Průběh COVID-19 ovlivňuje užívání léků
Jelikož studie potvrdili, že některá antirevmatická léčiva mohou mít ochranný účinek při onemocnění COVID-19 (antagonisté IL6 tocilizumab a sarilumab) výzkumníci z Barcelony zkoumali vliv běžně používaných léků pro pacienty s osteoporózu a dalšími nezánětlivými revmatickými stavy, jako je osteoartitida a fibromyalgie na COVID-19.
Vzhledem k tomu, že osteoporóza je chronické onemocnění související s věkem, které postihuje desítky milionů lidí po celém světě a vyžaduje dlouhodobou léčbu bylo důležité zjistit zda je léčba osteoporózy pro pacienty s COVID-19 bezpečná, zda ovlivňuje incidenci COVID-19 a její klinickou expresi, může pozitivně ovlivnit prognózu pacienta. Jedním z těchto léků je denosumab (prolia, xgeva), který může modulovat imunitní odpověď spojenou s virovými infekcemi, jako je SARS-CoV-2. Mimo léčby osteoporózy se také používá u pokročilých malignit s kostními metastázami.
Nezánětlivé revmatické stavy, jako je osteoporóza, osteoartitida a fibromyalgie jsou charakteristické vysokým výskytem chronické bolesti a jsou léčeny hlavně klasickými nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID) a opioidy, ale také gabapentinoidy a dvěma konkrétními antidepresivy - duloxetinem a amitriptylinem. Kromě chronické bolesti tyto patologické stavy často představují komorbidní emoční poruchy, které jsou léčeny antidepresivy. Chybí však údaje o možných účincích těchto léků na COVID-19.
Za účelem objasnění možných účinků léků proti osteoporóze (antiresorpční látky, vápník a vitamin D) a souvisejících léčebných postupů (analgetika a antidepresiva) na výskyt a klinickou expresi COVID-19 provedli průřezovou studii s 2 102 pacienty. 80,5% z toho bylo žen, průměrný věk byl 66,4 roku a 63,7% mělo osteoartitidu, 43,5% osteoporózu a 27,2% fibromyalgii. Nejběžnějšími koexistujícími stavy byly hypertenze (42,4%), plicní onemocnění (15,0%), kardiovaskulární onemocnění (14,9%) a cukrovka (12,6%). 62% bylo léčeno vitaminem D, 23,3% vápníkem, 12,6% denosumabem a 8,5% intravenózním zoledronátem. Více než polovina užívala analgetika a téměř třetina antidepresiva, zejména inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) (15,8%) a antidepresiva s dvojím účinkem (13,2%). 109 jedinců mělo diagnózu COVID-19, což představuje 5,19% (zvýšená prevalence než v obecné populaci).
Progrese COVID-19 je spojena s hyperaktivitou prozánětlivých cytokinů a dysregulací imunitního systému související s abnormální odpovědí monocytů / makrofágů / dendritických buněk, kterou lze zmírnit léčbou denosumabem. Mimo intravenózně podanému zoledronátu jiné bisfosfonáty perorálně podávané neměli vliv na COVID-19. Lidé s osteoporózou nemusí mít strach z těchto léků, které se v současné době na tento zdravotní problém používají. Užívání denosumabu a intravenózně podaného zoledronátu je spojeno se 40% sníženým rizikem COVID-19.
Tato i předchozí studie prokazují u pacientů léčených vápníkem snížené riziko COVID-19, nižší úmrtnost. U pacientů s COVID-19 bylo hlášeno snížení celkové a ionizované hladiny vápníku v krvi. Změny hladin vápníku u pacientů s COVID-19 mohou být způsobeny změnami ve střevní absorpci, nerovnováhou v regulačních mechanismech zahrnujících parathormon a vitamin D nebo přímým účinkem způsobeným SARS-CoV-2. Výsledky neprokázaly žádný relevantní účinek vitaminu D na výskyt COVID-19. Doplňky vápníku mohou působit proti sníženým sérovým hladinám vápníku podporovaným infekcí SARS-CoV-2, což může vést ke zlepšení odpovědi imunitních buněk a ke zmírnění pravděpodobnosti progrese infekce.
U fibromyalgiků je prokázána významně nižší koncentrace intracelulárního (nitrobuněčného) vápníku a dalších vitálních látek. Doporučuje se zvláště v této době je doplňovat. Nezbytnou podmínkou pro příjem vápníku je přítomnost vitamínu D3, který usnadňuje transport vápníku do krve a umožňuje jeho další využití v těle. Pro využití vápníku je důležitý i prvek hořčík. Aby Mg, Ca, D3 a K2 mezi sebou spolupracovali je vhodné zachovat doporučené poměry.
https://
https://
U pacientů s osteoporózou byl díky užívané léčbě nižší výskyt COVID-19 na rozdíl od osteoartitidy a fibromyalgie. Komorbiditou, která vedla k nejvyšší pozitivní asociaci s výskytem COVID-19 u nezánětlivých revmatických stavů bylo kardiovaskulární onemocnění. Také chronické onemocnění ledvin podle očekávání tuto incidenci podstatně zvýšilo.
Na rozdíl od léků proti osteoporóze představují pacienti užívající antidepresiva SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) 50% zvýšené riziko COVID-19. Různá antidepresiva však mají rozdílné účinky. Duloxetin (cymbalta, dulasolan, duloxetin, dulsevia) snižuje výskyt COVID-19 na rozdíl od amitriptylinu, který zvyšuje incidenci COVID-19.
Mezi nejvíce zvyšující riziko COVID-19 patří gabapentinoidy, především pregabalin (lyrica, pragiola, kartesada, naxalgan, pregamid, preglenix, prelica, rabakir, stranalen) a gabapentin (neurontin, gabanox, gabagamma, apo-gab, gordius, grimodin).
U léků na vysoký krevní tlak bylo zjištěno, že nezvyšují riziko infekce SARS-CoV-2 a závažnosti COVID-19. Léčba ACE2 a ARB by tedy měla pokračovat u pacientů s COVID-19.
Mezi faktory, které ovlivňují průběh koronavirového onemocnění COVID-19 patří i užívání léků
Nejlépe v této studii dopadly léky na osteoporózu - denosumab a intravenózně podaný zoledronát, snižují rizika COVID-19 o 40%. Také doplňování vápníku a užívání duloxetinu snižuje rizika COVID-19. Užívání vitamin D, léků na vysoký krevní tlak a perorálně podávaných bisfosfonátů nemá vliv na COVID-19. Nejhůře dopadl pregabalin a gabapentin, tyto léky nejvíce zvyšující rizika COVID-19. A také antidepresiva SSRI a amitriptylin, které zvyšují rizika COVID-19 o 50%.
https://www.aging-us.com/