Smíšená úzkostně - depresivní porucha

02.07.2020 18:01

Už několik měsíců se necítíte dobře. Trápí vás mnoho zdravotních potíží pro které nemáte vysvětlení. Zvláště večer pociťujete únavu a vyčerpaní. Bolí vás hlava, páteř, žaludek. Občas vás pobolívá v krku či v oblasti pánevního dna. Špatně usínáte a často se probouzíte, nebo spíte jen krátce. Trápí vás svalové slabosti a zvýšené napětí. Dělá vám potíže zůstat v klidu, přebíháte od jedné činnosti ke druhé. Zhoršilo se soustředění a zrak, někdy vás bolí za očima. Chvílemi máte tlak na hrudi, rozbuší se vám srdce, zrychlí dýchání a zničehonic se zpotíte. Obcházíte lékaře s dlouhým seznamem symptomů (neurolog, kardiolog, gastroenterolog, imunolog atd.) a všechna vyšetření jsou v pořádku. Už z toho máte náladu pod psa, nemáte energii, nic vám nedělá radost. Jste podráždění a k hádce či uražení nemáte daleko. Žádná léčba vám nepomáhá, potíže stále přetrvávají, lékaři propadají beznaději. Máte obavy z budoucnosti a také z toho, že se nakazíte např. COVID 19. Úklidu domácnosti věnujete zvýšené úsilí a začínáte se zdravým vařením. Pijete nadměrně kávu a dopřáváte si čokoládu ve snaze zvýšit soustředění a překonat nadměrnou únavu – výsledkem je nárůst úzkostnosti, popudlivost, zhoršování bolestí hlavy, nespavost a někdy záchvaty paniky. Obviňujete se a často pláčete. Jelikož se ani po čase neprokázalo žádné fyzické onemocnění jsou buď vaše zdravotní potíže bagatelizovány nebo odcházíte z ordinace s žádankou na psychiatrii. Začínají padat pojmy jako »úzkost« a zejména »deprese«. Tyto pojmy postupně získaly celou škálu významů a dnes se často používají k pojmenování jakýchkoliv osobních problémů a těžkostí, což od odborného pojetí »úzkostné« nebo »depresivní« poruchy může být na hony vzdáleno. Lidé říkají, že mají »depku«, a myslí tím nepohodu, způsobenou uzávěrkami v práci, hádkou s partnerem nebo neporozuměním s pubertálním dítětem, někdy dokonce »jsou na dně« z toho, že jejich oblíbené mužstvo prohrálo fotbalový zápas. Úzkost a deprese patří mezi příznaky, které jsou nejtypičtější pro neurotické poruchy nebo pro poruchy nálady. Až 1/3 všech návštěv praktického lékaře jsou pacienti s touto symptomatologií.

V případě, že se u vás vyskytují příznaky úzkosti a deprese, ale ne v takové míře, aby opravňovaly ke stanovení samostatné diagnózy kterékoli z obou poruch může vám být diagnostikována smíšená úzkostně-depresivní porucha.

Kritéria DSM–IV–TR pro smíšenou úzkostně-depresivní poruchu (APA 2000):
A) TRVALÁ NEBO VRACEJÍCÍ SE DYSFORICKÁ NÁLADA (špatná nálada, rozmrzelost, sklíčenost, podrážděnost, rozladěnost, projevy duševního napětí) TRVAJÍCÍ NEJMÉNĚ 1 MĚSÍC.
B) DYSFORICKÁ NÁLADA JE DOPROVÁZENA PO DOBU NEJMÉNĚ 1 MĚSÍCE ČTYŘMI (NEBO VÍCE) Z NÁSLEDUJÍCÍCH PŘÍZNAKŮ:
1. obtíže s koncentrací nebo pocit »prázdna v hlavě«
2. poruchy spánku (obtíže s usínáním nebo udržením spánku nebo neklidný, nedostatečný spánek)
3. únava nebo malá energie
4. podrážděnost
5. obavy
6. snadné pohnutí k slzám
7. nadměrná bdělost (ostražitost)
8. anticipace horšího (selhání)
9. beznaděj (pronikavý pesimismus do budoucna)
10. nízké sebevědomí nebo pocity bezcennosti.
C) PŘÍZNAKY ZPŮSOBUJÍCÍ KLINICKY VÝZNAMNÉ OBTÍŽE NEBO ZHORŠENÍ VE VÝKONU SOCIÁLNÍCH, PRACOVNÍCH NEBO JINÝCH DŮLEŽITÝCH FUNKCÍ.
D) PŘÍZNAKY NEJSOU ZPŮSOBENY PŘÍMÝMI FYZIOLOGICKÝMI ÚČINKY SUBSTANCE (NAPŘÍKLAD NÁVYKOVÉ LÁTKY NEBO LÉKU) NEBO SOMATICKÉHO ONEMOCNĚNÍ.
E) VŠECHNY NÁSLEDUJÍCÍ PODMÍNKY:
1. nikdy nebyla splněna kritéria pro velkou depresivní poruchu, dystymní poruchu, panickou poruchu nebo generalizovanou úzkostnou poruchu,
2. v současnosti nejsou splněna kritéria pro kteroukoliv jinou úzkostnou poruchu nebo poruchu nálady, včetně úzkostné poruchy nebo poruchy nálady v částečné remisi,
3. příznaky nelze přiřadit k jiné duševní poruše.

