Lékařské a emocionální zastrašování: Jak rozpoznat tuto škodlivou manipulaci a vyléčit se z ní?

Gaslighting je forma manipulace, která spočívá v trvalém popírání nebo odmítání přijmout fakta a často vede k tomu, že druhá osoba pochybuje o svých vlastních zkušenostech. Může k tomu docházet v ordinaci lékaře, doma, v práci nebo kdekoli jinde. Lidé, kteří tyto techniky používají hrají na emoce, jako je stud, strach a pocit viny, dokud o sobě začnete pochybovat. Oběti gaslightingu se mohou stát úzkostnými, mohou se u nich rozvinout deprese či duševní choroby nebo se v důsledku toho stávají stále emotivnějšími, což zvyšuje pravděpodobnost, že je ostatní i oni sami budou považovat za osoby s nespolehlivým nebo pochybným úsudkem, a tím se dále diskreditují. Důsledkem gaslightingu může být ztráta důvěry a izolace.

Psychologové používají termín "gaslighting" pro specifický typ manipulace.

"Gaslighting" je technika, která podkopává vnímání reality člověkem.

Technika gaslightingu 1: zahanbování

Základní taktikou gaslightingu je vyvolat ve vás pocit, že vaše emoce a reakce jsou pokaždé nějak špatné.

• Pokud se snažíte bránit, jste příliš citliví a/nebo přehnaně dramatičtí.

• Pokud se snažíte stanovit hranice, jste sobečtí a zlí.

• Pokud neuděláte to, co se po vás žádá dostatečně rychle, jste líní a neschopní.

• Pokud chodíte ven s jinými přáteli, jste příliš vstřícní k lidem.

• Pokud nevydržíte v obtížné situaci, jste slabí.

Stejně tak je tomu, když vám lékař řekne, že léčba nefunguje, protože jste příliš citliví nebo protože jste "padlý na hlavu". Lékařský gaslighting - "opakované popírání něčí reality ve snaze znevěrohodnit ji nebo ji odmítnout" - je formou citového zneužívání. Když zdravotník vede člověka k tomu, aby pochyboval o svém zdravém rozumu, podkopává pacientovu důvěru ve vlastní tělo.

Ženám se často říká, že jejich silné bolesti jsou jen "normální menstruační bolesti", problém s váhou nebo něco, co vyřeší Paralen. Studie v časopise Journal of Law, Medicine & Ethics "ukázala, že u žen... je podstatně vyšší pravděpodobnost, že je lékaři budou 'podceňovat' při léčbě bolesti než u mužů". K lékařskému gaslightingu dochází proto, že bolest je často odmítána jako "vše je jen ve vaší hlavě" (že jste blázen) a je způsobena výhradně psychickými problémy, přestože existují důkazy o opaku. Je však jasné, že stres a psychické problémy mohou bolest zhoršovat. O to více je nutné řešit zdroje škodlivého působení ve vašem životě, jako je manipulativní chování vašich lékařů nebo blízkých.

Kritika pomocí gaslightingu je obvykle nahodilá, jeden týden je určitá věc v pořádku a druhý týden je to zločin. Máte neustálý pocit, že chodíte po skořápkách, což vás činí zranitelnějšími a snadněji manipulovatelnými. Jako příklad mohu uvést, že když mi bylo 16 let, zemřela mi babička. O několik dní později jsem měla záchvat pláče, když mi jeden z mých životních gaslighterů řekl: "Děláš melodrama, abys na sebe upoutala pozornost, nebo co? Vždyť jsi k ní ani neměla blízko." Je špatné říkat někomu, že jeho zármutek je "melodramatický", reagovat odmítnutím místo útěchy. Je to však také zákeřný způsob, jak přimět někoho, kdo truchlí, aby pochyboval o svých vlastních pocitech a přemýšlel, zda to "nepřehání" a nehledá pozornost. Možná jste zažili něco podobného, pokud vám někdo po stanovení diagnózy řekl, že se nemáte rozčilovat, protože vaše nemoc není smrtelná, nebo že jiní lidé jsou na tom hůř.

