Zaměstnání na plný úvazek navzdory chronické nemoci neznamená, že jsem v pořádku
Kolik z nás, kteří žijí s chronickým onemocněním, musí stále pracovat na plný úvazek? Ať už proto, že nemáme šanci získat invalidní důchod, nebo protože prostě potřebujeme peníze, mnozí z nás se stále musí přemáhat od 9:00 do 17:00 a čelit vedle chronického onemocnění i stresovým situacím spojeným se zaměstnáním.
Náročné pracovní dny si mohou vybrat svou daň v podobě zhoršení nemoci. Dříve jsem pracovala v zákaznickém servisu a někdy mi zákazníci křičeli do ucha kvůli té či oné věci. Mívala jsem chronické bolesti hlavy hraničící s migrénou a takové hovory mě dokázaly pořádně semlít. V obzvlášť špatných obdobích jsem chodila domů vyčerpaná, převlékala se do pyžama a v osm večer už jsem byla v posteli. Každé ráno jsem se budila budíkem, překvapená, že je ráno. Opravdu jsem spala deset hodin? Připadalo mi to spíš jako 10 minut. Než jsem se začala léčit, můj spánek nikdy nebyl osvěžující a každý den jsem se cítila k smrti unavená.
Když chytneme nějaký bacil, který kolem nás řádí, může nás to pořádně srazit na kolena. Nachlazení při fibromyalgii může vše hodně zhoršit. Zatímco jiní jsou schopni s rýmou fungovat, já mohu jen zřídka pokračovat v práci, když jsem nemocná. Obvykle jakmile mám rýmu nebo něco podobného, jsem minimálně týden mimo, trčím v posteli a lituju se. Míra bolesti se zvyšuje, jsem neuvěřitelně unavená a cítím se prostě hrozně. Nemocenskou nedostávám neomezeně a v minulosti jsem kvůli nemoci přišla o výplatu. Je to hrozný pocit, když se musíte rozhodnout, jestli ten měsíc vyděláte méně a uskrovníte se, nebo se budete plahočit do zaměstnání.
Protože, buďme upřímní - mít chronické onemocnění, jako je fibromyalgie, může být nákladné. Žiji sice ve Spojeném království a mám přístup k bezplatné zdravotní péči, ale ne vždy je k dispozici to, co potřebuji, takže si musím část z toho platit soukromě. Zaplatila jsem si sportovní masáže, fyzioterapii a lekce pilates. Platím si také za recepty, sice ne příliš mnoho, ale i tak je to třeba brát v úvahu. Co by se stalo, kdybych si tyto věci nemohla dovolit? Pomáhají mi přežít dny; vlastně přispívají k tomu, že se s fibromyalgií snáze vyrovnávám.
Přes všechny výše uvedené skutečnosti si na to zvyknete. Je úžasné, jak se lidé dokáží přizpůsobit, a my všichni, kteří jsme v podobné situaci, jsme se dokázali přizpůsobit životu s docela hrozným onemocněním. Ale našim přátelům a rodinným příslušníkům, kteří se s chronickým onemocněním potýkat nemusí, se může zdát, že my, kteří chodíme do zaměstnání na plný úvazek, jsme v pohodě. Možná jste slyšeli něco ve smyslu "když zvládáš chodit do práce, zvládneš jít se mnou na večeři". Já vím, že ano. Mnoho lidí nechápe, že mě může stát veškerou energii, abych chodila do zaměstnání a vydělávala peníze, které potřebuji k životu. Na kávu, oběd nebo kino mi většinou už nic nezbývá.
Život s chronickým onemocněním může být spojen s mnoha kompromisy, což bohužel může znamenat, že o hodně přijdete. Ale mými prioritami jsou střecha nad hlavou, jídlo ve špajzu a spokojená domácnost (a spokojené kočky!). Věnuji se také své kariéře a odmítám, aby mi fibromyalgie diktovala budoucnost. Může to být těžké, ale zvládám to, protože musím.
https://themighty.com/topic/
Vikki Patisová je autorkou bestsellerů psychologického napětí. Vede blog The Bandwagon i Asociaci autorů psychologického napětí. Je také autorkou článků pro řadu publikací. Poté, co jí byla v dětství diagnostikována Perthesova choroba a v dospělosti fibromyalgie a celiakie, se snaží svým psaním zvyšovat povědomí o životě s chronickým onemocněním a do svých fiktivních příběhů zahrnuje rozmanité postavy. Vikki žije ve Skotsku se svou ženou, dvěma divokými zlatými retrívry a ještě divočejší kočkou.
https://vikkipatisauthor.com/