Stres u člověka vyvolává kaskádu událostí, které ovlivňují mozek, neurologický systém a různé endokrinní žlázy a hormony, což vysvětluje jeho široký vliv na zdraví

Příznaky stresu: bolesti hlavy, nespavost, bušení srdce, kožní problémy, nevolnost, nadýmání, zácpa, průjem, hypertenze, bolesti zad, třes, sucho v ústech, „knedlík v krku“, pocení, sexuální problémy, astma, zvýšená činnost štítné žlázy a mnoho dalších.

Odezva na stres začíná neurony, které zažívají environmentální stresory nebo podněty, převádějí podněty do zpráv a posílají tyto zprávy podél cest do různých oblastí mozku za účelem interpretace a reakce. Během těchto činností je spuštěna výroba mozkových chemikálií, známých jako neurotransmitery. 

fibromyalgik.webnode.cz/news/dysbalance-neurotransmiteru-u-fm/ 

Neurotransmitery doručují zprávy do jiných oblastí mozku a dalších orgánů. Tyto chemikálie komunikují s nadledvinami (endokrinního systému), které pak produkují hormony, jako je kortizol a epinefrin (adrenalin). Tyto hormony jsou zodpovědné za tradiční „bojovou a letovou“ reakci na traumatické nebo nebezpečné stresory. To je užitečné pokud se musíme vyhnout střetu s míčem nebo automobilem, avšak chronická aktivace těchto hormonů může oslabit zdraví imunitního systému, střev, energetických systémů a vnímání bolesti, což přispívá k různým zdravotním problémům, jako je syndrom dráždivého tračníku, chronický únavový syndrom a fibromyalgie. Když je nepřiměřená odezva na stres během dětství aktivována, organismus se stává nadměrně ostražitý a má potíže s udržováním rovnováhy v dospělosti.

fibromyalgik.webnode.cz/news/fibromyalgie-a-trauma-v-detstvi-existuje-spojeni/

Stres můžeme definovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. Psychické reakce na stres zahrnují přizpůsobení, úzkost a depresi. Mozek, který vyhodnocuje zátěž, řídí nejen chování, které má za cíl překonat, ale zároveň vyvolává v těle fyziologické reakce umožňující krátkodobě aktivovat rezervy pro útěk nebo boj. Mozek aktivuje při reakci na stres osu HPA (hypothalamus – hypofýza – nadledviny). 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres

Chronická reaktivace stresové odpovědi vyčerpává osu HPA; kortizolová dysfunkce je faktorem rozvoje chronického zánětlivého procesu a idiopatické bolesti i vzniku bolestivých stavů, jako je fibromyalgie či chronická pánevní bolest. fibromyalgik.webnode.cz/news/kortizolova-dysfunkce-a-fm/

Různí lidé STRES prožívají jinak. Někdo pociťuje strach a obavy z budoucna, neurčitou úzkost, jiný spíše napětí a bolesti svalů, svírání na hrudníku, pocit slabých nohou, bušeni srdce nebo potíže při soustředěni. Ženy často reagují na stres přejídáním nebo ztrátou chuti k jídlu - muži se zase častěji snaží řešit problémy alkoho­lem. Někteří lidé žádný stres necítí, ale  pak se u nich zjistí zvýšený krevní flak, průduškové astma nebo žaludeční vředy. www.ordinacestehlikova.cz/jak-zvladat-stres/

Druhy stresu

Eustres – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům.

Distres – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt.

Chronický stres

dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se např. úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/chronicky-stres

Psychosomatická onemocnění

Onemocnění, na jejichž vzniku se podílí psychická nepohoda a silné emoce, se souhrnně nazývají psychosomatická, což vystihuje fakt, že stav duše (psyché) a těla (soma) se vzájemně ovlivňují. Rozšířený názor, že lidé trpící psychosomatickými poruchami nepotřebují lékařskou péči, neboť nejsou skutečně nemocní, je nesprávný. cs.wikipedia.org/wiki/Stres

Důsledkem dlouhodobého působení stresu vznikají různá onemocnění

Trvalé nebo vracející se negativní myšlenky, pocity neřešitelnosti situací či dlouhodobá bolest představují chronický stres, který vede ke kortizolové dysfunkci. Ať je příčina jakákoliv chronický stres má za následek poruchu kortizolu a chronický zánět. Chronickým stresem podmíněná zánětlivá reakce představuje etiologický faktor řady onemocnění. Osoby postižené deficitem kortizolu jsou často výrazně únavnější ve fyzicky náročnějších situacích, jsou málo odolné vůči stresu a mají sklon k depresivní náladě. fibromyalgik.webnode.cz/news/kortizolova-dysfunkce-a-fm/

