Dechové testy
Mít fibromyalgii znamená zažívat mnoho zdravotních potíží pro které není vysvětlení a léčba, která by teoreticky měla pomoci nepomáhá. Někdy je příčina jinde než se očekává. Bolest a únava mohou být následkem infekce, chybějícího trávicího enzymu, nedostatku vitálních látek nebo změn ve střevním mikrobiomu. Pokud navzdory adekvátní lékařské léčbě se vám zhoršují zdravotní potíže, máte nafouklé břicho, bolest žaludku zejména po jídle, pocit plnosti, křeče, plynatost, špatné trávení, zácpu, průjem, nevolnost, nechutenství, únavu, slabosti, brnění, necitlivost, zmatenost a mlhu mozku je třeba pomyslet na diagnostiku SIBO (bakteriální přerůstání v tenkém střevě). Především u pacientů, které trápí porucha motility (tělo má málo energie), mají anatomické abnormality tenkého střeva (např. po operaci), u poruch trávení (neprospívání, hubnutí, podvýživa, tloustnutí) a dlouhodobě užívajících léky (inhibitory protonové pumpy, opioidy, antibiotika).
Kromě zřejmých zažívacích potíží je SIBO spojeno se všemi druhy systémových příznaků. Při fyzikálním vyšetření mají pacienti nespecifický nález ovlivněný onemocněním, které SIBO předcházelo či jiným gastroenterologickým onemocněním se kterým se překrývá. Nafouklé břicho, zvýšenou plynatost a tenkostřevní klapotáž (šplouchání tekutiny). V laboratorních nálezech zpravidla bývá deficit vitamínů a minerálů. Ten se může projevovat např. jako anémie, latentní tetanie, polyneuropatie (z deficitu vitaminu B12), malnutrice (lymfopenie, nízký sérový prealbumin a transferin). Foláty a sérová koncentrace vitaminu K jsou většinou normální, nebo dokonce zvýšené (v důsledku bakteriální syntézy). Obličej může být zarudlý (rosacea) nebo přítomny delirantní stavy s ataxií z D-laktátové acidózy.
SIBO je běžná gastrointestinální porucha charakterizovaná nevhodnou kolonizací distálního tenkého střeva bakteriemi tlustého střeva postihující miliony jedinců po celém světě
Navzdory své vysoké prevalenci zůstává nedostatečně diagnostikována, protože většina studií u lidí se zatím týkala fekálních studiích mikrobiomu tlustého střeva. V lidském mikrobiomu se nachází mnoho odpovědí na zdravotní potíže, které odborníci teprve začínají odhalovat pomocí nových technologií jako je např. sekvenování nové generace (NGS), které vědcům umožňují komplexně analyzovat celé struktury komunit lidského mikrobiomu, včetně obtížně kultivovatelných mikrobů. Lidské střevo obývá 1014 bakteriálních buněk, což je zhruba 10krát vyšší počet buněk v lidském těle. Tento různorodý mikrobiom se skládá z široké škály organismů, včetně bakterií, hub a virů. Bakterie ohrožují největší část tohoto mikrobiomu, dosud bylo identifikováno přibližně 500 až 1 000 různých bakteriálních druhů. Počet bakterií se zvyšuje s progresí z proximálního tenkého střeva do tlustého střeva. Tenké střevo se skládá převážně z grampozitivních a aerobních bakterií, zatímco tlusté střevo obsahuje převážně gramnegativní a anaerobní bakterie. Hlavní kmen tvořící střevo zahrnuje Bacteroidetes a Firmicutes, zatímco Actinobacteria, Fusobacteria, Verrucomicrobia a Cyanobacteria jsou také přítomny, i když v menším podílu. Pro známé organismy zůstává kultivace nejcitlivější detekční metodou, která umožňuje klasifikaci izolátu na základě rezistence vůči antibiotikům, mechanismů rezistence vůči antibiotikům a patogenity. Tato metoda je však nejvhodnější pro detekci malého počtu dobře známých aerobních organismů a neumožňuje rozpoznání velkého komplexu anaerobního střevního mikrobiomu. Existuje několik způsobů testování, které jsou k dispozici pro screening na SIBO; každý však má svá vlastní omezení a kontroverze.
