Spánková apnoe je u fibromyalgiků častá
Syndrom spánkové apnoe (SSA) neboli spánkový apnoický syndrom je častá a závažná porucha spánku, při které dochází k opakovanému nekontrolovanému zadržení dechu (apnoické pauze) po určitý časový interval. Ten je doprovázen poklesem saturace krve kyslíkem (hypoxémia) nebo i zpomalení srdeční frekvence (bradykardií). Onemocnění nenarušuje jen přísun kyslíku, ale také kvalitu spánku a celkové zdraví pacienta. Neléčená spánková apnoe může mít za následek vznik závažných zdravotních stavů či dokonce skončit smrtí.
Projevy syndromu spánkové apnoe
-
Dotyčný může chrápat, lapat po dechu, krátce se probouzet ze spánku (aniž by si to ráno pamatoval), pětkrát až třicetkrát nebo vícekrát každou hodinu, po celou noc. Nebo spánek úplně přeruší dušení, které se rychle upraví během jednoho nebo dvou hlubokých nádechů. Probouzení doprovází sucho v ústech a bolest v krku.
-
Typická je únava a ospalost, a to i po celonočním spánku. Ale také potíže s pamětí, v důsledku opakovaných poklesů kyslíku dochází k úbytku tkáně v oblastech mozku, které ji pomáhají ukládat.
-
Přibližně 20% pacientů trápí ranní mírné, tupé, nepulzující, difuzní bolesti hlavy, které obvykle do hodiny ustoupí. Jejich intenzita nesouvisí s tíží apnoe.
-
Dále mohou být přítomny potíže se soustředěním, změny nálady, jako je deprese nebo podrážděnost, noční pocení, diabetes 2. typu, metabolický syndrom, onemocnění jater (steatóza), glaukom, časté noční močení, komplikace během narkózy, snížené libido.
-
Respirační následky závisí na míře snížené koncentrace kyslíku v krvi (hypoxémie) a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v krvi (hyperkapnie), u pokročilých případů dochází k plicní hypertenzi, hypertrofii pravé komory, polycytémii. Kardiovaskulární následky zahrnují hypertenzi, poruchy srdečního rytmu, infarkt myokardu, cévní mozkové poruchy. Prevalence výskytu vysokého krevního tlaku u SSA je asi 50 %.
Výskyt a rizikové faktory
Může postihnout každého, dokonce i děti. Obecně platí, že muži mají dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu obstrukční spánkové apnoe než ženy před menopauzou. Četnost se u žen zvyšuje po menopauze. Některé faktory, jako je obezita a zdravotní stavy s ní spojené (hypotyreóza a syndrom polycystických vaječníků), rodinná anamnéza, mužské pohlaví, vyšší věk, kouření, užívání léků (na bolest - zvláště opiátů, na uklidnění, na spaní), drog, alkoholu, nepravidelný spánek, konzumace nadměrného množství potravy před spaním, větší obvod krku, zúžení dýchacích cest, zvětšené mandle, ucpaný nos, astma riziko onemocnění zvyšují.
Rozdělení SSA podle příčin:
-
Obstrukční spánková apnoe: Má anatomické příčiny, je vyvolána mechanickým uzavřením dýchacích cest během spánku.
-
Centrální spánková apnoe: Má příčinu v centrálním nervovém systému, anatomie dýchacích cest je v pořádku, ale chybí dýchací úsilí, mozek nedává správný signál dýchací soustavě.
-
Smíšená spánková apnoe: Kombinace obou předešlých.
-
Idiopatická: Vyskytuje se u nedonošenců.
-
Symptomatická: Způsobená jiným onemocněním, užíváním opiátů, drog matkou v těhotenství atd.
