Je běžné, že lidé s fibromyalgickým syndromem zvláště z kraje onemocnění mají strach, úzkost a cítí se bezmocně. Důvodem je často nepochopení společností, obviňování lékařů z hypochondrie, skepticismus z neznalosti, že FM existuje. Jak by fibromyalgik mohl žít bez úzkosti, když mu nikdo neřekne jak nemoc bude postupovat, jaká je prognóza. Když se mu neposkytuje adekvátní léčba a je ve finanční tísni.

Pro pacienty a jejich rodiny je důležité:

• edukace https://fibromyalgik.webnode.cz/news/edukace-pacienta-prvni-krok-lecby/
• nalezení informací https://fibromyalgik.webnode.cz/
• kontakt s lidmi s podobným trápením https://fibromyalgik.webnode.cz/news/svepomocna-skupina-pro-diagnostikovane-pacienty-s-fibromyalgickym-syndromem/

Je zcela zdravé a přirozené, že cítíte zármutek, když zjistíte, že už nebudete možná nikdy zdravý, už nebude vše jako dříve. Jak vy, tak vaši milovaní se budou muset s nastalou situací smířit. Doporučuje se plně si projít všemi fázemi smutku z toho, že se váš život obrátil vzhůru nohama. Tento proces nám dovoluje naučit se přemýšlet a jednat v nastalé situaci https://fibromyalgik.webnode.cz/news/jak-se-vyporadat-s-diagnozou/.

 

Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres. 

Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích.

 

Úzkostní jedinci mohou mít větší sklony chybně interpretovat nejasné tělesné prožitky jako ohrožující nebo bolestivé, a proto je u nich zvýšena pravděpodobnost, že budou zažívat vyšší intenzitu bolesti a na více místech těla. Zkreslená kognice, úzkost, strach související s bolestí a její katastrofizace mohou být závažným rizikovým faktorem při vzniku a udržování bolesti a jsou i prediktivními faktory případné invalidity a rizikovými faktory absencí v zaměstnání https://www.csnn.eu/ceska-slovenska-neurologie-clanek/strach-souvisejici-s-bolesti-u-pa-cientu-s-chronickou-bolesti-dolni-casti-zad-59460?confirm_rules=1

 

Je vhodné, aby každý pacient s chronickou bolestí byl vyšetřen psychologem a psychiatrem 

jen tak je možné zajistit komplexní léčbu bolesti. Měly by vyloučit, že nejde ,,pouze´´ o fyzické problémy úzkostné či depresivní poruchy. Potvrdit, že se jedná o projev provázející vzplanutí fibromyalgického syndromu.

Z počátku onemocnění se doporučuje užívat krátkodobě antidepresiva, pomáhají nejen se smutkem, ale i s léčbou bolesti

Pro pacienty s chronickou bolestí je často velkým přínosem nacvičit pod odborným dohledem zvládací techniky pro odpoutání se od bolesti (relaxační a imaginativní cvičení). Psycholog pomůže pacientovi, aby se s nemocí a změnou životního stylu vyrovnal. Čím dříve pacient přijme změny ve svém životě a má více podpory od okolí, tím rychleji se mu uleví.

 

Úzkost je přirozená emoce, která zprostředkovává varování a vyhýbání se riziku a nebezpečí. Úzkostná porucha se však od běžných obav liší v tom, že je při ní přítomna hyperaktivní odpověď dráhy úzkosti a strachu. Úzkostné poruchy mají často chronický průběh (trvání delší než 3 měsíce).

 

Zda se u nás projeví úzkost nebo ne je významně ovlivněno lidmi, kteří nás obklopují a jejich názory, nejvíce z řad těch nejbližších. Rodiče těchto lidí bývají sami velmi ustrašení, všude vidí nebezpečí, soustředí se na negativní, život jim přijde těžký. Po svých dětech často vyžadují dokonalost, kterou nevědomky podmiňují láskou, přijetím. https://kristynamasova.cz/2016/07/11/jak-poznat-ze-trpim-uzkosti/

 

S úzkostnými poruchami je spojeno velké množství komorbidit a manifestují se také v podobě různých tělesných příznaků

Úzkostné poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkostné poruchy mají také vysokou komorbiditu s depresivní poruchou. Bylo také prokázáno, že úzkost svým působením vyvolává hormonální změny a při chronickém výskytu i mírné poškození orgánových systémů, které v nich může působit bolest, jež nemocného udržuje v začarovaném kruhu.