V lidském organismu jsou veškerý vodík a metan tvořeny výhradně střevními bakteriemi, a to u zdravého člověka v tračníku a v případě SIBO také v tenkém střevě. Zhruba 80 % vodíku a metanu je vyloučeno konečníkem a asi 20 % plícemi vydechovaným vzduchem, kde je možno je stanovit pomocí vodíkových a metanových dechových testů. Jde o neinvazivní, bezbolestné vyšetření, kterým se měří množství plynů produkovaných bakteriemi po perorálním podání glukózy nebo laktulózy. Bakterie způsobené SIBO při trávení vydávají plyny, které lze detekovat v dechu. Pro svou jednoduchost, snadnou dostupnost a nízkou cenu z něj učinily diagnostický nástroj v klinické praxi.
Hlavními střevními plyny jsou vodík, metan, oxid uhličitý, dusík a kyslík (dohromady tvoří 99 % objemu). Vodík je produkován ve střevním luminu bakteriemi při fermentaci sacharidů. Paralelně je vodík střevními bakteriemi spotřebováván k syntéze metanu, acetátu a sirovodíku. Metan v lidském organizmu vzniká výhradně bakteriální syntézou ve střevě. U dospělých bělochů pouze asi 30–50 % osob produkuje metan, zatímco vodík produkuje 90–98 % jedinců. Je zajímavé, že u člověka odpověď na podanou laktulózu souvisí s výdejem vodíku dechem. Většina osob s laktózovou malabsorpcí, která neprodukuje vodík, začne po zátěži laktózou vytvářet místo vodíku metan. Žluč ve střevním luminu je významným inhibitorem metanogeneze. Podle některých autorů je metanogenní fenotyp spojen s tendencí k zácpě a vyšší produkce metanu byla zjištěna u kolorektálního karcinomu a adenomů.
Vodíkové dechové testy využívající různé substráty, jako je glukóza, laktulóza, laktóza a fruktóza se používají k diagnostice SIBO a malabsorpce laktózy nebo fruktózy
-
Laktózové vodíkové dechové testy diagnostikují malabsorpci sacharidů.
-
Glukózové jsou přijatelnější pro diagnózu SIBO, protože konvenčně akceptované kritérium dvojitého píku na laktulózový vodíkový dechový test je velmi necitlivý a kritérium prvního píku je často falešně pozitivní.
-
Při dechovém testu může být ve vydechovaném vzduchu pouze vodík, nebo současně vodík a metan, nebo pouze metan. Proto je důležité stanovovat při dechovém testu vždy oba plyny současně.
-
Test tolerance laktózy, který zahrnuje odhad hladiny cukru v krvi nalačno a 30 minut po požití laktózy, se obvykle kombinuje s laktózovým vodíkovým dechovým testem.
-
Vodíkové a metanové testy je možno kombinovat se současně provedeným dechovým testem s D-xylózou. Tato kombinace zvyšuje senzitivitu neinvazivní diagnostiky SIBO. Další alternativou je dechový test s cholyl-13C-glycin-hydrolázou a 13C-laktózo-ureidem (100% specificita, ale nižší senzitivitu (66 %)).
Příprava před testováním hraje zásadní roli pro přesnou diagnostiku:
1 měsíc před testem: Nepoužívejte žádné přípravky na čištění tlustého střeva (například ty, které se používají před kolonoskopií).
4 týdny před testem: Neužívejte žádná antibiotika a probiotika.
48 hodin a raději až týden předem: Nepoužívejte žádná projímadla, doplňky vlákniny nebo změkčovadla stolice.
48 hodin před: Vyhněte se jídlům s vysokým obsahem sacharidů, zejména celozrnnému chlebu nebo těstovinám. Můžete jíst vařené ryby, kuře, bílý chléb, rýži, brambory, kávu a čaj. Poraďte se s lékařem zda je třeba je vysadit léky na gastroezofageální refluxní chorobu (GERD). Obvykle se doporučuje přestat užívat jakékoli prokinetické léky, ale můžete pokračovat v léčbě inhibitory protonové pumpy (PPI).
