Polykání je jeden z nejkomplexnějších procesů v našem těle. Je to složitý pohyb celé řady struktur, probíhající ve velmi rychlém sledu. Musí při něm dojít ke koordinaci pohybu rtů, tváří, jazyka, měkkého patra, hltanu, hrtanu a jícnu. Dysfagie je stav, který se vyznačuje obtížemi při polykání stravy, nápojů, slin a užívání léků.

Více jak polovina fibromyalgiků se potýká s dysfagií

Výskyt dysfagie je u FM o 40% vyšší.

Příčinou problémů s jídlem, pitím a polykáním u pacientů s fibromyalgií je pravděpodobně centrální senzibilizace. 
Mnoho léků používaných k léčbě fibromyalgie a jiných centralizovaných bolestivých syndromů může způsobovat xerostomii, ospalost a gastrointestinální potíže, které mohou přispívat k problémům s polykáním, jídlem a komunikací.

Existují i další teorie, které si zaslouží zmínku. Například variabilita srdeční frekvence je popsána jako spolehlivý biomarker dysfunkce autonomního nervového systému (ANS) a u pacientů s různými bolestivými stavy včetně fibromyalgie, GERD a IBS je změněná. Mezi typické změny ANS, které byly zaznamenány, patří hyperaktivace sympatiku a snížená funkce parasympatiku. Adaptace na vnější stresory, jako je bolestivý podnět, je u fibromyalgie méně účinná, přičemž pacienti vykazují vyšší sympatickou reakci s menším zotavením parasympatiku. Dále studie prokázaly změněnou variabilitu srdeční frekvence při normálním a usilovném polykání u zdravých jedinců. Předpokládá se, že u osob s centrální senzibilizací, přidruženými obtížemi periferního nervového systému a již narušenou regulací ANS mohou být autonomní změny pozorované při normálním polykání zesíleny a abnormální, což vede k dysfagii spojené s fibromyalgií.  www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10781843/

Značnou roli hraje i celková slabost pacienta. Dysfunkce nervového systému u FM může negativně ovlivnit nervy a svaly, které ovládají jícen. A také neurologické abnormality, které dle NIH mají fibromyalgici signifikantně více.

Přidružené diagnózy FM jako je např. xerostomie - nedostatek slin je dalším běžným projevem spojeným s FM, trápí 70% pacientů. Nejde pouze o suchost v ústech, ale i obtíže při žvýkání a polykání https://fibromyalgik.webnode.cz/news/zubar-a-fm/

Většina fibromyalgiků má i refluxní chorobu jícnu (GERD). Projevy jsou podobné jako u dysfagie - pálení žáhy, bolesti v oblasti žaludku a dolní části jícnu, žaludeční šťávy v ústech, kašel, chraptění, průduškové a plicní komplikace. 

Když se dolní jícnový sval nechová správně vzniká achalázie. I ta má podobné příznaky jako dysfagie - potíže s polykáním, zakuckávání, při jídle bolest na hrudi, nutno zapíjet sousta, noční kašel, časté infekce dolních cest dýchacích, záněty průdušek a zápaly plic, regurgitace, pocit bolesti či tlaku za hrudní kostí, hmotnostní úbytek. https://fibromyalgik.webnode.cz/…/p…/refluxni-choroba-jicnu/

Pro pacienta může být náročné rozlišit reflux, dysfagii a achalázii, 

popište lékaři přesně svoje zdravotní potíže https://www.redorbit.com/what-is-achalasia/….

Je důležité, aby si lékaři uvědomili možnost dysfagie u pacientů s fibromyalgií a byli připraveni naslouchat a ocenit životní zkušenosti svých pacientů a v případě potřeby se zasadili o další odeslání ke specialistům na dysfagii (např. logopedům). 