Diagnostika a léčba
Diagnostikou spánkové apnoe se zabývají spánková centra a spánkové laboratoře, kde specialisté vyhodnotí vaše příznaky a doporučí léčbu. V důsledku neléčené SSA může dojít k úmrtí v důsledku nedostatku kyslíku v těle. Prvořadá je úprava životního stylu, nekouřit, zredukovat váhu, výměna léků. Pokud máte alergii, která omezuje dýchání, může být doporučena alergologická léčba. V těžších případech onemocnění jsou k dispozici komplexnější řešení, jejichž základem jsou přístroje, které pacientům pomáhají v noci dýchat. Přístrojů je několik druhů a lékař na základě diagnostiky ve spolupráci s pacientem vybírá optimální variantu. V ČR přístroje pro léčbu SSA jsou plně hrazeny pojišťovnou, v případě, že máte i suché oko či Sjögrenův syndrom požádejte o typ se zvlhčováním. Vzhledem k tomu, že léčba přístrojem vyžaduje spaní se speciální maskou, mohou být počátky terapie lehce nekomfortní, ale většina pacientů si na masku zvykne. V úvahu může připadat i operace. https://fibromyalgik.webnode.
Bezprostřední dopady centrální spánkové apnoe na organismus závisí na tom, jak dlouho selhání dýchání trvá. V nejhorším případě může centrální spánková apnoe způsobit náhlou smrt. Krátce před smrtí může pokles kyslíku v krvi vyvolat záchvaty, a to i při absenci epilepsie. U lidí s epilepsií může hypoxie způsobená apnoí vyvolat záchvaty, které byly předtím dobře kontrolovány léky. Jinými slovy, záchvatová porucha se může v přítomnosti spánkové apnoe stát nestabilní. U dospělých s ischemickou chorobou srdeční může silný pokles hladiny kyslíku v krvi způsobit anginu pectoris, arytmii nebo infarkt myokardu (infarkt myokardu). Dlouhodobě se opakující epizody apnoe v průběhu měsíců a let mohou způsobit zvýšení hladiny oxidu uhličitého, které může změnit pH krve natolik, že způsobí respirační acidózu.
Jedinci s obstrukční spánkovou apnoe mají:
-
Vyšší riziko pracovních úrazů a autonehod (potíže se soustředěním, usínání v práci, při řízení).
-
Vyšší riziko vzniku těžké formy COVID-19 a nutnosti hospitalizace.
-
Děti a mladí lidé mohou mít problémy s pozorností, chováním, špatné studijní výsledky.
https://www.mayoclinic.org/
https://www.wikiskripta.eu/w/
https://en.wikipedia.org/wiki/
Syndrom spánkové apnoe je dle Mutlu a kol. přítomen u 66 % fibromyalgiků
Spánkové poruchy jsou jedním ze základních symptomů primární chronické rozšířené bolesti (fibromyalgie) a pravděpodobně hrají zásadní roli v patomechanismu zrychlené neurodegenerace mozku (sérové hladiny tau a Aβ-42 jsou u FM významně vyšší).
Většina výzkumů spánku fibromyalgiků se zaměřuje na kvalitu spánku, protože v množství spánku rozdíly nejsou. Již předtím než genetické studie odhalily asociaci fibromyalgie s genetickými polymorfismy genů souvisejících s monoaminy, včetně genu serotonin-2 Areceptoru (HTR2A), což je také akandidátový gen pro obstrukční spánkovou apnoi přítomnost podobných spánkových vzorců, příznaků a projevů naznačilo, že tyto dva stavy spolu mohou souviset. Patofyziologické příčiny, jako je centrální senzitizace a nedostatek serotoninu u fibromyalgie a SSA, jsou považovány za příčinu poruch spánku. Navíc bylo zjištěno, že sympatická aktivita se v obou případech během spánku zvýšila.
Sepici a kol. se zaměřili na zkoumání souvislosti fibromyalgie a SSA
V období od ledna 2017 do prosince 2019 ve spánkové laboratoři retrospektivně hodnotili 190 pacientek s SSA ve věku 18-75 let s efektivitou spánku 75 % a více. Ze studie byly vyloučeny pacientky s chronickými onemocněními (např. neurologickými a psychiatrickými poruchami, užíváním drog a návykových látek), degenerativními onemocněními kloubů a plicními chorobami, které by mohly způsobit poruchy spánku. Mezi oběma skupinami pacientů nebyl z hlediska věku a indexu tělesné hmotnosti (BMI) žádný rozdíl. Vzhledem k tomu, že do této studie nebyli zařazeni muži ani děti nemusí být reprezentativní pro celou populaci.
