Melatonin a chronoterapie

Podání exogenního melatoninu působí podobně jako světlo -je to synchronizátor cirkadiánních rytmů a cyklického střídání spánku a bdění. Nárazové podání melatoninu může vést k ospalosti způsobené vazodilatací v oblasti rukou a nohou. Tím dochází k tepelným ztrátám doprovázeným poklesem tělesné teploty. Tyto fyziologické účinky melatoninu působí pozitivně na rychlejší usínání. Melatonin však není hypnotikum, protože má na rozdíl od benzodiazepinů a jiných hypnotik jen malý vliv na elektroencefalogram nočního spánku. K dosažení výše uvedených účinků stačí pouze malá dávka melatoninu (~1 mg). U melatoninu byly zaznamenány vedlejší účinky, které se většinou pojí s ospalostí. Melatonin je hojně užíván při potížích spojených s přelety několika časových pásem (jet lag syndrom). V klinické praxi má melatonin také uplatnění u zrakově postižených či nevidomých pacientů s cirkadiánními poruchami spánku, u nichž běžná hypnotika nemají téměř účinek a světlo jako synchronizátor působit nemůže. Melatonin není ani antidepresivum, ale přesto má při léčbě poruch nálady pozitivní vliv, což s největší pravděpodobností souvisí se zlepšením a stabilizací spánku. Za první farmakologické „chronoterapeutikum“ považujeme antidepresivum agomelatin (Valdoxan®), protože kombinuje účinky agonistů melatoninu (změna struktury a synchronizace spánku) a účinky antagonistů serotoninu (antidepresivní složky). Tento lék se úspěšně užívá při léčbě depresivních pacientů s cirkadiánními poruchami spánku.

zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/chronobiologicka-lecba-psychickych-poruch-467034