NENÍ to jen ve vaší mysli!
Všichni známe pohrdání a nedůvěru, které od ostatních lidí schytáme, když se snažíme informovat o velmi komplikovaném onemocnění fibromyalgie. Kdybych dostala 1 libru pokaždé, když mi někdo za posledních třicet let otevřeně řekl "to je všechno ve tvé hlavě", byla bych milionářka!
Abychom se však dostali k hlubšímu pochopení, musíme se podívat na souvislosti mezi tělem a myslí!
Mozek a tělo jsou silně propojeny směsí hormonů, chemických látek a nervových drah využívajících neurotransmitery, a právě tak se mezi nimi přenášejí signály, které řídí naše fungování, jako jsou pocity bolesti, trávení, dýchání, pohyb, cítění a myšlení. Pokud se nad tím logicky zamyslíme - jestliže máme hormonální nerovnováhu, jako jsou ženské měsíční cykly, těhotenství a zdravotní stavy způsobené nedostatkem některých hormonů, jako je inzulín (cukrovka 1. a 2. typu) může to způsobit nejrůznější emoční problémy, například deprese, úzkost, hněv, pláč. Zejména stresový hormon kortizol nám může způsobit nejrůznější problémy, když je v důsledku dlouhodobých stresových událostí příliš dlouho zapnutý.
Překvapí vás, když zjistíte, že naše myšlenky, pocity, postoje a životní přesvědčení mohou pozitivně i negativně ovlivňovat fungování našeho těla, takže naše mysl skutečně může ovlivnit to, jak zdravé je naše tělo?
V jednom okamžiku jsem si myslela, že pokud ostatní popírají naši fibromyalgii jako, že je všechno v mysli, pak už jen jejich postoj nás může emocionálně ovlivnit a tím nám zhoršit příznaky!!! To je námět k zamyšlení, který můžeme předat nevěřícím!
To, co děláme s fyzickým tělem a jak moc si ho udržujeme zdravé, jako je dobrá strava a cvičební plán, jak si udržujeme držení těla a jak se k sobě chováme obecně může také pozitivně nebo negativně ovlivnit náš duševní stav.
Musíme si také ujasnit, co znamená slovo "mysl". Neznamená náš mozek, ale naše duševní stavy, jako jsou emoce a myšlenky, které určují naši individualitu a jsou hlavní definicí "mysli". Duševní stavy jsou buď vědomé (hněv na nespravedlnost), nebo nevědomé (reakce na situace, aniž bychom si uvědomovali, proč jsme tak reagovali). Každý duševní stav je spojen s různými fyzickými reakcemi v těle, například úzkost způsobuje vznik stresových hormonů, jako je kortizol a adrenalin. K tomu se vztahuje můj rozhovor se sestrou, kdy jsme se bavily o tom, kde v těle to cítíme, když jsme opravdu rozrušené, a obě jsme řekly, že to cítíme v hrudi! Jako učitelka jógy se svými studenty rozjímáme o tom, jak se cítíme a pomocí dechu se zbavujeme všeho negativního v mysli, bolesti a nepříjemných pocitů v těle, což je skvělý způsob, jak se úplně uklidnit, a dělám to také s klienty Reiki, kteří jsou ve stresu.
Zde je několik výroků ve stejném duchu, které máme tendenci používat:
"Motýli v břiše" kupodivu to může být nervozita před zkouškou nebo vzrušení z nadcházející události!
"Neměl jsem srdce" udělat cokoli, co jste se chystali udělat, ale věděli jste, že to není správné, to je spojení těla a mysli, které vás zachraňuje před některými chybami.
