FODMAP
Pacienty s fibromyalgickým syndromem trápí hned několik gastropotíží, které se projevují např. nevolností, nechutenstvím, bolestmi břicha, refluxem, plynatostí, nadýmáním, zácpou, průjmy, zvracením, pomalým trávením, dysfunkcí střev. Hlavním viníkem je střevní dysbióza (narušení běžného složení mikroorganismů ve střevě) ve smyslu kvantitativní i kvalitativní redukce bifidobakterií, která bývá spojována s horším průběhem střevních obtíží. Špatná skladba jídelníčku, užívání léků, málo pohybu, stres ad. https://fibromyalgik.webnode.cz/…/souvise…/drazdivy-tracnik/
Testování FODMAP by měl být první dietní přístup v léčbě opakujících se gastrointestinálních problémů. https://www.dietvsdisease.org/diy-low-fodmap-diet/. Kontrolní klinické studie ukazují, že správně navržená a dodržovaná strava s nízkým obsahem FODMAP zlepšuje příznaky o cca 50 % během pouhého týdne. Průměrná míra úspěšnosti je 68-75 % pacientů, kteří ji vyzkoušeli.
Původně byl FODMAP vyvinutý pro pacienty se syndromem dráždivého tračníku (IBS) a 86% z nich hlásí zlepšení, což je doloženo více než 30 studiemi s tisíci pacienty. Úspěšnost je u 50 % pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou a také zlepšuje gastrointestinální potíže vrcholových sportovců, u neceliakální glutenové senzitivity nebo syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě (SIBO). V případě SIBO FODMAP slouží jako krmivo pro přemnožené bakterie v tenkém střevě. Nově se objevují studie se zaměřením na redukci rizika vzniku divertikulitidy.
FODMAP se doporučuje se u těchto zdravotních stavů: IBS, FGID, SIBO, IBD, UC, CD, FM, RA, RS, migréna vyvolaná potravinami, ekzém. Tyto zdravotní stavy jsou u FM rozšířené a 9 z 10 lidí při dodržování FODMAP hlásí výrazné snížení nadýmání, bolestí žaludku a celkové zlepšení zdravotního stavu.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27382323
https://www.prohealth.com/…/could-a-diet-reduce-the-pain-in…
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28627205
NEJDE O ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ U ZDRAVÝCH LIDÍ ČI JAKO PREVENCE!
FODMAP se ani nepoužívá k určení diagnózy IBS stejně jako bezlepková dieta k diagnóze celiakie. Vždy je nutné znát příčinu obtíží, zda je organická nebo funkční. Jedná se o sledování vaší tolerance vůči potravinám bohatým na fermentovatelné sacharidy s krátkým řetězcem a nalezení stravy, která vám nečinní zdravotní potíže. Nejedná se o módní dietu, ale způsob testování vhodného jídelníčku, který vyvinutý vědci z Monash University, Melbourne v Austrálii https://www.monashfodmap.com/.
FODMAP je zkratka počátečních písmen slov Fermentovatelné Oligo-, Di-, Monosacharidy a Polyoly. Jejich společným znakem je, že se obtížně vstřebávají v tenkém střevě a přechází do tlustého střeva v nezměněném stavu. Zde jsou štěpeny sacharolytickými bakteriemi (rychlá fermentace), přičemž vedlejším produktem této činnosti je tvorba velkého množství střevních plynů (oxid uhličitý, vodík, metan). Rozpínání střev (nafouknutí břicha) a následná aktivace mechanoreceptorů jsou pravděpodobně hlavními faktory, které vedou ke spuštění řady střevních obtíží.
