Lidé s bolestí způsobenou dlouhodobým COVIDem mají identické skeny jako fibromyalgici

04.10.2022 01:10


Dr. Andreas Goebel, M.Sc., Ph.D., ředitel Institutu pro výzkum bolesti na Liverpoolské univerzitě se léta zaměřuje na pochopení role adaptivního imunitního systému při vzniku silné "nevysvětlitelné" chronické bolesti. Vyvinul koncept bolesti způsobené autoprotilátkami a využití modelů pasivního přenosu ke zkoumání tohoto problému u pacientů. Výsledky jeho výzkumů ukazují, že důvodem, proč se u FM nebo ME/CFS nevyskytuje systémový zánět, je to, že autoimunitní útok je velmi lokalizovaný a zaměřuje se na nervová tělíska, která se nacházejí těsně u míchy a produkují bolest (je známo, že tyto nervy infikují herpesviry). Zjistil, že po vpravení IgG protilátek od lidí s fibromyalgií, revmatoidní artritidou, syndromem chronické regionální bolesti nebo poúrazovou bolestí končetin do myší způsobí, že myši onemocní podobnými stavy. Zajímavé je, že protilátky IgG napadají u každého stavu jiné části těla a jak ukázala studie na myším onemocnění nemusí být trvalé - lze je zvrátit odstraněním autoprotilátek např. za pomoci plazmaferézy, aptameru BC007 nebo léku, který blokuje dané autoprotilátky. Pokud se to potvrdí i u lidí objasní se tím několik problémů - proč u těchto onemocnění nejsou pozitivní běžné zánětlivé faktory, nesouvisí s traumatem či poraněním.
Nedávno Dr. Goebel se svým týmem odebral purifikované IgG protilátky od pacientů s dlouhým COVIDem, kteří zažívají rozsáhlou bolest, od lidí, kteří se zotavili z COVID-19, a od pacienta s FM a poté je zasadil do kultur gliových buněk z dorzálních kořenových ganglií myší. Následně byla provedena inflorescenční studie, aby zjistili, zda se protilátky od pacientů a zdravých osob vážou na tyto gliové buňky nebo je napadají - tím je aktivují a způsobují, že začnou produkovat prozánětlivé faktory, které ovlivňují nervy a způsobují zvýšenou bolest. Ukázalo se, že protilátky pacientů s dlouhým COVIDem trpících bolestmi a pacientů s fibromyalgií napadají gliové buňky pokrývající dorzální kořenové ganglie. Skeny pacientů s dlouhým COVIDem a fibromyalgií jsou identické. U lidí, kteří se uzdravili a pacientů s dlouhým COVIDem, které netrápí bolesti tomu tak není. Tato zjištění i když jsou předběžná naznačují - stejně jako některé jiné studie -, že u dlouhého COVIDu je přítomna abnormální protilátková (např. autoimunitní) reakce a že se může jednat o autoimunitní onemocnění. Je tedy možné, že dlouhý COVID není samostatným onemocněním, ale podtypem FM a chronického únavového syndromu (ME/CFS). Zásadní je, že fibromyalgie - která z nějakého důvodu stála téměř zcela mimo diskusi o dlouhém COVIDu - se nyní stává třetím článkem možné triády ME/CFS/FM/dlouhý COVID.
https://www.healthrising.org/blog/2022/09/30/long-covid-fibromyalgia-autoimmune/
https://fibromyalgik.webnode.cz/news/protilatky-igg-hraji-u-fibromyalgie-klicovou-roli/

Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.
Sdílením článků zvyšujete povědomí nejen o FM.

S přibývajícími klinickými zkušenostmi se začíná objevovat překvapivé překrývání mezi syndromem long Covid a stavy, jako je fibromyalgie a chronický únavový syndrom, přičemž toto překrývání je na klinické úrovni nejzřetelnější pro revmatology dobře obeznámené se spektrem fibromyalgie. Na klinické úrovni trpí pacienti s long Covid nejčastěji únavou, nesnášenlivostí fyzické námahy a také kognitivními poruchami, což jsou všechno příznaky, které se překrývají s chronickým únavovým syndromem. Neobvyklé nejsou ani poruchy spánku, trávicí obtíže, úzkost /deprese a myalgie. Kromě toho se zdá, že u long Covid hraje roli autonomní dysregulace, stejně jako u fibromyalgie. Pozoruhodné je, že příznaky typické pro fibromyalgii se u pacientů s long Covid objevují zejména u pacientů s předchozí anamnézou chronické bolesti a zdá se, že pacienti, u nichž byla fibromyalgie skutečně diagnostikována před onemocněním COVID-19, jsou náchylní ke zhoršení. Objevily se fascinující údaje, které naznačují, že pacienti trpící long Covid mohou mít ve skutečnosti perzistující infekci nízkého stupně s identifikací virových antigenů a RNA ve tkáni až jeden rok po počáteční infekci. Ačkoli obecná použitelnost těchto zjištění zatím není jasná, vyvolávají provokativní možnost, že by podobné virové vektory mohly být identifikovatelné ve tkáních pacientů trpících chronickou únavou nebo fibromyalgií. fibromyalgik.webnode.cz/news/co-jsme-se-dozvedeli-o-dlouhodobem-onemocneni-covid-chronicke-unave-a-vsem-mezi-tim-a-jaky-to-muze-mit-dopad-na-fibromyalgii/