V jiné situaci jsem požádala manipulátora o soukromí, abych si mohla promluvit s kamarádkou, která byla rozrušená po rozchodu. Nevědomky si to vyložil jako osobní odmítnutí. Později jsem na polštáři našla napsaný příběh o tom, jak jsem byla ta nejhorší zlá holka na celém světě, která se spikla s kamarádkou se zlomeným srdcem, aby manipulátorku z rozhovoru vyhodila! Nedokázala jsem se tomu úplně zasmát, protože mě trápila ta zákeřná pochybnost, že ten člověk má pravdu.

V této šílené situaci začnete pochybovat o svých původních reakcích ("Samozřejmě, že taková nejsem!"). Člověk se nechá oslabit, až si říká, jestli je opravdu všechno tak hrozné. Stud je hluboká emoce, na kterou se dá účinně hrát.

Technika gaslightingu 2: izolace a odmítnutí

Manipulátoři se snaží "izolovat" a "odmítnout" cíle svých aktivit. V lékařském kontextu se mi například stalo, že lékař zpochybnil všechny ostatní lékařské rady, které jsem do té doby obdržela: "Nemůžete věřit tomu, co říká tenhle člověk". A když tvrdíte, že předchozí léčba byla užitečná? "To bylo jen ve vaší hlavě." Začnete pochybovat o sobě, o lékařském týmu kolem sebe, a dokonce i o tom, co vám říká vaše tělo.
V osobním kontextu se gaslighter snaží zasahovat i do dalších blízkých vztahů. Když jsem měla vážný milostný vztah, tato osoba trvala na tom, že můj nový přítel na dálku - mě ve skutečnosti nemiluje. Když jsem ho plánovala navštívit, gaslighter trval na tom, abych tam nejezdila. Ve skutečnosti mi začal vyhrožovat, že "pokud pojedeš, navždy tím spláchneš náš vztah do záchodu". Vaši blízkost k druhým lidem mohou považovat za hrozbu nebo se mohou snažit získat spojence na svou "stranu" tím, že zasáhnou do vašich vztahů s jinými rodinnými příslušníky nebo přáteli.

Vytváření pochybností o péči nebo lásce všech ostatních ve vašem životě vás udržuje závislými na této jediné osobě. Vyhrožování opuštěním, pokud se nepodřídíte, vás drží v šachu. Lékař vám může vyhrožovat, že vás odřízne od nezbytné léčby, pokud nebudete souhlasit s jeho diagnózou nebo přístupem. Jeden odborník mi před časem řekl: "Nevadí, když mě budete chtít zpochybnit, přesto vám dovolím pokračovat v léčbě - prozatím."

V dětství by paralelou bylo pohrozit dítěti, že pokud se nebude chovat slušně, zůstane samo v parku, a pak se otočit a odejít od něj. Strach je klíčovou součástí trojčlenky gaslightingu. Koneckonců evolučně bylo opuštění svým rodem existenční hrozbou, a tak se cítíte i dnes. Uděláte téměř cokoli, abyste takovému výsledku zabránili.

Technika gaslightingu 3: Pocit viny

Loni v létě jsem podstoupila nesmírně bolestivý zákrok nervové blokády. V jednu chvíli jsem měla takové bolesti, že jsem vykřikla a řekla: "Tohle už je moc." Lékař se zastavil a řekl: "Já teď vůbec nic nedělám. Co ode mě ještě chcete? Už jsem vám sehnal všechno, co jste tvrdila, že potřebujete k pohodlí, podhlavník i polštáře navíc." "A co?" zeptala jsem se. Závěr: jste obtížný pacient, vaše "potřeby" jsou přehnané, už jsem pro vás udělal tolik a chtít víc je prostě šílené. Žádný soucit, žádná komunikace. (TW- výhružky sebevraždou v odstavci níže).

Pocit viny v osobních vztazích může mít mnoho podob, od mírného pokárání až po intenzivní kritiku. Když se používá jako forma kontroly, stává se týráním. Například: " Nenaložila jsi myčku nádobí, tak mě musíš nenávidět". Vaší prvotní reakcí je rozběhnout se k této osobě a pokusit se jí dokázat svou loajalitu a náklonnost ("Ne, samozřejmě, že tě miluji! Moc se omlouvám, hned naložím myčku!").