FODMAP ve stravě ovlivňuje viscerální citlivost (bolesti břicha), mastné kyseliny s krátkým řetězcem uvolněné při fermentaci FODMAP tuto citlivost regulovat mohou a to cestou uvolnění histaminu, kdy neurozánětlivá reakce (včetně aktivace žírných buněk) může viscerální citlivost modulovat. https://www.vyzivaspol.cz/dieta-s-nizkym-obsahem-fodmap/
V tenkém střevě se FODMAP nahromadí a z důvodu zvýšeného objemu zadržované vody je výsledkem průjem. Ten mění mikroflóru v tenkém střevě a způsobí chronický zánět střevní sliznice, plynatost a křeče. A jakmile se obsah přesune do tlustého střeva situace se ještě zhorší. Názorné video, možnost českých titulků: https://www.youtube.com/watch?v=Z_1Hzl9o5ic
Potraviny s FODMAP jsou běžnou součástí stravy, specifické je pouze tolerované množství u jednotlivých osob. Cílem testování je identifikovat konkrétní spouštěče střevních obtíží, jejich zdroje ve stravě a modifikovat dietu. Mnoho lidí nedokáže tyto potraviny ve svém trávicím traktu rozložit a způsobují jim různé trávicí potíže. Výsledkem je silná bolest, nadýmání, viditelné nafouknutí břicha, křeče, průjem, zácpa.
Někteří lidé s FM a IBS mají i úzkostné stavy, v případě, že by vás vyloučení potravin či soustředění na testování stresovalo před zahájením FODMAP nejprve vše proberte s psychologem, jinak výsledky mohou být zkreslené.
Zástupci FODMAP ve stravě:
- Oligosacharidy: Prvním typem jsou fruktooligosacharidy (FOS nebo fruktany), které se nacházejí v potravinách, jako je pšenice, žito, cibule a česnek. Druhým typem jsou galaktooligosacharidy (GOS) přítomné v luštěninách.
- Disacharidy: Jediným disacharidem klasifikovaným jako FODMAP je laktóza. Zdroje: mléko a mléčné výrobky (například podmáslí, tvaroh, syrovátka, sušené mléko, sladká i zakysaná smetana, jogurt a další).
- Monosacharidy: Výzkum ukazuje, že přibližně 30 až 40 % zdravých jedinců a lidí se syndromem dráždivého střeva netoleruje fruktózu. Přesněji řečeno nadbytek fruktózy v poměru ke glukóze. Glukóza pomáhá ve střevě vstřebávat fruktózu tím, že společně prostupují přes střevní stěnu do krevního oběhu. Pokud příjem fruktózy převyšuje množství glukózy, tělo není schopno efektivně fruktózu vstřebat a tato nevstřebaná fruktóza vyvolává přesun extracelulární tekutiny do tenkého střeva a tím i jeho rozpětí. Potraviny se stejným poměrem fruktózy ke glukóze mohou tudíž zůstat ve stravě, aniž by způsobovaly obtíže. Zdroje: med, nektar z agáve, ovoce, ovocné šťávy, čistá krystalická fruktóza a glukózofruktózové nebo fruktózoglukózové sirupy.
- Polyoly: polyoly jsou cukerné alkoholy, které se přirozeně vyskytují v některých druzích ovoce a zeleniny a používají se jako sladidla. Tyto cukerné alkoholy nejsou plně vstřebávány v tenkém střevě, a proto mohou způsobovat gastrointestinální příznaky. Polyoly zahrnují mannitol, sorbitol,maltitol, isomalt a xylitol.
Princip testování FODMAP:
I. fáze eliminace - 3-8 týdnů,
II.fáze reintroduce - znovuzavádění jednotlivých FODMAP do stravy,
III. personalizace - monitorování maximálně tolerovaného množství.
Fáze eliminace
V této fázi je nutné úplné vyřazení všech forem FODMAP ze stravy. Předpokladem je, že vyloučení všech FODMAP najednou má větší efekt než postupné vylučování jednotlivých složek. Důsledné vyloučení všech potenciálně rizikových látek dává šanci upravit jakoukoli mikrobiální nerovnováhu v tlustém střevě. Průkopníci této diety z Monasch univerzity doporučují optimální délku eliminační fáze 3-8 týdnů. Úspěšnost eliminační fáze, pokud trvá méně než 3 týdny, musí být potvrzena dechovým testem.
