těle probíhá jeden z těchto soubojů díky tomu, že buňky B a T si v případě zdravého imunitního systému pamatují tyto typy virů a hravě si s nimi poradí.
Tato studie však odhaluje, že buňky B a T u mnohých pacientů s CFS nebyly schopné zapamatovat si EBV, takže se virus mohl plně rozvinout.
V jednom z výzkumů byla prokázána poškozená buněčná paměť u 76% z více než 400 účastníků.
EBV je nejlépe známý pro rozpoutání infekční mononukleózy. Její symptomy jsou následující:
- Únava
- Bolest v krku
- Bolest hlavy
- Horečka
- Bolest svalů
- Nateklé lymfatické uzliny
- Citlivost na světlo
- Lapání po dechu
Uzdravení se z mononukleózy zabere velice dlouhý čas a její recidivy jsou doprovázeny extrémní únavou.
Jiné studie rovněž vysledovaly, že rozvinutí ME/CFS závisí na průběhu a délce léčby mononukleózy. Čím horší průběh mononukleózy, tím se navyšuje riziko rozvinutí nějakého chronického onemocnění.
EBV se navíc váže k určitým typům rakoviny a rovněž může hrát roli u roztroušené sklerózy.
Tyto studie by mohly vést k tomu, že lékaři začnou předepisovat antivirové léky (jako valacyclovir nebo valganciclovir) pacientům s ME/CFS s EBV.