Rovnost ve zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením
Marine Uldry z Evropského fóra zdravotně postižených hovoří pro čtvrtletník Health Europa o problémech, kterým čelí osoby se zdravotním postižením při přístupu ke zdravotní péči.
"Osoby se zdravotním postižením mají právo na nejvyšší dosažitelnou zdravotní úroveň bez diskriminace na základě zdravotního postižení." Tak zní článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovaly všechny evropské země kromě Lichtenštejnska. I přes tento závazek však mají lidé se zdravotním postižením stále často pocit, že existuje nesčetné množství překážek, které jim brání v tom, aby se jim dostalo stejné úrovně péče jako ostatním.
Více než 100 milionů lidí v Evropě, kteří žijí se zdravotním postižením, se může při hledání přístupu ke zdravotním službám nebo informací o nich potýkat s fyzickými, finančními a komunikačními problémy. Boj proti společenským předsudkům a zajištění plného začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti je hlavním cílem Evropského fóra zdravotně postižených, zastřešující organizace založené v roce 1996, která sdružuje reprezentativní organizace osob se zdravotním postižením.
Lorna Rothery hovořila s Marine Uldry, vedoucí pracovnicí EDF pro lidská práva, o významu prosazování modelu založeného na lidských právech a o tom, jak se organizace snaží prosazovat pozitivní opatření v oblasti politiky a zdravotní péče s cílem snížit nerovnosti.
Jaká je úloha Evropského fóra zdravotně postižených a jaké jsou jeho hlavní cíle?
EDF je zastřešující organizace složená z osob se zdravotním postižením a zastupuje všechny druhy a formy zdravotního postižení.
V minulosti nebylo hnutí zdravotně postižených úzce spjato s diskusemi o zdravotní péči, a to především kvůli medikalizaci zdravotního postižení. V posledních několika letech, zejména od začátku COVID-19, jsme však v otázkách zdravotnictví a zdravotní politiky aktivnější a angažovanější.
Pracujeme především na prosazování zájmů na úrovni EU, ve vztahu k institucím EU, jako je DG SANTE, a na iniciativách, které mají přímý dopad na zdravotní péči poskytovanou osobám se zdravotním postižením. Může se jednat o digitalizaci, elektronické zdravotnictví, přístup k přeshraniční zdravotní péči v EU nebo jiné otázky, jako je rakovina a evropský plán "Porazit rakovinu". Zapojujeme se také do diskusí se Světovou zdravotnickou organizací, zejména s jejími evropskými regionálními pobočkami, a také s Radou Evropy o otázkách týkajících se přístupu k duševní zdravotní péči.
S jakými problémy se mohou potýkat lidé s postižením při přístupu k péči nebo jejím poskytování?
Lidé se zdravotním postižením se stále setkávají s velkou mírou diskriminace. Před dvěma lety jsme s našimi členy uspořádali seminář, protože jsme chtěli pochopit, co se děje na národní úrovni, a situace byla v mnoha zemích dost podobná. Stále existuje mnoho problémů, pokud jde o zajištění dostupnosti vhodných zdravotnických zařízení. Například nemocnice mohou být fyzicky dostupné, ale pak nemusí být dostupné ordinace lékařů. Stejně tak pro ženy, které chtějí navštívit gynekologa, může být obtížné najít kliniku s vhodným vybavením.
Problémem je také komunikace; například neslyšící osoba nemusí mít snadný přístup do zdravotnického zařízení, které by jí poskytlo nebo zajistilo podporu ve znakovém jazyce nebo přijalo pacienta s tlumočníkem. Chybí přístupné informace o zdravotnických službách pro osoby se zdravotním postižením, a to i pro osoby v zařízeních integrované péče. Nemají téměř žádné informace o přístupu ke zdravotní péči ani o tom, koho mohou požádat o informace, nebo o svých právech obecně. Potíže jsou také se zajištěním souhlasu se zdravotními úkony.
O zdravotních potřebách osob se zdravotním postižením panují mylné představy. Například lidé, kteří by měli mít přístup ke zdravotním screeningovým službám nebo se dostavit k lékaři, aby s ním prodiskutovali nějaký příznak, mohou být odmítnuti, protože se předpokládá, že jejich stav je součástí jejich postižení. To pak samozřejmě může mít negativní dopad na jejich blaho a vést k vyššímu riziku úmrtí.
Máme mnoho příkladů diskriminace během reakce na COVID-19, které jsou uvedeny v naší zprávě: Zpráva o lidských právech 2021: Dopad COVID19 na osoby se zdravotním postižením. https://www.edf-feph.org/
Jaký je rozdíl mezi lékařským a sociálním modelem v kontextu rovnosti v oblasti zdraví a jaký dopad mají tyto modely na osoby se zdravotním postižením?
Lékařský model nahlíží na zdravotní postižení převážně z hlediska postižení, patologie nebo zdravotních problémů a zcela ignoruje bariéry, které vytvořila společnost a které ovlivňují životy a práva osob se zdravotním postižením. Na člověka se v podstatě pohlíží jako na "předmět" péče, který je třeba napravit, aby se mohl zařadit do společnosti.