Předpoklady úspěšné realizace eliminační fáze:
Dobře si prostudujte jaké potraviny můžete, udělejte si doma zásoby, promyslete si co budete vařit (nepotřebujete žádné spec. recepty, ani předražené spec. potraviny), nestresujte se tím!
Celkem 4-30 % testovaných osob s IBS nereaguje na úpravu stravy v eliminační fázi a příznaky u nich přetrvávají (například z důvodu stresu). Předtím než testování ukončíme, je vhodné, abychom si znovu ověřili, zda byla dieta správně dodržována a zda nebyl přítomen skrytý zdroj FODMAP. Vhodné je pátrat po další příčině zdr. potíží a v případě, že vysazení FODMAP nepomohlo upozornit na tuto skutečnost lékaře a tento způsob stravování ukončit.
Fáze reintroduce
Po fázi eliminace následuje část reintroduce, tj. znovu zavedení jednotlivých zdrojů FODMAP do stravy. Princip je totožný jako u všech ostatních eliminačních diet. Jde o řadu potravinových výzev, které pomohou otestovat úroveň tolerance pro každou skupinu FODMAP. Testuje se vždy jedna skupina FODMAP za týden, kdy samotná expozice probíhá v průběhu 2 až 3 dnů tohoto týdne (viz. Plán expozice). Pokud se po zařazení referenční potraviny nedostaví symptomy, lze přidávat další potraviny z téže skupiny jednu po druhé, do doby než se dokončí test u všech skupin. Objeví-li se mírná reakce, je možné tyto potraviny znovu zavádět po malých množstvích. Pokud byla reakce silná, pak je nutné tyto potraviny ze stravy dlouhodobě vyloučit. Současně je nezbytné počkat do vymizení příznaků (3 dny bez obtíží), aby nedocházelo ke kumulativnímu účinku při testování další skupiny FODMAP. Pokud má pacient obavy z testování tři dny po sobě, může být použitý alternativní testovací plán. Jde o mírnější formu, kdy osoba konzumuje malou dávku FODMAP a pokud je tolerována, zvýší velikost porce až třetí den. Užívá se často při testování skupiny frukto- a galaktooligosacharidů. Oligosacharidy postupují pomaleji v trávicím traktu a reakce na ně se může objevit později. Pokud se po prvním nebo druhém testovacím dni provokačního testu dostaví středně závažné až závažné příznaky, mělo by se testování zastavit a konzultovat stav s odborníkem. Referenční potraviny vhodné k expozičnímu testu jsou takové potraviny, které obsahují pouze jednu skupinu FODMAP. Jakmile se dokončí testování všech skupin FODMAP, mohou být další potraviny zařazeny zpět do stravy. Jako první testujeme nejméně problematické skupiny FODMAP. Doporučuje se začít fruktózou, pokračovat skupinou cukerných alkoholů (polyoly), disacharidy a nakonec nejhůře tolerovanými oligosacharidy (fruktany a galaktooli-gosacharidy).
Cílem III. fáze je obnovit pestrost přijímané stravy a předejít nutričním deficitům při udržení symptomů pod kontrolou.
Plán expozice:
Pondělí - zařazení malé porce FODMAP, pokud se neobjeví příznaky nebo pouze mírné příznaky pokračujeme. Při výrazných zdr. potížích tyto potraviny vyřadíme.
Úterý - zařadíme střední porci FODMAP, pokud se neobjeví příznaky nebo pouze mírné příznaky pokračujeme. Při výrazných zdr. potížích tyto potraviny vyřadíme.
Středa - zařadíme velkou porci FODMAP. Konec expozice potravinami, sledujeme příznaky.
Čtvrtek - tyto potraviny nejíme.
Pátek - tuto potraviny nejíme.
Sobota - tuto potraviny nejíme.
Neděle pokud se nedostavili zdravotní potíže od pondělí stejným způsobem testujeme další skupinu FODMAP.
