FibroCovid

02.10.2023 15:35

Long COVID (LC), známý také jako postakutní následky infekce SARS-CoV-2 (PASC), je stav, který postihuje osoby, které se sice zotavily z COVID-19, ale ještě několik týdnů nebo měsíců po původním onemocnění mají zdravotní potíže. Může se vyskytnout jak u osob se závažným průběhem COVID-19, tak u osob s mírnými nebo asymptomatickými příznaky. Není dosud plně pochopen a jeho mechanismy se stále studují. Předpokládá se však, že je způsoben přetrváváním viru SARS-CoV-2 v těle, což vyvolává nadměrnou imunitní reakci a vede k chronickému zánětu. Tento zánět může postihnout různé orgány a systémy a vést k celé řadě příznaků. Příznaky dlouhého COVIDu jsou rozsáhlé a mohou postihovat různé oblasti, včetně dýchacího, kardiovaskulárního, neurologického a muskuloskeletálního systému.

Definice dlouhého COVIDu s různými kritérii pro začátek a trvání příznaků:
  • WHO stanovuje začátek LC 3 měsíce po infekci, pokud jsou přítomny alespoň 2 měsíce přetrvávajících příznaků.

  • Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) klade počátek "stavů po COVID" na 4 týdny, aby zdůraznilo význam počátečního klinického hodnocení a podpůrné péče během prvních 4 až 12 týdnů po akutním COVID-19.

  • Britský Národní institut pro zdraví a péči (NICE) rozděluje případy nemoci z COVID-19 na:

1. akutní COVID-19 pro příznaky a symptomy během prvních 4 týdnů po infekci virem SARS-CoV-2

2. dlouhý COVID-19 pro nové nebo přetrvávající příznaky 4 týdny po začátku akutního z COVID-19 nebo déle; ten se dělí na další dva:

⦁ pokračující symptomatický COVID-19 - příznaky přetrvávají od 4 do 12 týdnů po nástupu

⦁ postcovidový syndrom - příznaky, které se vyvinou během infekce COVID-19 nebo po ní, trvají déle než 12 týdnů a nejsou vysvětleny alternativní diagnózou. Obvykle se projevuje více různých příznaků, často se překrývajících, které mohou v průběhu času kolísat a měnit se a mohou ovlivnit jakýkoli orgán v těle. O postcovidovém syndromu lze uvažovat i před 12 týdny, přičemž se také posuzuje možnost alternativního onemocnění. https://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouh%C3%BD_covid

Fibromyalgie (FM) je dynamické onemocnění u kterého se zdravotní potíže mění ze dne na den. Také se objevují období, kdy příznaky zesílí a označují se jako "flare". https://fibromyalgik.webnode.cz/.../flare-zhorseni.../ Téměř jakýkoliv zásah do systému člověka s fibromyalgií může vést ke zhoršení. Nachlazení, infekce, přidružená onemocnění či stresová situace patří mezi spouštěče flare. Je tedy logické, že pokud se nakazíte COVID-19 může to vyvolat zhoršení, i když se příznaky infekce neprojeví v závažné formě. Po zotavení z COVID-19 je pravděpodobné, že ustane i zhoršení FM.

V případě rozvinutí dlouhého COVIDu může u fibromyalgiků přetrvávající zánět, stres a úzkost ze spojení těchto dvouch onemocnění nadále udržovat flare. Je důležité, aby si poskytovatelé zdravotní péče byli této možné komplikace vědomi a poskytli odpovídající podporu a léčbu. Jaké následky bude mít LC na pacienty s fibromyalgii ukáže až čas.

Dlouhý COVID a fibromyalgie jsou odlišné stavy s překrývajícími se příznaky:

⦁ U LC i fibromyalgie se vyskytuje únava, malátnost, bolesti hlavy a těla, dušnost, neurozánět, abnormality mozku/nervového systému, kognitivní dysfunkce, deprese, nespavost, bolesti břicha, průjem, nevolnost, bolest na hrudi.

⦁ U LC se na víc vyskytuje kašel, horečka, zimnice, ztráta čichu, chuti, zácpa, bolest v krku, poškození imunitního systému, zhoršená regulace hladiny cukru v krvi, poškození orgánů.

COVID-19 a FM mají některé společné mechanismy, které pomáhají vysvětlit, proč u obou stavů se vyskytují podobné potíže. Až u 40 % rekonvalescentů po COVID-19 se objevuje syndrom podobný fibromyalgii - splňující diagnostická kritéria pro fibromyalgii z roku 2016. https://fibromyalgik.webnode.cz/.../diagnosticka.../

Dlouhý COVID může být rizikovým faktorem pro vzplanutí fibromyalgie. Odhadovaná prevalence FM u pacientů s LC je více než 30 %. Podle internetového průzkumu představují nejsilnější rizikové faktory pro vzplanutí FM po COVID-19 věk, ženské pohlaví, úzkost a deprese v anamnéze.

Rheumatic & Musculoskeletal Diseases publikoval studii, která naznačuje, že pacienti hospitalizovaní s COVID-19, kteří dostávali dexametazon, měli nižší výskyt fibromyalgie po COVID-19.

Jiná studie zjistila, že u pacientů s autoimunitními revmatickými chorobami (ARD) u nichž se vyvine LC, je vysoké riziko vzniku fibrocovidu (FC). Studie identifikovala obezitu, únavu a úzkost jako nejsilnější rizikové faktory pro vznik FC u pacientů s ARD.

Dalším rizikovým faktorem pro FC je stres. Pacienti, kteří zažili stres během pandemie COVID-19, měli vyšší pravděpodobnost vzniku fibrocovidu. Studie také zjistila, že pacienti s FC měli vyšší míru úzkosti a deprese.

