Vymezení některých pojmů

09.09.2012 11:18

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších  předpisů – stav k 1. lednu 2012.
§ 3 Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí
c)   dlouhodobě  nepříznivým  zdravotním  stavem  zdravotní  stav,  který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb,
d) přirozeným sociálním prostředím rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální  aktivity,
g) zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby,

Výklad
Základním  předpokladem  pro  stanovení  stupně  závislosti  je  existence  dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále jen „DNZS“). Od 1. ledna 2012 je DNZS nově definován. Jde o stav, který  podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje  funkční  schopnosti nutné pro  zvládání  základních životních potřeb. Z definice vyplývá, že pro uznání DNZS musí být přítomno jedno či více zdravotních postižení  takového  charakteru,  která  nepříznivě  omezuje  funkční  schopnosti  nutné pro zvládání základních  životních  potřeb. To znamená, že je-li přítomno zdravotní  postižení,  třeba  i  vážného  charakteru,  které  u  konkrétní  osoby  neomezuje  funkční  schopnosti,  nejde  o  nepříznivý  zdravotní  stav  ve  vztahu  k tomuto zákonu. Další podmínkou uznání  DNZS je dlouhodobost  takového zdravotního postižení a jeho funkčních  dopadů.  Nepříznivý  zdravotní  stav  tedy  musí  již  trvat  déle  než rok nebo musí  být  předpoklad  takového  trvání.  To  znamená,  že  není  třeba  vyžadovat  roční  trvání nepříznivého stavu, ale stačí, že lze na základě lékařských znalostí očekávat, že nepříznivý zdravotní stav bude trvat déle než 1 rok. To, že se posléze v ojedinělých případech prokáže, že nepříznivost déle než rok netrvala, nic nemění na správnosti počátečního předpokladu. Stavy s předpokladem úpravy nepříznivých funkčních  důsledků  zdravotního  postižení  do 1 roku do výše uvedené kategorie nepatří. 
Vymezení přirozeného sociálního prostředí má význam pro posouzení schopnosti zvládat základní životní potřeby, neboť schopnosti posuzované osoby se hodnotí ve vztahu k přirozenému sociálnímu prostředí, tj. v širších souvislostech života a potřeby sociálního začlenění. V závislosti na věku posuzované osoby se za přirozené sociální prostředí  považuje  „rodinné  prostředí  a  domácnost“ posuzované  osoby,  bydliště a okolí bydliště s dosahem na místo, kde osoba realizuje své sociální aktivity, jako je návštěva  mateřské  školy,  školy,  vzdělávacího  zařízení  umožňujícího  přípravu  na budoucí povolání, zaměstnání. Za zdravotní postižení, tj. stav s dlouhodobou prognózou nebo dlouhodobého trvání, se považuje tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení.  pos_sluzba.pdf (1 MB)