Fibromyalgický syndrom patří mezi nejčastější chronické bolesti

Odhadovaná prevalence fibromyalgie v Evropě je 4,7 %, ženy představují 5,8 % a muži 3,5 %.

V nejnovější Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-11) je fibromyalgie zařazena jako "diagnóza třetího stupně" do skupiny MG30.01 - chronická rozšířená bolest, která je podskupinou chronické primární bolesti (kód SNOMED 203082005, kód Read X75rx).

Léčba fibromyalgie (NICE)

https://fibromyalgik.webnode.cz/.../lecba-fibromyalgie-nice/

Léčba chronické bolesti má být léčena multidisciplinárně - algeziolog, neurolog, psychiatr, rehabilitační lékař a psycholog. 

Algeziologové pracují v Centrech bolesti, ty se dnes nacházejí téměř ve všech městech. Při Centrech bolesti pracují často kliničtí psychologové, kteří chápou útrapy lidí s chronickými bolestmi.

Příčinou nedostatečné léčby chronické bolesti je její podceňování ze strany lékaře, neznalost v oblasti racionální farmakoterapie a nedostatečná komunikace s pacientem. (MUDr. Marek Hakl, Ph.D. 2014)

Vyšetřování pacientů s algickými symptomy má mnohá specifika. Klade větší nároky na komunikaci a schopnost empatie vyšetřujícího, který musí být schopen správně interpretovat verbální i neverbální výpovědi o bolesti. Naším hlavním cílem je získání co nejvíce informací o bolesti, abychom mohli posoudit, o jaký typ bolesti se jedná, jakou má intenzitu a jak ovlivňuje aktuální fyzický i psychický stav pacienta (Opavský in Rokyta, 2009).

U silné chronické bolesti si klademe postupné cíle:
1. zajištění klidného spánku
2. odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesném klidu
3. odstranění nebo zmírnění bolesti pří tělesné aktivitě
Konečným cílem léčby chronické bolesti je odstranění či výrazné zmírnění bolesti a dosažení co nejlepší kvality života nemocného.

Vyšetření chronické bolesti
Při vyšetřování chronické bolesti platí základní pravidlo: zdravotnický personál musí nemocnému vždy pří jeho výpovědi o bolesti věřit. Je to správné východisko pro vzájemnou důvěru, pro stanovení léčebného plánu a pro spolupráci při léčbě. Pacient by se měl snažit bolest co nejlépe popsat. Je zapotřebí zjistit místo bolesti, její vyzařování, změny v průběhu dne, charakter bolesti (tupá, bodavá, řezavá, palčivá, svíravá), sílu bolesti, vliv bolesti na spánek, na příjem potravy, na tělesnou či duševní aktivitu, možné vyvolávající příčiny bolesti. Lékař také potřebuje znát dosavadní úspěšné i neúspěšné pokusy o léčbu bolesti, jejich úspěchy či neúspěchy. Je dobré, když pacient přinese k první návštěvě písemný seznam dosud prodělané léčby, především léků, které na bolest užíval.

Protože vnímání bolesti je velmi individuální a závisí na řadě okolností, snažíme se sílu bolesti u jednotlivých nemocných hodnotit podle určitých stupnic:
Vizuální analogová škála je úsečka o délce 10 cm, vypadá jako pravítko, její levý konec je označen jako „žádná bolest" (0) a pravý konec jako „nejhorší bolest, jakou si umím představit" (10). Pacient na úsečce označí, za jak silnou považuje svou momentální bolest. Tzv. Melzackova škála intenzity bolesti má 5 stupňů - 1) mírná, 2) nepříjemná, 3) silná, 4) krutá, 5) nesnesitelná bolest.

fibromyalgik.webnode.cz/news/hodnoceni-bolesti-/

Při léčbě bolesti je nezbytná dobrá spolupráce mezi pacientem a ošetřujícím personálem, je důležitá vzájemná důvěra a vcítění. Mimořádně důležité je pochopení a spolupráce rodiny a přátel nemocného.

fibromyalgik.webnode.cz/news/chirurgicky-zakrok-u-pacienta-s-fibromyalgii-clinical-guidelines/

Základním pilířem léčby chronické bolesti je medikamentózní léčba - podávání léků odstraňujících či zmírňujících bolest. Je-li tato léčba vedena přesně a správně, při dobré vzájemné spolupráci lékaře a pacienta, je možné udržet bolest pod kontrolou. Bohužel poměrně často není chronická bolest léčena přiměřeně a dostatečně. Příčiny neúspěchu léčby bolesti mohou být různé: špatná informovanost lékařů o možnostech léčby bolesti, předsudky a obavy lékařů, pacientů a jejich blízkých týkající se užívání opioidů, nedostatečná spolupráce nemocných nebo jejich příbuzných.

