Společnými silami se péče o nemocné zvládne snáz
01.03.2016 03:28
Spousta z nás má kolem sebe lidi, kteří se o někoho starají. Někdo jezdí každý den za svými rodiči. Vozí jim nákup, pomáhá uklidit, a když je potřeba, vyzvedne léky. Bratr se svojí ženou se starají o postižené dítě. Nebo vidíte souseda, jak často vozí svoji manželku k doktorovi, a dozvíte se, že prodělala vážnou nemoc.
Většina z nás pociťuje nad takovou situací lítost a máme tendenci projevit zájem o to, co se stalo. Ale nemusí zůstat pouze u projevení spoluúčasti, pečující osoby můžeme podpořit mnoha způsoby.
Pokud jste součástí pečující rodiny, patříte do okruhu jejích přátel anebo žijete v sousedství a rádi byste vypomohli, přihlaste se o svůj díl odpovědnosti. Nejlepší je v takovém případě svolat jakousi rodinnou poradu a otevřeně se pobavit o nastalé situaci. Často bývá takové setkání plné emocí, protože je to pro mnohé první příležitost projevit strach, obavy, lítost či smutek. K řešení situace se v rámci tohoto setkání může vyjádřit každý, i ten, který se doposud na péči nepodílel. Určitě by zde nemělo zaznít: „Ty se nestaráš, tak neraď“, protože každý může mít dobrý nápad, jak péči zajistit, ulehčit či zorganizovat. Nemělo by však zůstat pouze u slov.
Každý by měl konkrétně říci, s čím může pomoci. Takto by si všichni měli postupně „rozebrat“ aktivity a úkoly, které souvisí nejenom s péčí o nemocného člena rodiny, ale také s podporou těch, na kterých leží její největší část. Můžete pomoci s péčí o domácnost, můžete trávit čas s nemocným člověkem, či pomoci se zajištěním základní každodenní péče. Můžete nabídnout odvoz a doprovod nemocného k lékaři, či být k dispozici, abyste vystřídal hlavní pečující osobu v případě potřeby. I pomoc se sháněním užitečných rad a informací, zajištěním pomůcek, zdravotnického materiálu a léků je cenná. Pomoct lze také finančně či materiálně, protože péče něco stojí. U některých činností vyjde najevo, že bude pro všechny, i pro nemocného, lepší, když je rodina zajistí s využitím profesionálních služeb. Nakonec setkání si řekněte, jak si dáte vědět, když se něco změní, či bude potřeba něco rychle zařídit, a také, kdy se opět všichni sejdete.
A na závěr pár rad, jak spolu vzájemně komunikovat:
- Dejte najevo, že si ceníte vašich blízkých, na kterých leží hlavní díl péče. Často se považuje za samozřejmé, že se nejbližší příbuzný postará, ale věřte, že v mnoha rodinách tomu tak není.
- Nikdy nezlehčujte obavy, které někdo jiný vyjádří. Nemoc blízkého a odpovědnost za péči může každý nést jinak. U někoho může vzbuzovat úzkost, někdo je zvyklý brát i obtížné situace s klidem. Zajímejte se o to, co prožívají ostatní, jejich pocity jim nevymlouvejte, dejte jim prostor je vyjádřit. Nepoučujte, nerozdávejte úkoly, ale citlivě raďte a navrhujte řešení. A hlavně, buďte připraveni sami pomoci. Pokud se v rodině nemůžete dohodnout, jak péči zorganizovat, požádejte o pomoc někoho zvenčí. Poraďte se u organizací poskytujících sociální služby, či na sociálním odboru obecního úřadu, kdo by vám s narovnáním vztahů a se vzájemnou komunikací mohl pomoci. Není žádná ostuda, požádat v tomto případě o pomoc profesionála. Nezapomínejte, že všem jde o společný cíl a tím je zajištění co nejlepší péče o vašeho blízkého a vzájemná podpora.