Invalidní důchod a FM
Dle statistik téměř u poloviny pacientů s fibromyalgickým syndromem dochází díky jejich celkovému zdravotnímu stavu k středně těžkému či těžkému zdravotnímu postižení a u 10% je přítomno vážné zdravotní postižení.
55% nedokáže vykonávat žádné zaměstnání.
54% uvedlo, že fibromyalgie jim brání v odchodu do práce více než 10x do roka.
52% fibromyalgikům nemoc omezuje jejich kariéru.
34% připouští, že nejsou schopni pracovat a vydělávat.
30% přišlo o práci díky svému onemocnění.
27% pracuje na částečný úvazek.
20% uvedlo, že zaměstnání nezvládá nebo jen velmi zřídka.
11% zatím bez problému vykonává své zaměstnání.
7% změnilo kvůli FM zaměstnání a může jej vykonávat na plný úvazek.
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/zivot-s…/invalidni-duchod/
Když nemůžete kvůli špatnému zdravotnímu stavu nebo úrazu vykonávat stávající zaměstnání, se zabezpečením příjmu pomůže (alespoň částečně) invalidní důchod. Chatrné zdraví ale k přiznání invalidní penze nestačí. Kdo chce invalidní důchod pobírat, musí být uznaný invalidním (v prvním až třetím stupni invalidity), splnit potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění (pokud jste invalidní následkem pracovního úrazu, podmínku plnit nemusíte) a být mladší pětašedesáti let. Zároveň sociálka invalidní důchod přiklepne jen tomu, kdo nesplňuje podmínky pro přiznání starobního důchodu.
https://www.penize.cz/…/403438-invalidni-duchod-2019-kalkul…
Prokázání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je první a zcela nezbytnou podmínkou pro další postup při posouzení poklesu pracovní schopnosti a invalidity. Pokud se DNZS neprokáže, tj. neprokáže se dlouhodobé omezení tělesných, duševních nebo smyslových schopností s posudkově významným dopadem na pracovní schopnost, posudkový proces končí v tomto bodě a další skutečnosti se již neposuzují. Samotné prokázání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu však nemusí znamenat následné uznání invalidity (např. pokles pracovní schopnosti činní jen 20%). https://www.facebook.com/…/a.762146857453…/841306322871259/…
Posudkový lékař postupuje dle Vyhlášky č. 359/2009 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359
§ 1 Procentní míry poklesu pracovní schopnosti
(1) Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce.
(2) Pokud zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, není uvedeno v příloze, stanoví se procentní míra poklesu pracovní schopnosti podle takového zdravotního postižení uvedeného v příloze, které je s ním funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.
Způsob posouzení poklesu pracovní schopnosti
§ 2
(1) Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
(2) U zdravotních postižení, u nichž dochází průběžně ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti tak, aby odpovídala průměrnému rozsahu funkčního postižení a tomu odpovídajícímu poklesu pracovní schopnosti.
(3) Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
§ 3
(1) V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.
(2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.
(3) Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.
§ 4
(1) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.
(2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů.
(3) Snížení dolní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.
§ 5
Způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti u invalidity prvního a druhého stupně
V případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % se stanoví, zda je pojištěnec schopen
a) vykonávat po vzniku invalidity prvního nebo druhého stupně výdělečnou činnost jen
1. s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti,
2. s podstatně menšími nároky na kvalifikaci,
3. v podstatně menším rozsahu a intenzitě;
za podstatně menší nároky, rozsah nebo intenzitu se přitom v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 49 % považuje snížení alespoň o třetinu a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 50 % a nejvíce o 69 % snížení alespoň o polovinu,
b) rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, pokud není schopen využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti nebo pokračovat v předchozí výdělečné činnosti.
§ 6
Zcela mimořádné podmínky
Zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnec schopen výdělečné činnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %, se rozumí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pracovních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence. (Zcela mimořádné podmínky se již nepíší do posudků)
§ 7
Náležitosti posudku o invaliditě
Posudek o invaliditě obsahuje
a) označení orgánu sociálního zabezpečení, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, jméno, popřípadě jména, příjmení a titul příslušného lékaře a jeho podpis a razítko tohoto orgánu,
b) jméno, popřípadě jména a příjmení pojištěnce, rodné číslo pojištěnce, popřípadě není-li přiděleno, datum narození pojištěnce, adresu místa trvalého pobytu pojištěnce, popřípadě, jde-li o cizince, adresu místa pobytu na území České republiky a nemá-li ji, adresu bydliště v cizině,
c) účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
d) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
e) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
f) výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením
1. zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,
2. procentní míry poklesu pracovní schopnosti,
3. stupně invalidity,
4. dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity,
5. schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %,
6. zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
7. doby platnosti posudku pro účely prokázání, že fyzická osoba, která byla uznána invalidní, je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti, pokud tato osoba není poživatelem invalidního důchodu,
g) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.
