Cervikokraniální syndrom (CC syndrom)

Bolest hlavy je jedno z diagnostických kritérií fibromyalgického syndromu. Pokud jsou bolesti hlavy způsobené přidruženou diagnózou jedná se o sekundární bolesti hlavy. Velké množství fibromyalgiků má z různých příčin onemocnění krční páteře - cervikokraniální syndrom. Jde o nejčastější formu bolestí hlavy, spadají sem také tenzní bolesti hlavy. 

fibromyalgik.webnode.cz/news/tenzni-bolesti-hlavy-u-fm/

Obvykle tyto zdravotní potíže jsou způsobeny spondylózou a degenerací páteře. Příčina bývá nejčastěji v oblasti horní krční páteře (C1-C3) a v oblasti hlavových kloubů. Etiologicky se uplatňuje zvýšené svalové napětí šíjových svalů, vznik spoušťových bodů, zkrácení svalů, kloubní blokády. https://fibromyalgik.webnode.cz/n…/syndrom-cervikokranialni/

Ke zvýšení svalového napětí šíjových svalů dochází při funkčních poruchách krční páteře, které mohou vznikat jak mechanickým přetížením při nevhodném pohybu, tak vadným držením hlavy, poruchami při svalových dysbalancích https://fibromyalgik.webnode.cz/news/svalove-dysbalance/ , při zvýšeném psychickém napětí, při blokádách krční páteře a v souvislosti se vznikem spoušťových bodů https://fibromyalgik.webnode.cz/…/myofascialni-bolestivy-s…/.

Bolest u CC syndromu patří do kategorie tzv. přenesené bolesti, kdy bolest je vnímána v jiné oblasti nežli je její skutečný zdroj a primární porucha. Bývá střední intenzity, často epizodické v trvání od několika hodin do jednoho týdne a mají typicky chronicky - vracející se charakter. Během ataky nedochází ke střídání stran, ale v průběhu záchvatu se mohou měnit v difuzní. Mohou být tupé, ostré i bodavé, asymetrické, často bývají pouze jednostranné a záchvatovité, závislé na postavení hlavy (předklon u práce s počítačem, po probuzení při špatném postavení hlavy ve spánku). 

Vyzařující nejčastěji do záhlaví ze šíje, do spánku, očí. Spoušťové body v kývačích https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdviha%C4%8D_hlavy mohou být příčinou bolestí v obličeji a mohou být provázeny vznikem sekundárních spazmů žvýkacích svalů.

Nejčastěji nacházíme bolestivé body na postranní ploše trnového výběžku C2, na zadním oblouku atlasu, v oblasti krátkých extenzorů šíje, na zadním okraji velkého týlního otvoru, na příčných výběžcích atlasu a v kývačích. Můžeme dojít také ke změně pohyblivosti skalpu.
 

Bolesti se objevují hlavně po zátěži, ženy jsou postiženy častěji než muži a v provokaci hrají značnou roli psychogenní i hormonální faktory.
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/…/vertebrogeni-onemocneni/

CC syndrom způsobuje nejčastěji omezení otáčení a zaklonění hlavy.

Bolesti hlavy často doprovází další příznaky:

• bolest obličeje, ucha, dásní,
• závrať, poruchy
• rovnováhy https://fibromyalgik.webnode.cz/…/souvisejici-onem…/zavrate/,
• cervikální nystagmus (pohyb očí),
• nevolnost, zvracení https://fibromyalgik.webnode.cz/…/drazdivy-tracn…/nevolnost/,
• poruchy zraku, rozmazané vidění, bolest za očima
• tinnitus https://fibromyalgik.webnode.cz/…/souvisejic…/sluch/tinitus/ ,
• dysfagie https://fibromyalgik.webnode.cz/…/afazie-a-dysfag…/dysfagie/ ,
• lehká bolest v horní končetině.a bolest v krční tepně.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/4033308

CC syndrom je relativně častou příčinou bolestí hlavy, ale tato diagnóza by neměla být nadužívána.
Má vždy normální lokální neurologický nález, obecné znaky vertebrogenních poruch a projevy funkční poruchy krční páteře. Není podmínkou současná bolest krční páteře či její blokáda. Důležité je vždy vyloučit možné sekundární příčiny a odlišit jiné časté primární bolesti hlavy, zejména migrénu nebo tenzní cefaleu.

Farmakoterapii používáme vždy jen krátkodobě a preferujeme spolupráci s odborníkem na rehabilitační lékařství, zaměřeným na myoskeletální medicínu.

Základem farmakoterapie je ovlivnění bolesti nebo zvýšeného tonu šíjního svalstva analgetiky, zejména nesteroidními antirevmatiky a myorelaxancii, ale vždy jen krátkodobě. 
Někdy je vhodná i doplňková léčba psychofarmaky, např. anxiolytiky nebo antidepresivy, zejména ze skupiny SSRI. Blokáda spoušťového bodu (fasetového kloubu C2–3) lokálním anestetikem rovněž přinese často úlevu.

Důležitá je hlavně rehabilitace a využitím různých myoskeletálních technik (mobilizace, reflexní metody) i návodem na správné cvičení a úpravu pohybových stereotypů. Efekt manipulační a mobilizační terapie v rámci multimodálního přístupu (zejména cvičení) podporuje i Cochranova databáze. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/04/07.pdf