Syndrom cervikokraniální

Bolesti hlavy cervikálního původu

Jde o nejčastější formu bolestí hlavy, spadají sem také tzv. „tenzní bolesti hlavy“. Etiologicky se uplatňuje zvýšené svalové napětí šíjových svalů, vznik spoušťových bodů, zkrácení svalů, kloubní blokády.

Ke zvýšení svalového napětí šíjových svalů dochází při funkčních poruchách krční páteře, které mohou vznikat jak mechanickým přetížením při nevhodném pohybu, tak vadným držením hlavy, poruchami při svalových dysbalancích, při zvýšené psychické tensi, při blokádách krční páteře a v souvislosti se vznikem spoušťových bodů. Bolest je závislá na postavení hlavy (předklon u práce s počítačem, po probuzení při špatném postavení hlavy ve spánku), bolesti mohou být asymetrické, často bývají pouze jednostranné a paroxysmální. Bolest vyzařuje nejčastěji do záhlaví ze šíje, může se propagovat do spánku, očí. Spoušťové body v kývačích mohou být příčinou bolestí v obličeji a mohou být provázeny vznikem sekundárních spazmů žvýkacích svalů.

Nejčastěji nacházíme bolestivé body na laterální ploše trnového výběžku C2, na zadním oblouku atlasu, v oblasti krátkých extenzorů šíje, na zadním okraji velkého týlního otvoru, na příčných výběžcích atlasu a v kývačích. Můžeme zjistit také změnu pohyblivosti skalpu.

Mandibulokraniální syndrom

Bolesti temporomandibulárního kloubu a bolestivé spazmy žvýkacích svalů mohou být také příčinou bolestí hlavy. Bolesti hlavy jsou tupé, objevují se v oblasti spánků, v suboccipitální oblasti, mohou napodobovat maxilární sinusitidu, bolesti zubů, bolesti zevního zvukovodu, můžeme zaznamenat tinitus, hypakusi. Mezi příčiny řadíme poruchy okluze (při skusu dochází k nesprávnému postavení chrupu – špatná protéza, defekt chrupu, nevyhovující korekce defektů, rovnátka) a přetížení žvýkacích svalů (skřípání zuby, žvýkačky, chybný stereotyp žvýkání, semknutí úst při stresu). Můžeme nalézt bolestivé spoušťové body ve žvýkacím svalstvu a omezenou schopnost maximálního otevření úst. Po otevření úst by měl vyšetřovaný vsunout do ústního otvoru flektované prostřední 3 prsty (PIP). Špatné otvírání úst je kompenzováno záklonem hlavy a tím dochází k přetížení krátkých extenzorů šíje. K ovlivnění bolestivých bodů ve svalech používáme postizometrickou relaxaci, bolest v kloubu lze ovlivnit distrakcí nebo mobilizací.

Anteflexní bolest hlavy

Jde o chronické tupé bolesti hlavy, které vznikají při delší anteflexi, nejčastěji při práci vsedě, u dětí při delším sezení ve škole. Bývá pozitivní anteflexní text – při maximální anteflexi hlavy 10-15s je vyprovokována typická bolest. Okamžitá bolest je příznakem poruchy okciput – atlas. Bolestivá bývá laterální hrana trnu C2 a zadní oblouk C1.

Příčinou je nedostatečnost vazivového aparátu při hypermobilitě. Známky hypermobility lze odhalit na RTG, kde vidíme při protažení zvětšení štěrbiny mezi předním obloukem atlasu a dnes epistrophei.

Omezení anteflexe lze dosáhnout použitím šikmého pultu při práci, děti by neměly provádět cviky s anteflexí hlavy (kotouly), v dopravních prostředcích lze používat měkký podpůrný límec. Snažíme se zlepšit postavení krční páteře, posílit hluboké šíjové flexory, zlepšit držení hlavy v sedě (Brůgger, McKenzie), odstranit blokády CC i Cth přechodu.

Revmatická onemocnění

Při revmatoidní artritidě se mohou zánětlivé projevy manifestovat v horní krční páteři, proces postihuje jak apofyzeální klouby, tak ligamentózní systém. Nejdříve bývá omezena rotace v horním úseku krční páteře, později lateroflexe. Může dojít k subluxaci obratlových těl. Nejzávažnější komplikací je předozadní atlantoaxiální dislokace, při které může dojít ke vzniku kvadruparézy nebo i k náhlé smrti. Při artritidě intervertebrálních kloubů má nemocný individuálně zhotovený krční límec, který používá hlavně v noci a v dopravních prostředcích. Při atlantoaxiální dislokaci je nutné nosit trvale tuhý krční límec.

Vrozené anomálie mohou být příčinou nestejnoměrného zatěžování vazivového aparátu krční páteře a výsledkem mohou být klinické funkční poruchy krční páteře s bolestmi hlavy.

Stavy po úrazech hlavy a krční páteře

Bez prostředně po úraze, pokud nedošlo k traumatickému poškození skeletu, zafixujeme krční páteř do límce, v případě, že bychom fixaci neprovedli, je zde velké riziko vzniku lokální hypermobility s následným rozvojem ligamentózních bolestí hlavy. Krční límec se ponechává 4-7 dní, dále pouze v dopravních prostředcích a zvýšeném nebezpečí pádu, aby docházelo k hojení vazů při fyziologickém zatížení. Při úrazech typu Whipplasch nemanipulujeme cervicocraniální skloubení a nezasahujeme v oblasti krátkých extenzorů šíje, upravujeme ostatní poruchy, především v oblastech Cth přechodu, ThL přechodu, upravujeme svalové dysbalance také v oblasti LS páteře a pánve, abychom zajistili optimální postavení ostatních segmentů páteře ovlivňujících funkci CC skloubení.

www.medicabaze.cz/index.php?&sec=term_detail&termId=1430&tname=Syndrom+cervikokrani%C3%A1ln%C3%AD