K častým symptomům úzkostné poruchy patří:

úzkost, strach, obavy, deprese, fóbie, obsese, nesoustředěnost, podrážděnost, amnézie, poruchy spánku, únavnost, depersonalizace.

Úzkostná porucha se často projevuje i somatickými příznaky:

kardiální příznaky: palpitace, tachykardie, bolesti na hrudi;

respirační obtíže: dušnost, psychogenní astma;

gastrointestinální příznaky: nechutenství, nausea, zvracení, průjmy;

psychogenní bolesti;

neurologické symptomy: závratě, nestabilita, parestézie, svalové napětí, výpadky senzorických funkcí, poruchy polykání, pocity „knedlíku v krku“;

další vegetativní příznaky: návaly horka, pocení;

nevýkonnost;

sebepoškozování, suicidální tendence.

 

Úzkostná porucha je nepříjemná a v mnoha případech i nebezpečná choroba, kterou je třeba léčit

Řadí se k neurotickým poruchám, brání vykonávání běžných denních činností. Úzkostné poruchy jsou často vysilujícími chronickými poruchami a vyskytují se buď od raného věku nebo je náhle spustí určitá událost. Nastupují nebo se zhoršují v období stresu. U úzkostných poruch není narušeno vnímání reality a chování neporušuje sociální normy. Člověk postižený touto poruchou si uvědomuje nesmyslnost svých pocitů, přesto není schopen jim čelit a ovládat je. V důsledku této poruchy může dojít k ovlivnění každodenního života, u těžších případů i ke zhoršení pracovního a společenského uplatnění, někdy i k sociální izolaci. Úzkostné poruchy jsou poměrně rozšířené. Během života jimi trpí v nějaké formě více než 15% populace. Původ mají buď v dětství nebo vznikají následkem nějaké události (např.reakce na závažný stres). Důležitou roli může sehrát také dědičnost. 

Někdy má úzkost až záchvatovitý charakter, kdy strach dosahuje enormní intenzity a stejně tak doprovodné fyzické projevy. Takový stav je nazýván panikou https://fibromyalgik.webnode.cz/news/panicka-porucha/.

 

Stěžejní roli v léčbě úzkostných poruch by měla hrát psychoterapie

Další rozšířenou a velice účinnou metodou je farmakoterapie, kterou je velmi vhodné s psychoterapií zkombinovat.

Bohužel psychiatři často vnímají psychoterapii jako okrajovou záležitost. Průzkumy efektu psychoterapie na funkci mozku přitom prokazují, že výsledky jsou s působením antidepresiv minimálně srovnatelné.“ upozorňuje psychoterapeutka a psychiatrička, MUDr. Olga Kunertová z České asociace pro psychoterapii (ČAP).

„Představa, že lze odstranit problém jen užíváním léků, je sice lákavá, ale vztahové a existenční potíže nám žádná pilulka nevyřeší. Pouze díky psychoterapii může dojít k opravdové změně, restrukturalizaci osobnosti, zásadnímu zvýšení plasticity mozku. Navíc při ní nezatěžujete organismus žádnými léky a z hlediska pacienta jde zpravidla o příjemný zážitek.“

https://fibromyalgik.webnode.cz/novinky/lecba-fibromyalgie/psychika/

Dále je vhodné najít si programy na zvládání úzkosti, aby jste se naučili úzkost ovládat a úzkost neovládala vás..

Jsou jak pobytové, tak ambulantní např. https://www.nudz.cz/lecebna-pece/denni-stacionar-2-uzkostne-poruchy/profil/, https://www.fnol.cz/kliniky-ustavy-oddeleni/klinika-psychiatrie/denni-stacionar. Také pokud jste už ve stádiu, kdy je to vhodné můžete požádat o Návrh na lázeňskou péči https://www.priessnitz.cz/cz/lecba-a-indikace/k1488-nadpis/15-lazenska-pece-pro-dospele.html.

Udělat vše pro to, aby u vás nedošlo k rozvoji generalizovaná úzkostné poruchy a pokud ano, její léčba by měla být pro vás prioritou https://fibromyalgik.webnode.cz/news/generalizovana-uzkostna-porucha/.

Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.