Syndrom chronické bolesti
Je diagnóza, pokud se nepodaří objasnit příčinu bolesti. Vyznačuje se nízkou účinností lékařské léčby.
Na snížení bolesti mají vliv psychologické faktory, které se podílejí na mechanizmech vzniku tohoto syndromu.
Chronická bolest se může projevovat v kterékoliv části těla.
Neexistují laboratorní metody, které by potvrzovaly a hodnotily bolestivý syndrom, proto se diagnóza stanovuje na základě subjektivních pocitů nemocného.
Obvykle člověk, který má syndrom chronické bolesti, má potíže s jejím popisem, protože bolest může často měnit oblast lokalizace, a proto není možné ji přesně charakterizovat. Tupá, svíravá nebo palčivá bolest může být stálá nebo se může projevovat také formou záchvatu. Bolest se může stupňovat v určité poloze (vsedě nebo vleže), v případě syndromu chronické pánevní bolesti není spojena s příjmem potravy.
Nemoc se vyznačuje základními příznaky funkčních potíží, které se vztahují na chronickou bolest:
• Bolest se projevuje po delší dobu (měsíce, roky), ale nemá vzestupnou tendenci.
• Bolest je považována pacientem za velmi silnou.
• Zmenšení bolesti nebo úplná její absence během spaní a její zesílené příznaky ráno a přes den.
• Výskyt psychologicko-sociálních faktorů při vzniku základních symptomů. Při chronických bolestivých syndromech se často vyskytují skryté projevy symptomů atypické deprese (dysthymie) - neustálého projevu depresivní nálady s několika dalšími symptomy:
• poruchy spánku;
• zvýšená únavnost;
• poruchy koncentrace pozornosti;
• pocit beznaděje;
• snížené sebevědomí.
Tyto příznaky se často kombinují s dlouhodobými bolestivými pocity.
Jim může předcházet nějaké psychologické trauma, které postihlo nemocného.
Více než polovina všech nemocných s příznaky depresivního stavu má projevy symptomu chronické bolesti. Zpočátku bolest vystupuje v důsledku deprese v roli ochranného mechanizmu, přičemž chrání nemocného před traumatickými prožitky. Ale později její negativní vliv na emocionální oblast ochuzuje člověka o možnost cítit se šťastným. V důsledku toho vzniká mezi bolestí a depresí pevná vazba.
K tomuto procesu se přidávají také svalové křeče. Tělo člověka, který vede pasivní způsob života, má větší sklony podléhat stresům.
Ve slabých, nepružných svalech se hromadí napětí. Dochází k poruše krevního oběhu. Objevuje se bolest, která je spojena s napnutím svalů. Tento proces hraje závažnou roli při vzniku chronické bolesti, vytváří se spojení, při kterém jeden stav zatěžuje druhý. Pod vlivem stresu a dalších vnějších vlivů v organizmu se aktivně uvolňuje adrenalin, což provokuje organizmus k činnosti. Avšak hodně lidí potlačuje tyto impulzy a nadále pokračují ve fyzické pasivnosti. Napětí zůstává ve svalech, což se projevuje jejich zkrácením. Časem dochází ke křečím a uvolnění se stává nemožným.
Stav zvýšené úzkosti, projev příznaků deprese v kombinaci se svalovým napětím způsobují zhoršení tohoto stavu а v některých případech vzniká také syndrom chronické bolesti. A proto je nutné, aby se nemocný s chronickou bolestí podrobil komplexní léčbě s nápravou depresivní symptomatologie.