Byly porovnány polysomnografické a laboratorní údaje mezi 88 (46,3 %) fibromyalgiky a 102 (53,7 %) pacienty s diagnózou SSA. Laboratorní parametry se skládaly z rutinních laboratorních testů (hemogram, lipidový panel, vitamin B12, vitamín D, ferritin), které byly vyšetřeny z hlediska diferenciální diagnostiky (kardiovaskulární onemocnění, dysfunkce štítné žlázy, syndrom neklidných nohou atd.) v době přijetí do spánkové laboratoře.
Z celkového počtu pacientů mělo (20,5 %) mírný, (26,8 %) středně těžký a (52,6 %) těžký stupeň syndromu spánkové apnoe (SSA)
Mezi oběma skupinami nebyl zjištěn statistický rozdíl pokud jde o stupeň SSA a rozložení spánkových stádií. Z polysomnografických parametrů byly index apnoe a hypopnoe (AHI), index vzrušení a efektivita spánku v obou skupinách podobný.
Fibromyalgikům trvalo déle než usnuli, minimální hodnota periferní kapilární koncentrace (SaO2) byla u FM nízká. Index desaturace (CT90) a periodické pohyby nohou (PLMS) byly ve skupině fibromyalgiků vyšší a rozdíly byly statisticky významné.
Hematologické parametry:
V počtu leukocytů, trombocytů, lymfocytů a neutrofilů, nebyl zjištěn žádný rozdíl.
Hodnoty hemoglobinu a hematokritu byly u fibromyalgiků vyšší a statisticky významné.
Biochemické parametry:
V hodnotách B12, vitaminu D, feritinu, HDL, LDL a funkční testech štítné žlázy nebyl zjištěn žádný rozdíl.
Hladina triglyceridů byla u fibromyalgiků vyšší a statisticky významná.
Zhoršená kvalita spánku u fibromyalgie zvyšuje hladiny IL-1, IL-6 a TNF-α, což vede ke zhoršení příznaků bolesti. Dalším problémem zjištěným u fibromyalgiků je snížení sekrece růstového hormonu (GH) a inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1). Některé klinické nálezy, jako je únava, nízká fyzická výkonnost a intolerance chladu u fibromyalgie, lze vysvětlit nedostatkem GH. Kromě toho se předpokládá, že s postupující fibromyalgií dochází k dalšímu poklesu GH. Přibližně 70 % denního GH se uvolňuje během spánku N3 a REM. Porucha spánku je proto jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících uvolňování GH. Hayta a kol. zjistili, že sérové hladiny IGF-1 u pacientů s fibromyalgií klesají v závislosti na věku a parametrech Pittsburského indexu kvality spánku (The Pittsburgh Sleep Quality Index, PSQI), ale nejsou ovlivněny závažností syndromu spánkové apnoe.
Dalším nejvýraznějším symptomem FM je celodenní únava s vyšší intenzitou po ránu. Přestože se projevuje celkový nedostatek energie, nedochází k objektivnímu úbytku svalové síly. Většina pacientů má parestetické potíže, jako je necitlivost a brnění v kterékoli části těla, zejména v končetinách. Někteří mají také syndrom neklidných nohou. Tomu odpovídá i zjištění této studie, kde se periodické pohyby nohou (PLMS) více vyskytovaly u fibromyalgiků. Stejně tak byla zjištěna vyšší latence spánku (doba než člověk usne) ve skupině s fibromyalgií. To potvrzuje, že se snížením prahu bolesti je obtížnější usnout. Podobně ve studii Köseoğlu a kol. byl pozorován negativní a významný vztah mezi prahem bolesti a zpožděním spánku a ukázalo se, že pacienti mají potíže s usínáním, když se snižuje jejich práh bolesti. Studie odhalily, že citlivost na bolest se u žen s SSA a bez SSA liší a že citlivost na bolest je vyšší u žen s SSA.
Zjištění závažné desaturace kyslíkem a nižší minimální hodnoty SaO2 ukazuje na vliv svalové dysfunkce v důsledku zvýšené tkáňové hypoxie (nedostatek kyslíku) u FM, a může také vysvětlovat nárůst bolestivých obtíží. Intermitentní hypoxie (občasný nedostatek kyslíku) z SSA se odráží na funkčním stavu pacientů. Ve studii Köseoğlu a kol. bylo zjištěno, že průměrná hodnota SaO2 během spánku vykazuje negativní korelaci se subjektivními příznaky fibromyalgie. Noční desaturace byla u pacientů s SSA spojena s bolestí a s probouzením během spánku. Zdá se, že chronická bolest skutečně souvisí se změnami respiračních parametrů.