Alternativní plán expozice:
Pondělí - malá porce FODMAP + sledování příznaků.
Úterý - žádné FODMAP jen sledování příznaků.
Středa - střední porce FODMAP + sledování příznaků.
Čtvrtek - žádné FODMAP jen sledování příznaků.
Pátek - velká porce FODMAP + sledování příznaků.
Sobota - žádné FODMAP jen sledování příznaků.
Neděle - žádné FODMAP jen sledování příznaků.
Jaké potraviny např. je vhodné zkoušet - referenční potraviny, doporučená potravina/dávka:
1: Fruktóza (monosacharidy)
1 lžička medu, navýšit na 2 lžičky
1 střední plátek manga navýšit na celý
2: Sorbitol (polyoly)
3 ostružiny navýšit na 10 ks
1 avokáda navýšit na celé
1 čerstvá meruňka (použijte stejnou velikost porce každý den)
je možné použít větrový bonbón obsahující sorbitol
3: Mannitol (polyoly)
1 pečárky navýšit na 1 hrnku
100 g batátů navýšit na 200 g
30 g květáku navýšit na 90 g
4: Laktóza (disacharidy)
125 ml mléka navýšit na 375 ml
1 kopeček zmrzliny navýšit na 3 kopečky
200 ml jogurtu (pozor na přísady)
5 a 6: Fruktany – chléb a další obilky z obilovin.
1 plátek pšeničného chleba navýšit na 3 plátky
50 g semolinové těstoviny navýšit na 150 g (po tepelné úpravě)
7 a 8: Fruktany – zelenina a další obilky z obilovin.
1 stroužku česneku navýšit na 1 stroužek
1 středního pórku navýšit na 1 (bílá i zelená část)
1 polévková lžíce cibule navýšit na 1 ks cibule
9: Galaktooligosacharidy (GOS – Oligosacharidy)
2 polévkové lžíce navýšit na 6 lžic cizrny nebo konzervovaných černých fazolí
mandle (navýšit z 15 ks ořechů na 25 ks)
vařená červená čočka (navýšit o 1 hrnku)
10: Fruktóza & Sorbitol (pouze pokud byly otestovány jednotlivě)
1 jablka nebo hrušky navýšit na celé
Probiotika ve fázi reintroduce:
Doplňkové klinické studie s probiotiky a prebiotiky naznačují, že úmyslná modulace střevní mikrobioty může být účinná při léčbě IBS a FM. Naproti tomu další studie demonstrují klinickou účinnost diety s nízkým obsahem FODMAP u pacientů s IBS. Jeden neúmyslný důsledek této dietní intervence je však její negativní dopad na mikrobiotu trávicího traktu. To vede k zajímavému paradoxu; jmenovitě kvantitativní zvýšení střevních bifidobakterií prostřednictvím probiotické suplementace je spojeno se snížením příznaků IBS, což je v přímém rozporu s tím, kdy dieta s nízkým obsahem FODMAP má sice klinickou účinnost, ale současně výrazně snižuje množství bifidobakterií ve střevě. Vzhledem k multifaktorové etiologii IBS, heterogenitě příznaků a složité a rozmanité povaze střevní mikrobioty je pravděpodobné, že obě intervence jsou účinné v podskupinách pacientů.
Probiotika obsahují fermentovaná jídla, jako je např. kefír, kysané zelí, kvašená zelenina. Ovšem tyto potraviny mají vysoký obsah FODMAP a proto je mnoho z nás dobře netoleruje. Také každá šarže jídla se liší v aktivních probiotických kmenech a koncentraci. Kromě toho jsou fermentované potraviny bohaté na potravinářské chemikálie, jako jsou salicyláty a histamin, na které mohou být někteří lidé také citliví.
Důležité je zjistit které potraviny jsou ty co vám vadí a v jakém množství, nevěnovat nákupu a přípravě stravy přehnanou pozornost, nestresovat se tím. To, že nejíte některé potraviny není důvod k úzkostnému chování ani sociálnímu vyloučení.
