Tenzní bolesti hlavy u FM

Tenzní bolest hlavy je třetím nejčastějším onemocněním na světě, má neurobiologický základ.

Cefalea tenzního až migrenózního charakteru má záchvatovité, oboustranné, tupé, tlakové, svíravé bolesti hlavy mírné až střední intenzity, které jsou často spojeny s únavou a velmi často jim předchází emoční podnět (anxiozita, deprese, stres). 

Nástup bolesti je obvykle postupný a bolesti hlavy jsou většinou nejsilnější v odpoledních hodinách. Intenzita těchto bolestí hlavy není příliš veliká a často kolísá během dne. Pracovní, domácí a společenské aktivity jsou sice omezeny, nikdy však ne v takové míře jako u migrény. Nemocní většinou uvádějí, že jsou schopni pokračovat v běžné denní činnosti.

Jednotlivý záchvat trvá hodiny až dny (30 minut až 7 dní) a často se objeví během dne, odpoledne, občas i v noci. Rozlišuje se forma epizodická (bolesti trvají hodinu až několik dnů) a forma chronická (bolesti trvají i více týdnů). Objevuje se nejčastěji v období puberty, maximum výskytu je v produktivním věku a ve stáří výskyt ubývá. Vzácněji se může projevit i v dětském věku. Častý je rodinný výskyt.

Pacienti si často stěžují na pocit tlaku, obruče či pásku okolo hlavy. Někdy pozorují pocit otoku hlavy, přecitlivělost skalpu, nepříjemné pocity bolesti při česání. Někteří popisují ztuhlosti šíjových, krčních a trapézových svalů. Typická lokalizace bolesti je v týlu a ve spáncích.

Spouštěcím podnětem mohou být akutní či chronický stres, předtucha stresu, opakované konflikty doma, v zaměstnání, škole. Provokujícím momentem jsou mnohem častěji mnohočetné drobné denní trampoty než jednorázové velké události nebo tragédie. Náchylné jsou neurotické osoby, lidé s depresí nebo po vysoké fyzické či psychické zátěži. 

Deprese a anxiozitu je přítomna velmi často, až téměř pravidelně, zejména u chronických stavů. Časté jsou poruchy spánku, nedobrá nálada až agresivita, celková únava, celkový dyskomfort a někdy i závratě.

Vyvolávacím faktorem také může být napětí v šíjových a hlavových svalech či vedlejší účinky léků.

Někdy popisují nemocní i mírné fotofobie https://fibromyalgik.webnode.cz/…/souvisejici-on…/fotofobie/

a fonofobie https://fibromyalgik.webnode.cz/…/souvisejici-on…/fonofobie/, jde však o vzácné doprovodné příznaky. 

Zvracení nepatří do tohoto typu bolestí hlavy a nevolnost se vyskytuje zcela výjimečně.

Subjektivní obtíže se obyčejně nezhoršují fyzickou aktivitou ani požitím alkoholu. Tenzní bolesti hlavy mají tendenci nastat, když jsou pacienti unavení, stresovaní nebo hladoví. Ženy je někdy mají během menstruačního cyklu. 

V léčbě je nejdůležitější psychoterapie. Z léků se nasazují analgetika, nesteroidní antiflogistika, antidepresiva, anxiolytika. Z rehabilitačních technik má často velmi dobrý efekt fyzioterapie (masáž, elektroléčba, vodoléčba), akupunktura i cvičení.  Ze svépomocných metod léčby je nejdůležitější změna životního stylu, nácvik relaxačních metod a pravidelné cvičení. 

Komplikací tenzní cefaley je přechod z epizodické do chronické formy. To je často provázeno nadužíváním analgetik a vznikem bolesti hlavy z nadužívání analgetik (Drug induced headache). Tenzní bolest (tenzní cefalea) spadá do oboru neurologie a psychiatrie.

https://fibromyalgik.webnode.cz/…/popis-bolesti-hlavy-u-te…/

Několik překrytí mezi migrénou a tenzní bolestí komplikuje diagnózu. Tenzní bolest může být provázena migrénou a jsou i přechodné varianty mezi tenzní bolestí a migrénou. Výzkumníci například zjistili, že na rozdíl od uznávaných poznatků se mohou některé migrény vyskytovat na levé a pravé straně hlavy. Navíc, ne všichni trpící migrénou mají potíže s nevolností, zvracením a citlivostí na světlo nebo zvuk, zatímco někteří trpící s tenzní bolestí je mají. Citlivost pokožky hlavy (alodynie) a rozmazané vidění se zdají být relativně běžné v obou podmínkách. Světelné záblesky jsou časté u migrény a vzácné u tenzních bolestí hlavy. Období únavy a letargie po bolesti hlavy je mnohem častější u migrény (40%). Svalové dysfunkce, jako je bruxismus (broušení zubů, zaťaté a zkrácené svaly) a svalová hypertrofie (zvětšené svaly) jsou častější u tenzních bolestí hlavy. Léčba pomocí léků je účinnější u migrény než u tenzní bolesti. Nejčastější spouštěče migrény jsou počasí, pachy, kouř a světlo. U tenzních bolestí hlavy je jedním ze spouštěčů stres. 

97 % respondentů s oběma diagnózami uvádí, že světlo i zvuk je spouštěčem bolesti a dalších příznaků, mají vyšší úrovně perikraniální citlivosti ve svalech kolem lebky. 
https://www.theraspecs.com/…/fibromyalgia-and-headache-dis…/
https://www.verywellhealth.com/headaches-and-migraines-in-f…
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/souvisejici-onem…/cefalea/