Mimo medikamentů k úlevě od bolesti pomáhá psychoterapie, rehabilitace, relaxační techniky, distrakce aj. Tato kombinace vede k celkovému zlepšení pacientů s fibromyalgickým syndromem.

Distrakce - snaha soustředit vaši pozornost na něco jiného než bolest. Může jít o jednoduchou zábavu jako je sledování televize či poslouchání rozhlasu. Jako určitou formu distrakce je možné využít také vaše koníčky a záliby - čtení, malování, šití, hry včetně počítačových. Také kontakt zvířaty, rodinou nebo přáteli odvede vaši pozornost od bolesti.

I když diagnostická kritéria docela přesně vymezují typický symptomatický profil pacientů trpících fibromyalgií stále jsou ve skutečnosti rozděleni do subpopulací na základě svých hlavních symptomů a progrese příznaků. Zejména je důležité oddělit ty pacienty jejichž hlavním problémem je bolest od pacientů u kterých dominují poruchy nálady (především úzkost a deprese). Vytvoření těchto, dosud hypotetických podskupin pacientů v každodenní klinické praxi by bylo z terapeutického hlediska mimořádně užitečné.

https://fibromyalgik.webnode.cz/news/diagnosticka-kriteria-2016/

Měli byste vědět:

• Pacient s chronickou bolestí nemůže vykonávat kvalitně svou práci, ani běžné denní činnosti. Je vyčleněn, nebo se sám vyčlení ze svého sociálního prostředí. 

• Chronická dlouhotrvající bolest vyčerpává organizmus, narušuje mechanismus bolesti, přirozené analgezie, hojení a někdy i strukturu tkání, mechanismy stresu, neurohumorální procesy, imunitu, metabolismus a homeostázu. 

• Narušuje i celkové afektivní ladění, postoj k sobě a hodnocení sebe, chování a vztahy k blízkým lidem. 

• Je zdrojem tělesných, duševních i sociálních útrap, vyčerpává fyzicky i psychicky, patří mezi významný chronický stres, který produkuje řadu vedlejších účinků, potencuje rozvoj depresivního a anxiózního syndromu, negativně působí na kognitivní funkce typu pozornosti, mnestických funkcí a exekutivních funkcí. 

• Ovlivňuje také schopnost pracovního uplatnění jedince, aktuální náladu, kvalitu života. 

• Lidé s bolestí jsou často limitováni ve svém funkčním stavu. 

• Každý 5. člověk trpící středně těžkou až těžkou chronickou bolestí a 1 ze 3 je neschopen nebo částečně schopen udržet nezávislý životní styl kvůli své bolesti. 

• 1/2 až 2/3 lidí s chronickou bolestí je méně schopných nebo neschopných cvičit, užívat si normálního spánku, provádět domácí práce, navštěvovat společenské aktivity, řídit auto, chodit nebo mít sexuální vztahy. 

• Účinky bolesti znamenají, že 1 ze 4 hlásí, že vztahy s rodinou a přáteli jsou podle údajů IASP / EFIC zatíženy nebo přerušeny. 

• Bolest ničí pacientům dlouhodobě kvalitu spánku a to má za následek zdravotní potíže, sníženou kvalitu života, fibrofog aj.

Nešvarem je, že ošetřující lékař odmítá dát žádanku do Centra bolesti, pacienta od něj odrazuje, straší jej a chce léčit bolest sám. Výsledkem je nezlepšující pacientův stav a vše negativní co je popsáno výše. Čím více se adekvátní léčba oddaluje, tím delší doba a i silnější léčba je pak nutná k úlevě.

Ten kdo svoji bolest neléčí dostatečně poškozuje (i nevratně) svoje zdraví, je viníkem toho, že u něj dochází k vzplanutí dalších diagnóz, přichází o přátele, snižuje si kvalitu života a někdy i jeho délku.

fibromyalgik.webnode.cz/novinky/souvisejici-onemocneni/bolest/
www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pece-o-pacienta/lecba-bolesti-1/informace-pro-nemocne-trpici-dlouhodobou-bolesti/