Z kraje máte pocit, že nemůžete nic jíst, nakonec zjistíte, že sice v 1. fázi výběr nebude pestrý, ale od druhé už se to bude zlepšovat.
Potraviny vhodné při low FODMAP dietě:
hnědá rýže, pohanka, ovesné vločky, jáhly, kukuřice, polenta, quinoa, chilli, zázvor, šafrán, hořčičná semínka, banány, borůvky, kiwi, limetky, mandarinky, pomeranče, papája, jahody, ananas, paprika, zelené fazolky, mrkev, kapusta, rajčata, špenát, lilek, cuketa, tofu, vejce, semínka a oříšky, stévie, javorový sirup, sýry čedar, feta, parmazán, bezlaktózové mléko káva, černý čaj, mátový čaj, zelený čaj, bílý čaj, z alkoholu je to gin a vodka https://bioporadce.cz/low-fodmap-dieta/. Některé z těchto potravin však nejsou u FM doporučovány https://fibromyalgik.webnode.cz/…/zivot-s-fibromyal…/strava/.
Aplikace která vám pomůže s výběrem potravin při dodržování FODMAP https://www.monashfodmap.com/ibs-ce…/i-have-ibs/get-the-app/.
Firma prodávají výrobky s nízkým obsahem FODMAP https://www.fodmapped.com/.
I když lepek není FODMAP může vyvolat citlivost na jídlo, jedná se o bílkoviny, nikoli o uhlohydráty. Výrobky bez lepku mají však téměř vždy snížené množství fruktanů a oligosacharidů a při FODMAP jsou doporučené. Je potřeba rozlišovat mezi nesnášenlivostí lepku (celiakií) a intolerancí FODMAP.
V případě cizrny a čočky pomůže namočit po dobu 7-24 hodin, pak jsou mnohem lépe stravitelné a mají nízký obsah FODMAP. Luštěniny jsou hůře vstřebatelné i pro jedince s relativně zdravým trávením – lidé dokonce obecně nemají dostatečné trávicí enzymy pro fruktany a GOS.
Mnohým s IBS může způsobit potíže i přemíra škrobu – hlavně rezistentního škrobu a nadbytek vlákniny (např. inulin). Glukóza a sacharóza bývají pro svoji rychlou vstřebatelnost obecně dobře tolerovány z hlediska trávení, z hlediska dlouhodobého zdraví by měly být samozřejmě konzumovány umírněně. Velké množství vlákniny má sklon ke kvašení, potraviny s vysokým obsahem vlákniny jsou eliminovány.
Mohu vařit s potravinami s vysokým obsahem FODMAP a poté je odstranit? Bohužel, většina FODMAP se mísí s vodou (známá jako rozpustná ve vodě). To znamená, že smíchání potravin s vysokým obsahem FODMAP s jinými přísadami při vaření by mohlo vést k tomu, že se FODMAP vyluhují do potravin s nízkým obsahem FODMAP (prakticky každá další složka nebo jídlo obsahuje vodu). Např. vaření s česnekem a cibulí.
Předpokládá se, že vaření při vysoké teplotě může rozkládat FODMAP (potenciálně příznivé), ale do jaké míry není dosud známo.
Velikost porce je zásadní - porce 10 mandlí se považuje za nízký FODMAP, ale 20 mandlí je už velké množství FODMAP. Přibližně 3 ze 4 lidí s IBS se cítí dlouhodobě lépe po nízké FODMAP stravě. Ačkoli individuální tolerance FODMAP se liší, většina lidí zjistí, že nemusí úplně vyloučit příjem FODMAP a dokáže udržet své příznaky pod kontrolou. Záleží na množství, četnosti, kombinaci s jinými potravinami a také na nesnášenlivosti jednotlivých potravin či kombinovaných alergií. Sice chvíli trvá nalezení optimální stravy, ale za odstranění trávicích potíží, vyléčení a zahojení střev to stojí.
V textu jsou uvedené všechny zdroje ze kterých bylo čerpáno. Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.