Vzhledem k tomu, že mnoho fibromyalgiků má rozmanité a neléčené problémy s jídlem a pitím je nezbytné rozvíjet, posilovat a rozvíjet multidisciplinární vztahy mezi lékaři, jako jsou neurologové, revmatologové, internisté, zubní lékaři, SLT, fyzioterapeuti, dietologové a další příslušní odborníci, aby se v budoucnu zlepšilo poskytování péče. www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10781843/

V případě, že se u vás i jenom občas vyskytují některé z následujících potíží je třeba zpozornět:

Při polykání vám uvízne strava v krku, polknutí je bolestivé, obtížnější, pálí vás žáha, sousta musíte zapíjet, při polykání se zakuckáte, kašlete, chraptíte či se vám jinak mění hlas, slinění, říhání, vrací se vám strava zpět, některé potraviny či konzistence se vám hůře polykají, máte zvýšený tlak na hrudníku po jídle, 30 - 60 minut po jídle se vám zvýší teplota, ztrácíte postupně váhu.

Někteří pacienti trpí dysfagií a nejsou si toho vědomi - v těchto případech může dojít k nediagnostikování a neléčení, což zvyšuje riziko aspirace pneumonie (plicní infekce, která se může vyvinout po náhodném vdechnutí slin nebo potravinových částic). Nediagnostikovaná dysfagie může také vést k dehydrataci a podvýživě. Vznikají záněty v dutině ústní způsobené kvasinkami.

V první řadě je nutné zjistit příčinu poruchy polykání. K nejzákladnějšímu klinickému vyšetření patří neurologické a ORL vyšetření, které je velmi často nutné doplnit ještě další přístrojovou diagnostikou. Sem patří hlavně RTG vyšetření polykacího aktu (videofluoroskopie), dále endoskopie, faryngeální manometrie, elektromyografie, scintigrafie a další.

Na základě všech získaných vyšetření je pak zahájena rehabilitace polykání, kterou provádí klinický logoped v týmové spolupráci s ostatními odborníky.
Léčení a rehabilitace je vždy záležitostí týmové spolupráce více odborníků. Týká se otolaryngologů a foniatrů, neurologů, internistů a gastroenterologů, radiologů, nutričních specialistů, rehabilitačních lékařů, fyzioterapeutů a ergoterpeutů, zubních specialistů a dalších. Koordinátorem tohoto týmu by měl být zkušený klinický logoped, který na základě všech získaných odborných vyšetření zahájí terapii a rehabilitaci poruchy polykání.

Zásady, které je třeba dodržovat:

Jezte vždy v sedě, ve vzpřímené poloze. Brada by měla být mírně přitažená k hrudníku. Je dobré používat hrnky či skleničky s velkým průměrem, abychom při napití nezakláněli hlavu dozadu. Některé tekutiny je vhodné zahustit, jíst menší kousky, měkčí stravu, vynechat to co vám činní potíže. Důležité je při žvýkání nebo polykání nemluvit, jíst v klidu a tak dlouho jak je třeba. Po jídle zůstat ve vzpřímené poloze ještě po dobu 15-20 minut (hrozí vdechnutí možných zbytků jídla v polykacím ústrojí).

Zvládání dysfagie zahrnuje úpravy životního stylu, terapii cvičení a léčbu. Léčba závisí na tom, co je příčinou tohoto stavu. Pokud je stav způsoben oslabenými svaly, existuje řada cvičení, které můžete cvičit pro posílení svalů. Také se lze naučit různé techniky polykání ke kompenzaci oslabených svalů. Jiné formy léčby mohou zahrnovat procedury, jako je nervosvalová elektrická stimulace (NMES). Pokud dochází k zúžením svalů v jícnu, existuje řada léků, které mohou pomoci uvolnit svaly. A také může být doporučen chirurgický zákrok.

https://www.verywellhealth.com/a-food-bolus-is-formed-durin…
https://healthiculture.com/dysphagia-in-fibromyalgia/
https://fibrowomen.com/how-dysphagia-and-fibromyalgia-are-c…/
https://www.redorbit.com/dysphagia-fibromyalgia-difficulty…/
https://www.medicalnewstoday.com/articles/177473.php…
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/afazie-a-dysfag…/dysfagie/