Uvědomění si propojení mysli a těla není ve světě žádnou novinkou, ostatně ještě zhruba před 300 lety medicína na celém světě léčila mysl a tělo jako celek, zejména ve východní medicíně, jako je akupunktura, která existuje již tisíce let. V 17. století však západní svět začal vnímat tělo a mysl jako oddělené, na tělo se pohlíželo jako na stroj s různými částmi bez spojení s myslí, a to se stalo základem moderní medicíny a chirurgie. Ve 20. století se naštěstí tento pohled začal postupem času pomalu měnit a výzkum se začal vážně zabývat propojením mysli a těla a složitými souvislostmi mezi nimi. Tak se začaly považovat za prospěšné praktiky mysli a těla, jako je jóga, mindfulness a další druhy meditací, což je pro mě skvělé, protože tyto filozofie vyučuji a jsou pro mě způsobem života.
Tady je úryvek z mé knihy na toto téma: Stále více se zkoumají souvislosti mezi tělem a myslí a jak to souvisí s naším životem. Tělo je velmi citlivé na emoce v každé situaci, ale nereaguje pouze na to, co si myslí mysl, ale vrací zpět do mozku emoční informace, které zase přispívají k našim strachům a obavám.
V roce 1980 provedli psychologové Gary Wells a Richard Petty průkopnický experiment, který ukázal vliv těla na mysl. Pokusné osoby byly požádány, aby otestovaly kvalitu zvuku na soupravách sluchátek poslechem hudby a její rychlosti přehrávané přes ně. Byli požádáni, aby při poslechu pohybovali hlavou, někteří kývali hlavou, někteří se třásli ze strany na stranu a někteří zůstali v klidu. Skupina, která kývala hlavou (gesto "ano" našeho těla), hodnotila sluchátka lépe než skupina, která kroutila hlavou (gesto "ne" našeho těla). Tento druh experimentu byl v průběhu let často opakován se stejnými výsledky!
Když se v životě potýkáme s problémy, stresující prací, nemocí, rozpadem vztahu a podobně, je přirozené, že se snažíme ignorovat to, co se děje pomocí rozptýlení, jako je alkohol, velmi silným soustředěním se na jiné části našeho života, například na naše koníčky, nebo si bereme volno. To, co se zde děje, je jednoduše popírání, protože se snažíme "překrýt trhliny". Může to být proto, že si neradi přiznáváme, že se cítíme zranitelní a dokonce bezmocní, protože se bojíme, co si o nás budou myslet ostatní, bojíme se toho, co se může stát v budoucnu, že situaci nezvládáme, nebo se prostě bojíme být sami. Ať už jsou důvody jakékoli, dojdeme na rozcestí, kde můžeme buď pokračovat v předstírání, že jsme v pořádku, nebo přijmout, že nám život hází klacky pod nohy, aby nám dal výzvu. Když k tomu dojde, může se stát něco mimořádného! Najednou můžeme vidět, že máme možnosti, můžeme ustoupit a vidět věci jasněji a můžeme - což je nejdůležitější - se přestat bát toho, co se může stát!
Nejlepší tipy, jak zůstat v klidu, když se stane něco stresujícího
1. Pomalu a zhluboka se nadechněte a vydechněte nosními dírkami tak, aby byl dech co nejpomalejší (nevydechujte ústy, to nepomáhá). Pokud to uděláte, může dojít k okamžitému uklidnění.
2. Snažte se nerozčilovat a dívat se na situaci jakoby zvenčí, není to snadné a vyžaduje to určitý cvik.
3. Hovořte klidně a objektivně s kýmkoli, kdo je na místě a koho se to týká (například jako s nezletilým při autonehodě).
4. Přijměte, co se stalo a logicky se podívejte na to, co je třeba udělat, aby se věci daly do pořádku, například zajistit, aby děti ze školy vyzvedl důvěryhodný člen rodiny nebo přítel, zjistit si podrobnosti o druhé straně a zůstat přátelský.
5. Na chvíli odejděte a pomalu počítejte do deseti a zapojte výše uvedené pomalé dýchání.
To vše vám může pomoci pochopit, že tělo může velmi účinně spolupracovat s myslí a já to používám každý den, aby mi to pomohlo vyrovnat se s příznaky fibromyalgie!
Autor: Karen Crosbyová (částečně převzato z její knihy Síla pozitivního)
https://ukfibromyalgia.com/