Akutní reakce na stres

Jedná se o reakci na výjimečně silný fyzický či psychický stres. Rozvíjí se i u lidí, kteří v minulosti nikdy netrpěli žádnou psychickou poruchou. Průběh bývá převážně krátkodobého charakteru, obvykle odeznívá po několika hodinách nanejvýš dnech. Spouštěcím faktorem bývá silný zážitek, který bývá spojen s ohrožením postiženého nebo jeho blízkého člověka (požár, autonehoda, znásilnění) nebo změnou v sociálních vztazích (rozvod, ztráta zaměstnání). Větší riziko nastává u osob oslabených dlouhodobou nemocí nebo fyzickou či psychickou námahou. V prvním stupni se pacient dostane do stavu ustrnutí, které je doprovázeno zúženým vědomím, poruchou pozornosti a mírnou dezorientací. Následuje další stupeň, kdy u postiženého nastane emoční otupění anebo v opačném případě tzv. „útěková reakce”, projevující se tachykardií, pocením a třesem.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD – Posttraumatic Stress Disorder) 

fibromyalgik.webnode.cz/news/posttraumaticka-stresova-porucha/

Porucha přizpůsobení

fibromyalgik.webnode.cz/news/porucha-prizpusobeni/

Stres může měnit naši genetickou informaci

www.gate2biotech.cz/stres-muze-menit-nasi-genetickou-informaci/

Chronický stres a pocity nedostatečného zvládání životních zkušeností, kdy výsledky neodpovídají očekáváním, mohou vyvolávat pocity beznaděje, které, pokud mají dlouhodobý charakter, stávají se součástí depresivního syndromu. K obdobným stavům vede i chronická bolest a opakované neúspěšné pokusy o její léčbu. Stres jako takový se dá řešit jedině tak, že pacient sám nebo s pomocí odborníka nejlépe psychoterapeuta odhalí co jej stresuje, pokud je to možné odstraní ze svého života jednotlivé stresory nebo se naučí stresové situace zvládat. Léky nebo potravinové doplňky mohou pomoci zvládnout některé obtíže (depresivní nebo úzkostné stavy apod.). Za určitých okolností mohou být užitečnými pomocníky při překonávání těžké životní situace. Ovšem představa, že lze odstranit problém jen užíváním léků, je sice lákavá, ale vztahové a existenční potíže nám žádná pilulka nevyřeší. Důležitá je psychoterapie, zaměřená na zvládání stresu, na odstranění falešných očekávání a restrukturalizaci chybných, negativně působících myšlenkových konstrukcí. Navíc při psychoterapii nezatěžujete organismus žádnými léky. Cílem léčby je zabránění dalšího prohlubování a chronifikace obtíží a zlepšení kvality života pacientů.

Přetrvávající bolest úzce souvisí se zvýšenou hladinou stresu je důležité, aby pacient s chronickou bolestí prováděl techniky zvládání stresu i bolesti

Existuje několik kroků, které mohou pomoci snížit stres a současně pomoci zvládat bolest, včetně těchto: stravování plnohodnotnou stravou, dostatečný spánek, udržování fyzické aktivity, pozitivní myšlení, zapojení se do příjemných aktivit, hledání podpory u jiných lidí, konzultace s poradcem. https://www.news-medical.net/health/Living-with-Chronic-Pain.aspx

Jak zvládat stres

Ovládání dýchání.

Za­vřete oči, narovnejte páteř a pomalu a hluboce dýchejte - na čtyři doby výdech a po krát­ké přestávce na čtyři doby hlu­boký nádech, a to několikrát po sobě.

Relaxace a meditace.

Při systematickém uvolňování pro­berte krůček za krůčkem celé tělo. Představujte si, že jednot­livé části těla jsou „uvolněné, teplé a těžké". V tomto pomo­hou relaxační kazety. Účinnost relaxace se vysvět­luje tím, že uvolnění svalů vyvolává v mozku aktivitu, rušící stávající psychický stavnapětí. Relaxace po­máhá i při problémech s usíná­ním.

Jóga.

Jóga je dobrou meto­dou pro regulaci úrovně aktiva­ce. Když se nudíte nebo jste bez nálady, cvičení vám pomů­že dostat se nahoru. Naopak, když jste ve stresu, určité jógo­vé polohy těla (ásany) a pránájáma (umění správného dýchá­ní) vám, pomohou uvolnit na­pětí.

Biologická zpětná vazba.

  Je to velmi účinná moderní metoda pro léčbu úzkostných poruch, ale vyžaduje minimál­ně 4-6 měsíců pravidelného přípravného cvičeni pod vedením zkušeného odborníka.

Masáže.  

Citlivá a jemná masáž navozuje pocit bezpečí, pomáhá uvolnit napětí sval­stva, a tím přispívá k odstraně­ní úzkosti. Dokazují to elektroencefalogramy, které zazna­menávají činnost mozku osob před a po masáži. www.ordinacestehlikova.cz/jak-zvladat-stres/