Při hodnocení laboratorních parametrů byly u fibromyalgiků zjištěny významně vyšší hodnoty hemoglobinu a hematokritu. To může souviset s vyšší hodnotou indexu desaturace (CT90) a nižší minimální saturací kyslíkem ve skupině s fibromyalgií. Sagmen a kol. ve své studii SSA rovněž zjistili, že průměrná distribuční šířka erytrocytů (RDW) negativně koreluje s minimální hodnotou periferní kapilární koncentrace (SaO2) a průměrnou SaO2. Denní pokles sérových hladin erytropoetinu pozorovaný během spánku u zdravých jedinců není u pacientů s SSA pozorován a předpokládá se, že to může být dostatečným důvodem pro vznik sekundární polycytemie (zvýšené množství červených krvinek).
Podobně jako v naší studii zjistili Ünübol a kol. vyšší hladiny triglyceridů v séru u pacientů s fibromyalgií ve srovnání s kontrolní skupinou. Triglyceridy jsou molekuly dodávající energii svalům a dalším orgánům. Dokud je v krvi tolik tuku, kolik je potřeba pro dodávání energie vzdáleným orgánům, je vše v pořádku, problém nastává, když se koncentrace tuků v krvi zvyšují. Je jen málo studií hodnotících zvýšené riziko aterosklerózy (kornatění tepen) u pacientů s fibromyalgií. Lee a kol. naznačili, že existuje vztah mezi fibromyalgií a endoteliální dysfunkcí (porucha funkce cévní výstelky, která vylučuje celou řadu látek ovlivňujících např. cévní tonus, funkci krevních destiček). Snížená fyzická aktivita může u FM ovlivnit hladinu triglyceridů v séru a index tělesné hmotnosti (BMI). Souběžná fibromyalgie může představovat významné riziko aterosklerotických srdečních onemocnění, zejména v populaci pacientů s SSA a vysokým BMI. Kromě toho jsou u FM i SSA v důsledku zvýšené aktivity sympatiku časté srdeční arytmie.
Poruchy spánku jsou důležitým faktorem přetrvávání bolesti u fibromyalgie a zlepšení kvality spánku vede ke snížení bolesti u pacientů s fibromyalgií
Základem léčby SSA je terapie CPAP. Ve studii hodnotící 14 pacientů s poruchami dýchání během spánku bylo prokázáno, že po třech týdnech léčby CPAP došlo k významnému zlepšení příznaků fibromyalgie.
Některé léky jako opioidy, antikonvulziva (pregabalin, gabapentin), benzodiazepiny, které jsou často fibromyalgikům předepisovány SSA a vnímání bolesti zhoršují. Spánkové apnoe je u benzodiazepinů (léků na uklidnění, spaní, úzkost, depresi, uvolnění svalů) kontraindikací.
Další komplikací u SSA je celková anestezie. Při chirurgickém zákroku, zejména po podání sedativ a vleže na zádech se mohou zhoršit problémy s dýcháním a po operaci nastat komplikace.
Odhalení výskytu SSA u pacientů s fibromyalgií a včasná léčba (CPAP) může zabránit zbytečné a především nebezpečné léčbě či situacím
Tím, že se literatura málo zmiňuje o častém výskytu syndromu spánkové apnoe u fibromyalgiků, a nadměrná denní spavost je přisuzována něčemu úplně jinému, jsou pacienti jen zřídka odesílány revmatology, fyzioterapeuty či algeziology do speciálních center pro léčbu spánku. To dokládá i anketa na webu Fibromyalgik- pouze 12 fibromyalgiků v ČR podstoupilo vyšetření ve spánkové laboratoři. Přitom včasná diagnostika pomocí polysomnografie a léčba souběžného spánkové apnoe zvýší kvalitu života pacientů s fibromyalgií a může zabránit i fatálním následkům.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.
https://fibromyalgik.webnode.
https://fibromyalgik.webnode.
Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.
Sdílením článků zvyšujete povědomí nejen o FM.