U fibromyalgiků je přítomna výrazná hyperreflexie
Pacienti s fibromyalgií mají výrazně zvýšené hluboké šlachové reflexy (DTR) ve srovnání se zdravými lidmi, což může být užitečné při diagnostice tohoto onemocnění.
U fibromyalgie lze pozorovat různé abnormality nervového vedení. V literatuře jsou k dispozici některé údaje týkající se sEMG nálezů u pacientů s fibromyalgií. Předchozí výzkum prokázal vyšší rychlost vedení svalových vláken ve svalech pacientů s fibromyalgií. Ta je dokonce pozorována i u svalů bez citlivých bodů. Studie sEMG u fibromyalgie navíc zdůraznily modifikovaný centrální mechanismus související s pořadím náboru typů vláken, což naznačuje, že svalová únava není primárně svalový problém, ale spíše komplexní záležitost řízená také nervovým systémem. Funkční abnormality svalové membrány by mohly působit jako základní faktor změněných hlubokých šlachových reflexních odpovědí u pacientů s fibromyalgií.
fibromyalgik.webnode.cz/news/zvysena-reaktivita-svalove-membrany/
Nová studie se zaměřila na testování DTR u přímého svalu stehenního a trojhlavého svalu pažního. Reflexy byly vyšetřovány pomocí reflexního kladívka a doplněny o elektromyografická, inerciální a elektromechanická měření prostřednictvím přístroje pro povrchovou elektromyografii (sEMG).
Více než 85 % pacientů s fibromyalgií vykazovalo silnější a rychlejší reflexy,
v některých případech i doprovázené opakovanými svalovými záškuby.
Tyto změny byly pozorovány jak při klinickém vyšetření, tak potvrzeny moderními diagnostickými metodami. Zvýšená reflexní odpověď u pacientů s fibromyalgií může poukazovat na problémy v nervovém systému, jako je zánět, hormonální dysbalance nebo narušení funkcí nervových struktur regulujících sílu odpovědi.
Hluboké šlachové reflexy jsou normální fyziologickou reakcí těla na podnět, například při poklepu kladívkem na šlachu. Tento proces zajišťuje stabilitu, rovnováhu a správné držení těla. Reflexní oblouk funguje jako rychlá dráha, která přenáší signál od receptoru v šlaše přes nervy do míchy, kde je zpracován, a odpověď se poté přenese zpět do svalu, což vyvolá kontrakci, například trhnutí nohou.
Tento proces je řízen vyššími centry mozku, která regulují intenzitu odpovědi. Pokud je však tento mechanismus narušen, může dojít k přehnaně silné reflexní odpovědi, označované jako hyperreflexie, což je často pozorováno u pacientů s fibromyalgií. Tyto nálezy potvrzují význam DTR jako nástroje pro hodnocení zdraví nervového systému a možného diagnostického markeru pro fibromyalgii.
Fibromyalgie je složité onemocnění, které je často obtížné diagnostikovat, protože její příznaky, jako jsou široce rozšířená bolest, únava, spánkové poruchy a kognitivní potíže, se mohou překrývat s jinými nemocemi. Současná diagnostická kritéria jsou založena na subjektivním hodnocení pacientů, což zvyšuje riziko nesprávné diagnózy, ať už je to podcenění nebo naopak přehnaná diagnóza.
Výhody zařazení DTR testování do diagnostiky fibromyalgie:
1. Testování reflexů je snadno proveditelné během běžných lékařských vyšetření.
2. Je neinvazivní a cenově dostupné.
3. Nabízí objektivní měření a reprodukovatelné výsledky.
4. Pomáhá lépe odlišit fibromyalgii od jiných onemocnění s podobnými příznaky.
5. Zlepšení diagnostické přesnosti může vést k lepší péči o pacienty.
Je ale důležité brát v úvahu, že zvýšené reflexy mohou být přítomny i u jiných stavů, jako jsou neurologické poruchy (např. léze míchy, mrtvice, roztroušená skleróza). Proto je nutné pečlivě zhodnotit všechny symptomy, anamnézu a fyzický stav pacienta, aby se předešlo chybným závěrům.
Závěrem:
Výzkum ukázal, že pacienti s fibromyalgií mají výrazně vyšší amplitudy reflexů, rychlejší zrychlení a kratší dobu odezvy ve srovnání se zdravými lidmi.
Pokud jsou reflexy normální nebo slabé, může to naznačovat, že pacient pravděpodobně fibromyalgii s 94% přesností nemá.
Zavedení testu DTR do diagnostiky fibromyalgie by mohlo zlepšit přesnost a spolehlivost diagnózy. Tento přístup poskytuje lékařům objektivní nástroj, který doplňuje současná kritéria a pomáhá lépe odlišit fibromyalgii od jiných nemocí. Další výzkum by měl zjistit, jak tuto metodu nejlépe integrovat do klinické praxe.
https://link.springer.com/
https://link.springer.com/
V textu jsou uvedené všechny zdroje ze kterých bylo čerpáno.
Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.