Pro pacienty s fibromyalgií je doporučována strava s vyloučením 

fruktozy, fruktanu, laktózy, sorbitolu, aspartamu, MSG. 

Vhodné jsou potraviny bohaté na Trp-Tryptofan a s nízkým obsahem sacharózy.

Díky ní dojde ke snížení bolesti, parestezií, neuropatií, ztuhlostí, chronické únavy, spánku, dráždivého trakčníku, deprese aj.

Fibromyalgici mají nízkou hladinu serotoninu, ten ovlivňuje lidské emoce a náladu, paměť, spánek, bolesti hlavy ale i bolest obecně, motorické funkce, žilní systém, gastrointestinální systém, chuť k jídlu, byl diskutován i vliv na imunitu organizmu. 

  • Výzkumy u FM opakovaně potvrdily nízké hladiny serotoninu (5-hydroxytryptamin, 5-HT),
  • 5-HT se syntetizuje z esenciální aminokyseliny 1-tryptofan (Trp),
  • přítomnost neabsorbovaných molekul ve střevě, především fruktosy, snižuje absorpci Trp,
  • nízká absorpce Trp snižuje biologickou dostupnost Trp,
  • nízké hladiny Trp snižují biosyntézu 5-HT,
  • nízké hladiny 5-HT způsobují příznaky FM.

Vyhněte se volnému příjmu fruktosy, snížte příjem fruktanů a vyvažte množství fruktózy, případně požití, při současném užívání glukózy (hroznový cukr) k aktivaci GLUT2 společného transportu, je způsob, jak čelit tomuto stavu. Nadměrné množství fruktózy je velmi snadné, protože moderní západní strava je bohatá na fruktózu díky průmyslovým potravinám obsahujícím vysoce fruktózový kukuřičný sirup (HFCS), čerstvé ovoce, které přirozeně obsahuje fruktózu, med, nealkoholické nápoje a nápoje obsahující HFCS a sacharózu. Navíc, pšenice a většina obilovin, většina luštěnin a mnoho zeleniny obsahuje fruktany, což přispívá ke zvýšení celkového množství požití fruktosy. Pozornost je třeba věnovat také pomocným látkám ve farmakologických přípravcích - tablety, sirupy apod. 

Někteří autoři uvádějí, že pacienti s IBS spojené s malabsorpcí fruktózy mohou tolerovat 10-15 g fruktózy denně. Je rozumné předpokládat, že existuje prahová hodnota také u pacientů s FM a že tolerované množství fruktózy a ostatních nepřijatých molekul by se mohlo vztahovat k závažnosti pacientových stavů. Někteří pacienti hlásí, že i velmi nízké množství volné fruktózy může vyvolat příznaky.

Po určité době lze vyzkoušet opětovné zavedení nevhodných potravin do stravy po jednom, aby se přesně zjistilo, kolik fruktózy a ostatních nepřijímaných molekul může pacient  tolerovat, mít co nejméně omezující stravu a příznaky pod kontrolou. Společné užívání glukózy umožní přítomnost malého množství fruktózy ve stravě, jak již bylo zmíněno výše, aktivuje ko-transportér GLUT2, čímž redukuje neabsorbovanou fruktózu.

Eliminace potravin obsahujících fruktózu by mohlo vést k souběžnému snížení příjmu vitamínů a minerálů. Je třeba podstupovat pravidelné krevní vyšetření a případnou suplementaci.

Přítomnost neabsorbované fruktosy může také způsobit zhoršení mikrobiologie tím, že aktivuje pozitivní zpětnovazebnou smyčku: narůstající zhoršování mikrobiologie snižuje funkčnost absorpce jak fruktosy, tak Trp ve střevě, vstupující do bludného kruhu. Navíc může ovlivnit absorpci jiných esenciálních aminokyselin, protože Maillardova reakce není omezena na Trp a absorpci některých minerálních solí. Nelze vyloučit, že jiné molekuly, jako sorbitol nebo jiné cukry, které nemají specifický transportní systém, mohou mít podobné účinky.

Stres může také vyvolat podobný účinek, který aktivuje stejnou biochemickou cestu, což přispívá k exacerbaci chorobných stavů: kromě estrogenů je TDO indukován samotným Trp a glukokortikoidy. Glukokortikoidní kortizol se rychle uvolňuje v reakci na emoční stres, stimuluje aktivitu Trp-KYN dráhy a ještě jednou snižuje dostupnost Trp pro 5-HT syntézu.

www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5936760/

www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5715322/

Serotonin je důležitý neurotransmiter, pro jehož tvorbu je nezbytná esenciální aminokyselina tryptofan.

Tryptofan se nachází: drůbeží maso, sardinky, losos, čerstvý tuňák, ořechy, semena, chřest, mungo fazole, ananas, špenát, banány, sýry tofu a cottage.