V sociálním modelu a modelu lidských práv je v centru péče člověk. Namísto pouhého pohledu na postižení osoby uznává vztah mezi postižením a překážkami vytvořenými společností. Sociální model podporuje uznání bariér, které ovlivňují život lidí s postižením.
Model lidských práv jde ještě o krok dále. Uznává člověka jako plnohodnotného nositele práv. Vlády mají povinnost podporovat a chránit jejich práva.
V souvislosti se spravedlností v oblasti zdraví je třeba zajistit, a členské státy by to měly uznat, že je třeba zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly právo na zdraví, zdravotní péči a přístup ke zdravotním službám. To by mělo vycházet z práv a potřeb dané osoby, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována svobodnému a informovanému souhlasu. Pokud lidé se zdravotním postižením požádají o přístup ke službám nebo podporu, mělo by jim být vyhověno. Stejně tak by nikdy neměly být nuceny k přijímání péče a mají právo ji odmítnout, stejně jako kdokoli jiný.
Jak úspěšná byla implementace tohoto modelu sociální péče?
Existuje zde ochota přejít od lékařského k sociálnímu modelu, ale může to být náročné a závisí to na povědomí, které o tomto přístupu mají lidé v lékařské komunitě. Někteří lidé, protože byli po mnoho let zvyklí pracovat určitým způsobem, nebo dokonce mladí lékaři, kteří byli na univerzitě naučeni jednat určitým způsobem, mohou tento model péče přijmout obtížněji. Přetížené zdravotnické systémy a rozpočtové škrty také ztěžují zlepšování zdravotnických služeb, poskytování další podpory a zajištění toho, aby zdravotníci reagovali na potřeby svých pacientů, cítili se k tomu oprávněni a věnovali jim dostatek času.
Stejně tak se netýká pouze osob se zdravotním postižením a jsme svědky toho, že se vede více rozhovorů a zvyšuje se povědomí o problémech, kterým čelí různé společenské skupiny - například rasově odlišné osoby, ženy a komunity LGBTIQ+ - při přístupu ke zdravotní péči.
Existují nějaké projekty nebo iniciativy, na které chcete upozornit a které pomáhají zlepšovat rovnost ve zdravotnictví a informovanost o problematice zdravotního postižení?
Opravdu dobrý vývoj je vlastně ze strany Světové zdravotnické organizace; ta již měla globální akční plán pro zdravotně postižené na období 2014-2021 a nyní evropská regionální kancelář vyvíjí evropský rámec pro dosažení nejvyššího standardu zdraví pro osoby se zdravotním postižením. Je to dlouhodobý závazek, který ukazuje evropským zemím, že by se měly rozvíjet a věnovat pozornost lidem se zdravotním postižením.
V EU se Evropská komise ve své strategii pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021-2030 zavázala, že v oblasti přístupu ke zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením udělá více. Komise pravděpodobně zahájí studii na toto téma, která by, jak doufáme, mohla vést k získání více informací o této problematice a důrazných doporučení ke zlepšení situace.
Stále více se také diskutuje o digitalizaci. Ta by mohla být užitečná pro lidi, kteří žijí v odlehlých oblastech, aby jim umožnila online schůzky, nebo pokud se nemohou dostat do zdravotnického zařízení. Digitální zdravotní péče má velký potenciál, pokud se provádí správně; musí být přístupná těm, kteří o ni stojí, ale měli bychom si také uvědomit, že někteří lidé mohou stále chtít a potřebovat osobní schůzky. Pokrok v digitální zdravotní péči nesmí zastavit zlepšování dostupnosti zdravotnických zařízení.
Jaké první kroky nebo opatření byste uvítali od tvůrců politiky a zdravotnických organizací?
Chceme vidět otevřenost a angažovanost vlád, které spolupracují se zastupitelskými organizacemi osob se zdravotním postižením. Víme, že někdy je našim členům nebo EDF při snaze o zapojení na evropské úrovni řečeno, aby mluvili s lidmi, kteří se zabývají právy osob se zdravotním postižením, a ne zdravotnictvím.
Chceme, aby zdravotníci a ministerstva zdravotnictví navázali spolupráci s organizacemi, které zastupují osoby se zdravotním postižením, aby pochopili hlavní problémy a byli otevřeni rozhovorům a přijímali opatření ke zvýšení informovanosti. Zvyšování povědomí je nesmírně důležité a my můžeme poskytnout pokyny na jeho podporu, ale pokud zdravotníci nepochopí důvody, které za nimi stojí, pak si nemyslíme, že změny mohou být řádně provedeny.
Je dobré, aby organizace zastupující osoby se zdravotním postižením také pochopily, co se děje na druhé straně, z pohledu zdravotníků a jejich problémů, tak můžeme společně prosazovat zlepšení a dosáhnout pokroku.
Marine Uldry, vedoucí pracovník pro lidská práva Evropské fórum zdravotně postižených
https://www.healtheuropa.com/
V textu jsou uvedené všechny zdroje ze kterých bylo čerpáno.
Sdílením článků zvyšujete povědomí nejen o FM.