Může se to vystupňovat až do extrémních forem manipulace. Když vám milovaná osoba zavolá a řekne: "Jen ti oznamuji, že se chystám spáchat sebevraždu, ne že by tě to zajímalo", je to emocionální rána do vazu. Když se to stalo mně, zpočátku mě zachvátila panika o bezpečí tohoto člověka (ve skutečnosti to vyvolalo můj úplně první záchvat paniky). To je extrémní příklad, ale velmi jasně poukazuje na umění vyvolat pocit viny. Tento člověk sám sebe pasoval na oběť (dohnanou k sebevraždě) a mě na pachatele ("bezcitnou ledovou královnu"), zatímco ve skutečnosti to bylo naopak. Po letech jsem si uvědomila, že moje láska k tomuto člověku byla použita jako zbraň proti mně.

Postupem času si myslíte, že jste chladnokrevní a nemilující, protože se tak zřejmě cítí vaši blízcí. A to oni chtějí, protože teď jste zaháčkováni vlastním pocitem viny a touhou pokusit se vztah zabezpečit.

Uzdravení z gaslightingu

Racionální nástroje řešení vztahových problémů - kompromis, oddechový čas nebo dohoda o konstatování rozdílnosti názorů - v tomto prostředí prostě nefungují. Všechno se překroutí. Začínáte rozhovor o tom, že je třeba změnit komunikaci, a končíte ujišťováním druhé osoby, že ji máte rádi a že se budete snažit ji více navštěvovat. Fakta jsou podrobena křížovému výslechu: "Ujasněte si svůj příběh!" Snaha o vyjasnění je odkloněna provokativními nebo zraňujícími poznámkami, které vás vyvedou z míry. Nahoře je dole a vlevo je vpravo. Každé setkání bude předmětem přehodnocení minulosti a nebude existovat žádné "shodneme že se neshodneme".

Nakonec budete muset rezignovat na to, abyste dospěli ke společnému porozumění. Často je snaha vyhrát spor a dokázat svůj názor marná. Musíte věřit především sami sobě. Co tedy můžete dělat, pokud si myslíte, že jste obtěžováni gaslightem?

• Když se začnete cítit zmateně nebo nejistě, je pravděpodobné, že k tomu dochází. To je vhodná chvíle změnit téma, říci ne nebo prostě odejít.

• Buďte laskaví sami k sobě. Dopřejte si lásku a bezpečí, po kterých toužíte. V každé situaci se ptejte: "Co bych řekl svému nejlepšímu příteli, kdyby byl v této situaci?" A pak to řekněte sami sobě.

• Praktikujte meditaci milující laskavosti (buddhistické cvičení).

• Máte právo říct, že nechcete pokračovat v konverzaci, vstát a odejít. Máte právo odmítnout cokoli, co se po vás chce.

• Je důležité sledovat vzorce v těchto vztazích. Veďte si deník, hlasové poznámky nebo se svěřte blízkému příteli. Můžete si všimnout, že gaslighting se stupňuje, když získáte trochu nezávislosti nebo se prosadíte. Vzhledem k tomu, že tyto události budou přezkoumávány mimo oficiální účet vedený vaším gaslighterem, je velmi užitečné mít svůj vlastní záznam. Pomůže vám to zůstat pevně usazeni v realitě a nenechat se při dalších setkáních zmást.

• A nakonec si promluvte s terapeutem! Pro vaši schopnost prohlédnout manipulaci a posílit a ochránit se to udělá zázraky.

Jak reagovat na gaslighting

Pokud jde o to, co můžete říct, když cítíte gaslighting, zde je několik doporučení:

"Všiml jsem si, že nepřijímáte můj pohled na věc jako rovnocenný s vaším. Prosím, neodmítejte takhle můj názor, já si nic nevymýšlím."

"Je jasné, že to cítíte silně, stejně jako já. Moje emoce jsou moje emoce a nepotřebuji je ospravedlňovat."

"Respektuji vaše právo na vlastní pohled na věc. Prosím, dopřejte mi totéž. Myslím, že se musíme dohodnout, že v tomto případě nebudeme souhlasit."

"Oba si zasloužíme, aby se s námi zacházelo s úctou. Protože se tak neděje, dám si od tohoto rozhovoru pauzu.“

"Nebudu na to reagovat."

„Jak už jsem vám řekl, o tomhle tématu se dále nebudu bavit. Musím jít.“

A pak odejděte. Chraňte se. Zasloužíte si to.
skillfullywell.com/2021/11/05/3000/
cs.wikipedia.org/wiki/Gaslighting

Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.
Sdílením článků zvyšujete povědomí nejen o FM.