Příloha k vyhlášce č. 359/2009 Sb.
15. kapitol členěných podle jednotlivých skupin zdravotních postižení v konkrétních položkách zdravotních postižení, uvádí „obvyklé /průměrné“ míry poklesu pracovní schopnosti v procentech, které provázejí zdravotní postižení a příslušný rozsah funkční poruchy.
V případě některých oložek je taxativně uvedena jediná hodnota míry poklesu pracovní schopnosti, a to v případech, kdy zdravotní postižení má stejný rozsah a tíži a shodný nebo obdobný dopad na pracovní schopnost pojištěnce.
Ve většině položek, které jsou vymezeny více funkčními hledisky, je však uvedeno procentní rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti, aby bylo možné stanovit míru poklesu zcela individuálně, podle povahy posuzovaného zdravotního postižení a rozsahu a intenzity jeho důsledků a projevů. V rámci procentního rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti pak posuzující lékař může zohlednit vlastní dopad zdravotního postižení na pokles pracovní schopnosti i dopad více příčin dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu včetně otázek kvalifikačního nebo rehabilitačního potenciálu tak, že zvolí v rámci procentního rozpětí hodnotu minimální, střední nebo maximální.
Stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se děje prostřednictvím rozhodující příčiny DNZS, druhu zdravotního postižení dle příslušné kapitoly, oddílu a položky citované vyhlášky, podle konkrétního zdravotního postižení, etiopatogenze a klinických projevů, přičemž obsah vymezení položky musí korespondovat se zdravotním stavem a funkčním postižením pojištěnce.
Při posuzování je třeba respektovat obecné posudkové zásady uvedené v záhlaví každé kapitoly, které určují pravidla postupu posudkového orgánu při zjišťování a hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti, jako např. nutnost hodnocení aktivity procesu, provedení stanovených vyšetření a zjišťování (dotazníky, algofunkční indexy, posuzovací škály), dodržení rozhodného období pro posouzení v délce zpravidla jednoho roku, zhodnocení kvality života a jiné.
Následná posudková hlediska uvedená u jednotlivých zdravotních postižení upřesňují a individualizují způsob hodnocení konkrétních skutečností vztahujících se ke zdravotnímu postižení (např. zhodnocení BMI, NYHA, ejekční frakce, spirometrie, úrovně intelektu, počtu atak, délky remise, klinického stadia, celotělové kostní denzity, EMG, DAS, HAQ, svalové síly, délky zkratu a jiné).
Konkrétní funkční hlediska uvedená u jednotlivých položek zdravotního postižení jsou různého charakteru. Některá jsou taxativní - tzn., že musí být zcela
jednoznačně splněna (např. amputace nohy v nártu).
U jiných položek jsou funkční hlediska uvedena příkladmo, s nejčastějšími nebo nejtypičtějšími funkčními poruchami (např. degenerativní změny na páteři a ploténkách, bez statického účinku, svalová dysbalance, postižení zpravidla jednoho úseku páteře, lokalizované blokády). V takovém případě musí být hlediska splněna v míře co největší (nepostačuje tedy prokázání jen jedné nebo dvou skutečností, uvedených v právní úpravě, pokud jich položka obsahuje pět nebo šest). Pokud by bylo zjištěno funkční postižení menšího rozsahu než v citované položce, tj. jen některé funkční projevy (degenerativní změny na páteři a ploténkách), je nutno použít položky jiné, s nižším procentním hodnocením, protože rozsah a tíže funkční poruchy jsou nižší než citované, nebo stav vyhodnotit jako dlouhodobou příznivou stabilizaci a v rámci dalšího postupu míru poklesu pracovní schopnosti snížit až o 10
procentních bodů.
Funkční hlediska mohou být také obecného charakteru (např. zaprášení plic, středně těžké poruchy ventilace, se snížením výkonnosti), kdy záleží na medicínských znalostech posuzujícího lékaře, aby věděl, jaké jsou příslušné spirometrické hodnoty charakteristické pro středně těžkou poruchu ventilace a ergometrické hodnoty zátěžových testů svědčících o snížení výkonnosti, jaké jsou výsledky vyšetření funkcí u posuzovaného pojištěnce, tj. zda splňuje nebo nesplňuje stanovená věcná a právní kritéria příslušné položky.
Příloha vyhlášky nemůže obsahovat všechna známá zdravotní postižení, ale zaměřuje se na ta, která mají charakter DNZS, s častým výskytem v populaci a která podle poznatků lékařské vědy působí invaliditu. V případě, že zdravotní postižení, které je příčinou DNZS a není v příloze k vyhlášce uvedeno, stanoví se pokles pracovní schopnosti podle takového zdravotního postižení v příloze uvedeného, které je s ním funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.