Kolem 50 % nemocných s touto poruchou projde ordinací praktického lékaře nerozpoznaných. Pokud ji lékaři rozpoznají, často podceňují její závažnost. Přitom komplikuje obraz i léčbu ostatních nemocí. Léčba bývá často nevhodná, pacienti dostávají dlouhodobě málo účinné benzodiazepiny https://www.wikiskripta.eu/w/Benzodiazepiny, mnohdy se rozvíjí závislost, přitom příznaky přetrvávají. Rovněž tělesné příznaky, například atypické bolesti hlavy, zad, aj. bývají neadekvátně léčeny, například analgetiky. Neadekvátně léčená nebo chronická smíšená úzkostně - depresivní porucha vede nápadně často k trvalé pracovní neschopnosti a invaliditě a celkový dopad bývá dokonce závažnější, než je tomu u velké depresivní poruchy. Způsobuje postiženému výrazný stres a významně znehodnocuje jeho život. Velmi často dochází k rozpadu partnerských vztahů i sociální sítě postižených osob a izolovaní pacienti jsou opakovaně hospitalizovaní v somatických nebo psychiatrických zařízeních, která jsou často jejich jediným sociálním zázemím. Odpovídající léčba od počátku rozvoje poruchy může tento demoralizující vývoj změnit. Pokud je tato porucha včas rozpoznaná a adekvátně léčená, nebývá její léčba nijak zvlášť obtížná.

K úzkostně - depresivní poruše mají obvykle sklony lidé co byli vychováváni úzkostným rodičem nadměrně obávajícím se o své zdraví i zdraví dětí. Při tělesných příznacích se jim dostávalo úlev. Díky tomu mají pocit, že pokud mají příznaky, musí to být velmi vážné. Díky nemoci získají více pozornosti. Myslí si, že když nebudou hodní a snaživí nikdo je nebude mít rád. Napadají je negativní myšlenky: Nic nezvládám, neumím, na nic nestačím… Určitě se mi to nepovede…! Nikdo mě nemá rád, nestojí o mě. Zůstanu sám-a, to bude hrozné! Díky tomu se cítí bezmocně, mají strach, zlost, smutek.
Dochází k nárůstu úzkosti, odkládání činností, častému polehávání, vyhýbání se lidem, vyhýbání se řešení důležitých věcí, častým výbuchům, hádkám. Z tělesných reakcí je typická nespavost, nechutenství, tíha v končetinách, tlak na hrudi, bušení srdce, bolesti hlavy, tlak v žaludku.
Krátkodobá úleva nastává po odložení nebo vyhnutí se činnosti nebo kontaktu s lidmi, vybití napětí po hádce, vyhnutí se sexuálnímu styku. Dostavují se nepříjemné emoce, pocity viny. Jako pozitivní vidí pomoc matky, vyhnutí se napjaté atmosféře v práci. Pokud nedojde ke změně myšlení a odpovídající léčbě může to zbytečně skončit úzkostmi a depresí, nahromaděním neudělané práce, rozpadem partnerského vztahu, poklesem sebevědomí, ztrátou zaměstnání a izolací.

Před diagnostikou fibromyalgického syndromu má být vyloučena smíšená úzkostně-depresivní porucha a před diagnostikou smíšené úzkostně-depresivní poruchy mají být vyloučeny organické příčiny. Je vhodné udělat laboratorní screening k vyloučení anémie, jaterního postižení (i pro možné alkoholické postižení), chronického infekčního onemocnění, lymeské borreliózy, revmatického onemocnění, endokrinopatie (zejména thyreopatie), nebo jiného metabolického onemocnění. U kuřáků a lidí stěžujících si na palpitace je dobré vyšetřit EKG, eventuálně udělat rtg plic. Užitečné může být toxikologické vyšetření moče.

Diferenciální diagnóza, nejčastější tělesné zdravotní potíže spojené s úzkostně-depresivní symptomatologií, léčba, farmakoterapie a další informace: https://www.lundbeck.com/…/Smisene_uzkostne_depresivni_poru…

Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.

Sdílením článků zvyšujete povědomí nejen o FM.