Pro koho neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ
Míň může platit např. zaměstnanec, za kterého zároveň platí pojistné stát, nebo je zároveň OSVČ a jako OSVČ platí z minimálního vyměřovacího základu.
Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc:
- osobou, za kterou platí pojistné i stát
- osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkaz ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu
- osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání
- osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka osobní a celodenní péče se posuzuje stejně jako u obdobné kategorie, za kterou platí pojistné stát (zvláštní případy, kategorie L). Nedodržet pravidlo o minimálním vyměřovacím základu je však možno pouze u zaměstnance, který je otcem nebo matkou dítěte, případně osobou, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (vždy jen jedna osoba).
- osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem.
To znamená, že všechny osoby, za které platí zdravotní pojištění stát, platí zdravotní pojištění pouze ze svých skutečných příjmů a nikoliv z fiktivního příjmu minimální mzdy. Měli by to znát personální pracovníci a mzdové účetní. Pokud by se někomu stalo, že je mu ze mzdy odváděno vyšší zdravotní pojištění, než je stanovené procento z příjmů, tak je nezbytné, abyste se okamžitě ozvali.
Pouze v případě, kdy je osoba invalidní v I. a II. stupni a nepobírá invalidní důchod, je zdravotní pojištění dopláceno do výše minimálního zdravotního pojištění.
K tomu dodává Václav Krása: "Vážení přátelé, domníváme se, že většina personalistů to dělá dobře, ale vzhledem k uveřejněné informaci, znovu tento problém vysvětlujeme. To znamená, že se nemusíte bát pracovat na nižší úvazky s tím, že by Vám bylo dopočítáváno zdravotní pojištění. Důkladně jsme vše ověřili, skutečně tomu tak není a zdravotní pojištění se platí pouze ve stanoveném procentu ze skutečných příjmů."
Ti kdo pracující na zkrácené úvazky u jednoho zaměstnavatele si skutečně se zvyšováním minimální mzdy ne vždy polepší a musí ze svého dorovnat odvod na zdravotní pojištění, jako by měli příjem v minimální výši.
Dobrou zprávou pro všechny, za koho „platí pojistné i stát“, je, že nemusí dodržet minimální vyměřovací základ. Jinými slovy, nemusí dorovnávat odvod na zdravotní pojištění, jako by měli příjem v minimální výši. Vyměřovacím základem není minimální mzda, ale skutečná výše příjmu.
Špatnou zprávou pak je, že někteří mzdoví pracovníci či účetní tuto informaci nemají a k invalidním důchodcům v prvním a druhém stupni, pečujícím a dalším přistupují jako k těm, kdo dorovnání musí provádět. V praxi se dějí chyby!
Pokud tedy patříte do kategorie pracovníků, kteří pracují na snížený úvazek u jednoho zaměstnavatele a nějakou formou za vás platí pojistné i stát, zkontrolujte si svou výplatní pásku. Pokud zjistíte dorovnání odvodu na zdravotní pojištění či již o dorovnání víte, domluvte se se svým zaměstnavatelem, aby věc narovnal.
Více informací naleznete zde:
https://www.vzp.cz/…/pro-koho-neplati-povinnost-dodrzet-min…
https://www.vzp.cz/…/infor…/stat/za-koho-plati-pojistne-stat
V praxi prokazatelně dochází k pochybením, která se dotýkají lidí s nízkými příjmy. Zvyšování minimální mzdy není pro všechny pozitivní, stále zůstávají skupiny zranitelných osob, kterých se dorovnání týká.