24 hodin před: Nejezte stravu obsahující složité sacharidy, mléčné výrobky a nekonzumujte alkohol.
12 hodin před: Nic nejezte (ani žvýkačky či bonbóny) a pijte pouze obyčejnou vodu. Pokud jste kuřák, nekuřte. Necvičte, protože cvičení může změnit výsledky testu.
Ráno před zkoušku: Užijte pravidelné léky. Nic nejezte, nekuřte a zdržte se namáhavé činnosti.
Na začátku testu: Vyčistěte si zuby, vypláchněte ústa ústní vodou či antiseptickým roztokem a vodou z vodovodu, aby se eliminoval časný pík vodíku v důsledku působení orálních bakterií na testované cukry. Poté poskytnete vzorek dechu na konci výdechu 3 až 4 krát, průměr těchto hodnot se bere jako bazální dechový vodík. Následně vypijete malé množství tekutiny obsahující (10 g laktulózy, 100 g glukózy, 50 g laktózy nebo 25 g fruktózy). Každých 15 minut po dobu 2 až 4 hodin poskytnete vzorek dechu na analýzu vodíku a metanu (test glukózy trvá 2 hod., test laktulózy 3). hod. Rovněž je zaznamenán vývoj příznaků po požití substrátu.
Výsledky testu: Vzestup vodíku o ≥ 20 ppm (části na milion) po 90 minutách během testování na dech glukózy nebo laktulózy by měl být považován za pozitivní výsledek. Také vzestup hladin metanu o ≥ 10 ppm by měl být považován za metan-pozitivní. Konsenzuální dávky pro dechové testy na glukózu, laktulózu, laktózu a fruktózu 75, 10, 25 a 25 g.
Laktulózový dechový test na SIBO je pozitivní u téměř všech pacientů s fibromyalgií. Vodíkové dechové testování u jedinců s fibromyalgií vykazuje mnohem vyšší úroveň produkce vodíku ve srovnání s pacienty s IBS, i když u obou je pozitivita, může to odrážet větší počet bakterií tenkého střeva. Vyšší hydrogenní profil koreluje se zvýšenou bolestivostí – hyperalgezií.
https://fibromyalgik.webnode.cz/.../drazdivy-tracnik/sibo/
Vodíkové a metanové testy mají svá úskalí, s možností falešně negativních i falešně pozitivních výsledků, ale mohou mít problémy i v interpretaci nálezů
Velmi rychlé vstřebání podané glukózy v proximálním jejunu může způsobit falešně negativní výsledek. Glukózové testy jsou často falešně negativní u pacientů s distálním SIBO a u pacientů s rychlým pohybem střev. U syndromu krátkého střeva může substrát rychle dosáhnout tračníku a způsobit falešně pozitivní výsledky. Při nízkém zastoupení anaerobiotů může být dechový test falešně negativní. Pokud by byl při laktulózovém testu zachycen pouze první vrchol vzestupu vodíku a chybí druhý vrchol pro vodík a metan, mohlo by se jednat o kombinaci bakteriálního přerůstání v tenkém střevě a kvasnou kolopatii. U závažných plicních chorob se nálezy obtížně interpretují. Při vysoké koncentraci vodíku a nízké koncentraci metanu ve vydechovaném vzduchu je přesnost stanovení metanu snížena.
Kromě těchto testů se doporučuje pacientům zkontrolovat hladiny vitamínů, otestovat stolici na malabsorpci tuků. Provést RTG či CT nebo MRI ke zjištění strukturálních abnormalit střeva. Další možností diagnostiky SIBO je jejunální aspirace při enteroskopii.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7386065/
https://www.verywellhealth.com/how-to-get-tested-for-sibo...
https://www.nigindia.org/.../glucose-hydrogen-breathe-test/
Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.
Sdílením článků zvyšujete povědomí nejen o FM.