Komplexní regionální bolestivý syndrom (KRBS)

Fibromyalgický syndrom a syndrom komplexní regionální bolesti (KRBS) mají něco společného - neurozánět. 

Neurozánět je proces v centrálním nervovém systému, při kterém mozek nebo mícha reagují na infekci, nemoc nebo poranění. 

Zatímco základ asociace mezi fibromyalgií a KRBS není znám, naše data naznačují, že by mohla sloužit jako užitečný prediktor rizika KRBS, což by podpořilo zvýšenou ostražitost u symptomů KRBS, dřívější rozpoznání a léčbu, čímž by se zlepšily výsledky pacientů. 
 

Mnoho symptomů KRBS a FM jsou podobné a mohou napodobovat jiné zdravotní poruchy, ale definujícím znakem mezi nimi je, že bolest KRBS je soustředěna v poraněném / fyzicky poškozeném prostoru a bolest fibromyalgie je v celém těle.


Neurozánět u KRBS se vyskytuje především v prvních 6. měsících, u FM je po celou dobu onemocnění.


Přesto, že tyto dvě dg jsou odlišné svým vznikem, projevy, diagnostikou i léčbou někdy bývají zaměňovány, ale také může jít o jejich souběh. 
Stejně jako u FM může být souběh i s SLE, ME/CFS, svalovou dystrofií ad
https://www.prohealth.com/…/complex-regional-pain-syndrome-…

 

FM i KRBS spadají pod mimokloubní revmatismus - revmatismus měkkých tkání.
FM - mimokloubní revmatismus celkový 
KRBS - mimokloubní revmatismus regionální 
https://www.kulan.cz/Mimokloubn%C3%AD_revmatismus.

 

KRBS je nově zavedeným označením pro skupinu chronických bolestivých stavů, nejčastěji po poranění končetin (reflexní sympatická dystrofie (RSD), algoneurodystrofický syndrom, Sudeckův syndrom, kauzalgie, sympatikem udržovaná bolest, syndrom rameno-ruka).


Jedná se o etiologicky různorodou skupinu chronických bolestivých stavů, které nejčastěji postihuje končetiny nebo jejich části a je pro ně charakteristická přítomnost změn motorických, senzorických a zejména vegetativních (Blumberg, 1994, Kozák, Neradílek, Černý, 2000). 

Postihuje pacienty mezi 30 - 60 lety, častěji jsou postiženy ženy (2-3x) a to většinou po postiženích na horních končetinách. 

Příčina vzniku není známa a takřka vždy jde o komplikaci jiného postižení. Je prokázána i závislost genetická. Na vznik má vliv porucha funkce autonomního (vědomím neovlivnitelného) nervového systému, kdy se ochranné procesy organismu mění ve stavy patologické a dochází k poruchám změny mikrocirkulace. V řečišti krevních kapilár dochází ke zpomalení průtoku krve a vzniku otoku. V důsledku toho jsou tkáně hůře prokrvené, což vede k poruchám ve vazech, svalech a kostech. Mezi vyvolávající příčiny mohou patřit úrazy měkkých tkán či kostí, někdy jen prostá zhmoždění, stavy po operacích, ale vliv může být i v nevhodně vedené rehabilitaci, nebo stav po infektech, mozkových příhodách či prosté přetížení. Velký vliv mají i psychické vlivy či negativní životní události.

Nejčastější vyvolávající příčinou KRBS je úraz, závažnost není rozhodující, častou příčinou může být pouhé zhmoždění, resp. opakovaná drobná poranění. Poranění periferního nervu tvoří 3-5% případů KRBS ( Bonica 1990, Veldman 1993), z toho v 95% je postižen velký nerv medianus (procházející celou paží) nebo ischiadicus (procházející celou nohou). Záněty a infekce jsou velice častou příčinou, často jsou i v souvislosti s poškozením po úraze, zejména končetin (pásový opar, zánět šlachy a jejího pouzdra, zánět okolních tkání kloubu a jeho pouzdra, zánět malý váčků v okolí kloubů, zánět podkožních tkání). Nádorová onemocnění způsobují KRBS nejčastěji při pronikání do tkání nebo omezením cévní drenáže končetin a trupu při postižení nervově-cévních a lymfatických tkání (typicky u postižení ramene, Pancoastova tumoru či při postižení podpažní jamky u karcinomu prsu). Vnitřní onemocnění mohou být též příčinou, zejména infarkt myokardu s následným vlivem na oběhový systém horních končetin s rozvojem trofických a vegetativních změn. Mnohočetná postižení periferních nervů (polyneuropatie, poranění svazku nervů), urychlují rozvoj KRBS již při vyvolávající příčině, které běžně tento syndrom nevyvolávají. Postižení CNS (cévní mozková příhoda, poranění mozku) jsou též výraznou predispozicí a rizikovým terénem pro vznik KRBS.