Tryptofan je také důležitý pro tvorbu melatoninu (hormon podílející se na regulaci tzv. cirkadiálních rytmů) a nikotinamidu. Studie ukazují, že podávání tryptofanu vede ke zlepšení nálady i zlepšení poruch spánku při depresích. Tvorba serotoninu je závislá na podílu bílkovin a sacharidů ve stravě. Ve studiích na zvířatech se ukazuje, že pro zvýšení hladiny tryptofanu je prospěšná strava bohatší na sacharidy a chudší na bílkoviny. Z bílkovinných potravin je na tryptofan bohaté krůtí maso a ryby. Velmi zajímavý je vztah mezi hladinou serotoninu a chutěmi na sladké. Chutě na sladké, zejména silné nutkání na sladké (tzv. carving, bažení) se objevují v situacích silného emočního vypětí nebo u obézních jedinců, kteří udávají „hlad po sacharidech“. Uvedené souvislosti vycházejí z faktu, že tryptofan prostupuje snáze hematoencefalickou bariérou v případě, že potravina obsahující tryptofan je konzumována společně se sacharidy. Nedostatek serotoninu může být vedle jeho nedostatečného příjmu potravou způsoben i jeho špatným vstřebáváním. Většinou je to zdravotní problém starších lidí, ale postiženi mohou být i mladší jedinci s nemocemi trávicího ústrojí nebo s fruktózovou malabsorpcí. Fruktózová malabsorpce je porucha látkové výměny charakterizovaná neschopností dostatečně vstřebávat v tenkém střevě monosacharid fruktózu. U části pacientů se nemoc projevuje křečemi v břiše, plynatostí nebo průjmy, u části nemocných je projevem deprese. Důvodem případného výskytu depresí je, že současně s fruktózou dochází k poruchám vstřebávání tryptofanu.

https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Mnozstvi-a-kvalita-stravy-maji-znacny-vliv-na-cinnost-mozku__s10012x10564.html

ct24.ceskatelevize.cz/svet/1455386-strava-bohata-na-tryptofan-ma-pomoci-proti-depresim

Fruktózová intolerance může způsobit řadu neobjasněných gastrointestinálních symptomů. Množství symptomů závisí na výši dávky fruktózy. Fruktózová malabsorpce je spojená s nižšími úrovněmi tryptofanu, které mohou hrát roli ve vývoji symptomů. Vysoká střevní koncentrace fruktózy zasahuje do metabolizmu L-tryptofanu a to může redukovat dostupnost tryptofanu pro biosyntézu serotoninu. Malabsorpce se může vyskytovat u pacientů se symptomy depresí. 

ukb.lf1.cuni.cz/diplomky/dp_bart04.pdf

Porucha vstřebávání fruktózy

Asi u poloviny postižených pacientů se projevují střevní křeče, plynatost nebo průjmy. Vedle těchto projevů podobajících se „syndromu dráždivého střeva“, se ale často vyskytují i deprese, nedostatek kyseliny listové a zinku. Při chronických stavech fruktózové malabsorpce dochází ke zcela nevyhovujícímu mikrobiálnímu osídlení střeva projevujícímu se chronickou imunostimulací. Transport fruktózy je ovlivňován i přítomností jiných polysacharidů ve stravě (při příjmu sorbitu se resorpční kapacita fruktózy sníží, při příjmu glukózy se zvýší).  Diagnostikuje se pomocí dechového testu na vodík.  V  případě pozitivního výsledku jsou nutná další vyšetření pro vyloučení jiných poruch. Fruktózova malabsorpce se zásadně liší od fruktózové intolerance, což je vrozený nedostatek fruktózo-1-fosfát-aldolázy (aldoláza B) a vyskytuje se asi u jednoho z  deseti tisíc až sta tisíc lidí.

Náprava spočívá především ve vyloučení fruktózy (ale i sorbitu) ze stravy. Někdy je třeba vyloučit i oligosacharidy jako stachyóza, verbaskóza nebo inulin, které nejsou fyziologicky resorbovány a mohou zhoršit potíže z  fruktózové malabsorbce. Po zlepšení zdravotního stavu mohou být tyto složky zase pomalu přijímány. V  některých případech jsou potíže zhoršovány i nedostatečným trávením polysacharidů s  dlouhým řetězcem, které je třeba dočasně vyloučit ze stravy (např. škroby rezistenentí vůči amyláze). 

Potraviny, které bývají špatně snášeny při fruktózové malabsorpci:

  • sušené ovoce (rozinky, datle, fíky, meruňky, švestky atd.)
  • ovocné šťávy, kompoty, marmelády
  • med
  • brukvovitá a cibulová zelenina
  • kysané zelí
  • pivo
  • syrová strava a strava bohatá na vlákninu.

https://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=35935&ids=98


 


 
Fruktany  jsou obsažné v pšenici, ječmenu a žitu, dále ale také v cibuli, česneku, cizrně, zelí nebo v artyčocích.

Pro pacienty s fibromyalgií jsou doporučovány různé druhy stravování, založené na  eliminaci určitých potravin nebo chemických přídatných látek. Ovšem nejsou podložené na rozdíl od tohoto žádným výzkumem, jde jen o doměnky.