Průzkum také zjistil, že u pacientů s fibrocovidem se častěji vyskytovaly závažné příznaky COVID-19.

Fibrocovid se vyskytuje ve zvýšené míře u mužů (45 %). I když nejnovější výzkumy uvádějí poměr žen a mužů s FM 4:6, stále je fibromyalgie kvůli předpojatosti lékařů častěji diagnostikována u žen.

Až u 58 % pacientů s dlouhým COVIDem se objeví příznaky odpovídající ME/CFS.

Fyziologické mechanismy stojící za fibrocovidem:
  • Patogeny, jako jsou viry, mohou způsobit poškození orgánů a tkání v těle. Je známo, že COVID-19 způsobuje poškození plic, srdce a mozku. Toto poškození může vést k dlouhodobým komplikacím, jako je fibromyalgie. Mechanismy, které stojí za vzplanutím fibromyalgie u pacientů s LC, nejsou zcela jasné, ale vědci se domnívají, že se na nich podílí více faktorů.

  • Nervový systém je jedním z klíčových hráčů při vzniku fibromyalgie. Neurozánět, což je zánět nervových buněk, je běžným rysem fibromyalgie. U pacientů s LC se může vyskytnout chronický únavový syndrom (ME/CFS), který je charakterizován únavou, bolestí a kognitivní dysfunkcí. ME/CFS a fibromyalgie mají podobné příznaky a někteří vědci se domnívají, že mohou mít společnou patogenezi.

  • Na vzniku fibromyalgie se podílí také imunitní systém. V patogenezi fibromyalgie se uplatňuje aktivace imunitního systému a autoimunita. U pacientů s LC může docházet k poruchám regulace imunitního systému, což může vést ke vzplanutí fibromyalgie. Bylo prokázáno, že zánětlivé cytokiny, což jsou proteiny podílející se na imunitní odpovědi, jsou u pacientů s fibromyalgií zvýšené.

  • Dalším možným mechanismem, který stojí za vzplanutím fibromyalgie u pacientů s LC, je neuropatie malých vláken. Neuropatie malých vláken je stav, který postihuje malá nervová vlákna v kůži a dalších orgánech. Může způsobovat příznaky, jako je bolest, necitlivost a brnění. Neuropatie malých vláken je spojena s fibromyalgií a u pacientů s LC může být zvýšené riziko vzniku neuropatie malých vláken.

Nedávná studie navrhla teoretický neuro-biomechanický model (označovaný jako "Fascial Armoring"), který by pomohl vysvětlit patogenezi a buněčnou dráhu fibromyalgie a který ukazuje na mechanické abnormality v pojivové tkáni a fascii, poháněné kontraktilními myo/fibroblasty a změněnou remodelací extracelulární matrix s navazujícími odpovídajícími neurofyziologickými aberacemi. To může pomoci vysvětlit několik projevů fibromyalgie, jako je bolest, distribuce bolesti, spoušťové body/citlivá místa, hyperalgezie, chronická únava, kardiovaskulární, metabolické a autonomní abnormality, neuropatie malých vláken, různé psychosomatické příznaky, absence zjevného zánětu a absenci změn při zobrazovacích vyšetřeních. Do tohoto mechanismu vstupují prozánětlivé a profibrotické dráhy prostřednictvím stimulace proto/myofibroblastů. Teoretický model Fascial Armoring pomáhá vysvětlit i patogenezi a projevy "dlouhého COVID-19" jako onemocnění imuno-revmatického a psycho-neurologického původu. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10117846/

Odhaduje se, že na celém světě trpí dlouhým COVIDem miliony lidí. Konkrétních výzkumů týkajících se jeho léčby a zejména pokud je spojen s fibromyalgií je málo. Mnoho pacientů s těmito příznaky je sledováno buď specialisty na infekční nemoci, nebo jinými lékaři, kteří jsou méně obeznámeni s komplexní léčbou fibromyalgie, a mohou tak čelit problémům, pokud jde o včasnou diagnózu a léčbu jejich příznaků.

Tím, že je ME/CFS těsněji spojena s virovými spouštěči, vzbudila větší pozornost výzkumníků než fibromyalgie. Nicméně vzhledem k tomu, jak úzce spolu souvisejí a jak podobné jsou jejich příznaky, je možné, že obě onemocnění zaznamenají v blízké budoucnosti nárůst počtu diagnóz.

Je tedy zapotřebí pokračovat ve výzkumu týkajícím se překrývání fibromyalgie a dlouhého COVIDu, stejně jako je zapotřebí zvýšit publicitu a lékařskou osvětu, aby bylo zajištěno, že pacientům v této klinické situaci bude poskytnuta správná léčba. Klinická léčba fibromyalgie může být potenciálně přeorientována a zaměřena na prevenci nebo léčbu symptomů souvisejících s FM u pacientů po COVID. Terapie zaměřená na léčbu zánětu by mohla být u pacientů po COVID účinná, i když se u FM nedoporučuje.

Větší porozumění týkající se různých aspektů bolesti u pacientů po COVID, vymezení překrývajících se aspektů nociceptivní, neuropatické a nociplastické bolesti by mělo vést k přesnější a individualizovanější léčbě této rostoucí populace.

Co si z článku odnést:

Akutní COVID-19 i dlouhý COVID-19 může zhoršit příznaky fibromyalgie.

Následkem COVID-19 může být stav podobný fibromyalgii.

Dlouhý COVID-19 může být rizikovým faktorem pro vzplanutí fibromyalgie.

Bez zvyšování informovanosti o fibromyalgii se patrně mnoha lidem nedostane odpovídající léčby.

 

Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.

Sdílením článků zvyšujete povědomí nejen o FM.