 

Určení diagnózy KRBS je možné většinou z klinických příznaků, které jsou závislé na stadiu postižení.

 

Typy KRBS: 

I. typu - KRBS I 
Může se objevit i bez zjevné příčiny. Je přítomna spontánní bolest. První varovné příznaky (vleklé hojení) bývají bagatelizovány a dochází k zanedbání léčby. V průběhu onemocnění jsou zaznamenány otoky, poruchy prokrvení nebo potivosti kůže v bolestivé oblasti.

II.typu - KRBS II (kauzalgie - zvláštní druh bolesti okrajových částí těla doprovázený poruchou prokrvení a pocením. Vzniká poškozením nervu mimo páteř https://fibromyalgik.webnode.cz/news/druhy-bolesti/)
Vzniká po poranění nebo poškození nervu a to buď izolovaném, či v souvislosti s poraněním okolních tkání. Je přítomna spontánní bolest nebo allodynie (nebolestivé podněty vnímány pacientem jako bolestivé. I pouhý lehký dotek prstu nebo i přikrývky pak může způsobovat značnou bolest) / hyperalgezie (stav zvýšené citlivosti k bolesti) https://fibromyalgik.webnode.cz/news/druhy-bolesti/, která nemusí být ohraničena jen na oblast postiženého nervu.

 

Stadia KRBS: 

1. Akutní fáze:
Do 2-3 měsíců od vzniku onemocnění dochází v končetině k zvýšenému prokrvení, teplotě kůže a pocení. Kůže je oteklá, napjatá, lesklá, můžeme pozorovat zrychlený růst ochlupení či nehtů. Místní otok, zarudnutí, snížený rozsah pohybu. 
2. Dystrofická fáze: 
Do 1 roku jsou končetiny naopak méně prokrvené, teplota snížená, snížení růstu ochlupení či lomivosti nehtů. Přetrvává otok měkkých tkání, který se rozšiřuje. Výraznější omezení rozsahu hybnosti. Při RTG vyšetření je patrné skvrnité odvápnění kostí (osteoporóza). 
3. Atrofická fáze:
V dalším stadiu dochází k nevratným změnám kůže, podkoží svalů i kostí. Kůže je tenká a odlupuje se v šupinách. Dochází k destrukci kloubů a jejich srůstům, spojené s těžkou invalidizující poruchou hybnosti. Může vyústit až k odumření tkáně v postižené oblasti.

 

Terapie:

Pomocí léků se snažíme o potlačení bolesti, obnovení spánku, úpravu mikrocirkulace a o ovlivnění vegetativních změn. Vzhledem ke kostní resorpci bývá někdy léčena osteoporóza. Důležité jsou postupy fyzikální a rehabilitační medicíny podle stadia a vývoje. Velkým přínosem v léčení pokročilých stadií KRBS je možnost využití neuromodulačních metod. 
V akutním stadiu je nutné chlazení oteklé části těla, vhodná je magnetoterapie a cvičení končetinou do bolesti. Cvičení nikdy nesmí jit přes bolest, neboť může stav zhoršit. Někdy je nutné blokovat nervy postižené končetiny ke snížení bolestivosti a možností další rehabilitační terapie. Velmi důležitá je spolupráce s psychologem či psychiatrem. Pokud se KRBS dostane do třetího stadia, jsou změny nevratné a mohou vést až k invalidizaci pacienta.

https://www.ortopedie-traumatologie.cz/Komplexn%C3%AD%20regi…
https://www.akutne.cz/…/22-komplexni-regionalni-bolestivy-sy…

 

Mnoho výzkumů se věnuje spojitosti FM a KRBS např.:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29020809
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26241184
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30762759
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30288850
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29419627
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20837192
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2206362/

 

Vyšetření pomocí QEEG (Kvantitativní elektroencefalografie) nachází rozdíly mezi CRPS a FM, je klinicky užitečné pro hodnocení funkce mozku.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6407989/

 

Řada článků porovnává tyto dva syndromy:

https://www.prohealth.com/…/complex-regional-pain-syndrome-…
https://www.prohealth.com/…/fibromyalgia-complex-regional-p…
https://www.healthfitspot.com/what-is-crps-how-it-is-link…/…
https://www.redorbit.com/complex-regional-pain-syndrome-vi…/
a i videa https://www.youtube.com/watch?v=FzJIFNjjR-s.
 

Více o KRBS:

https://en.wikipedia.org/wiki/Complex_regional_pain_syndrome
https://www.verywellhealth.com/what-is-reflex-sympathetic-d…

 

Máte k tomuto tématu informace - napište na fibromyalgik@gmail.com.

V textu jsou uvedené všechny zdroje ze kterých bylo čerpáno. Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.