Procentní míry poklesu pracovní schopnosti jsou uvedeny v příloze k vyhlášce v patnácti kapitolách, členěných podle jednotlivých skupin zdravotních postižení. V příloze jsou uvedena nejčastější zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, která se vyskytují v populaci v České republice a mají nejčastěji dopad na pracovní schopnost. Pokud zdravotní postižení, které bylo u pojištěnce prokázáno není citováno přímo v právním předpise, stanoví se míra poklesu pracovní schopnosti podle takového zdravotního postižení, které je s ním nejvíce srovnatelné. Jde zejména o srovnatelnost z hlediska příčiny, charakteru, rozsahu a tíže funkčních poruch a srovnatelnost dopadu na pracovní schopnost. V konkrétních položkách zdravotních postižení jsou uvedeny obvyklé/průměrné míry poklesu pracovní schopnosti v procentech, které provázejí zdravotní postižení a příslušný rozsah funkční poruchy.
Příloha k vyhlášce č. 359/2009 Sb.
PROCENTNÍ MÍRY POKLESU PRACOVNÍ SCHOPNOSTI
Kapitola XIII POSTIŽENÍ SVALOVÉ A KOSTERNÍ SOUSTAVY
Obecné posudkové zásady:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z funkčního postižení pohybového systému. Přitom je třeba zhodnotit, zda jde o zánětlivé, systémové nebo degenerativní postižení, jeho lokalizaci, rozsah a tíži, aktivitu, stupeň strukturálního postižení, zda je postižen jeden nebo více kloubů, postižení funkce kloubů, přítomnost mimokloubních příznaků, stupeň alterace celkového stavu. Je nutno vzít v úvahu i dosavadní vývoj postižení, tzn. rychlost progrese, odpověď na léčbu a event. komplikace léčby. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost, pohybové schopnosti, schopnost zvládat denní aktivity a na kvalitu života. Pro hodnocení funkčního postižení se využívají dotazníky na hodnocení funkce, kvality života, algofunkční indexy atd. a posouzení funkčních důsledků postižení pohybového a nosného ústrojí a funkčních schopností podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Samotné degenerativní změny bez funkční poruchy nebo provedená operace na pohybovém systému, která má dobrý funkční výsledek, nepodmiňují pokles pracovní schopnosti.
ODDÍL C POSTIŽENÍ MĚKKÉ TKÁNĚ
3 Fibromyalgie
Posudkové hledisko:
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí lokální nález s přítomností bolesti při palpaci alespoň 11 z 18 fibromyalgických bodů, mimokloubní příznaky - ztuhlost, chronická únava, pocit vyčerpanosti, bolesti hlavy, poruchy spánku a dopad zjištěného stavu na celkovou výkonnost.
3a lokální nález bez celkových příznaků, zachována schopnost zvládat běžné zatížení 5-10%
3b lokální nález s celkovými příznaky, pokles výkonu při středním zatížení 15-25%
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-359.
Nemá význam si žádat o invalidní důchod na FM!
Z výše uvedeného vyplývá, že na samotný fibromyalgický syndrom v ČR nelze získat invalidní důchod. Diagnózy se nesčítají, je třeba žádat na takovou vaší dg u které máte dle vyhlášky o invaliditě šanci získat nejvíce %. Nelze počítat s tím, že vám posudkový lékař přidá až 10% může také snížit o až 10%. Např. vzácné dg, které nejsou vypsány ve vyhlášce jsou posuzovány jako podobné dg, které tam uvedené jsou. Pokud váš odborný lékař jenž vám bude psát zprávu pro posouzení invalidity vyhlášku nemá doneste mu jí, součástí posudku by měly být obecné posudkové zásady a všechny náležitosti z § 7. Je vhodné přiložit zprávu z ergodiagnostiky a dotazníky kvality života. Vyhláška o invaliditě se nezměnila od roku 2009, což je patrné i na uvedené diagnostice. V roce 2010 byl vyvinut nový způsob diagnostiky FM, který zcela vyloučil vyšetření bodového vyšetření a namísto toho je založen na příznacích. Mezi tyto příznaky patří rozšířená bolest, únava, poruchy spánku a mlha mozku.
https://fibromyalgik.webnode.cz/novinky/diagnostika/
Fibromyalgici si žádají na další svoje diagnózy a:
37% byl přiznán první stupeň invalidity.
14% druhý stupeň invalidity.
21% třetí stupeň invalidity.
11% nebyl přiznán žádný stupeň.
18% si nežádalo.
Odpovídající invalidní důchod na FM bude uznán až odborná lékařská veřejnost si u MPSV ČR vyargumentuje potřebu zvýšení procentuelního ohodnocení.
Apelujte tudíž na své lékaře, aby nám byli nápomocni v našem boji! Stěžovat si jen na sociálních sítích nestačí.
Máte k tomuto tématu informace - napište na fibromyalgik@gmail.com.
V textu jsou uvedené všechny zdroje ze kterých bylo čerpáno. Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje právní poradnu.