Nesnášenlivost hluku - Fonofobie

Jedná se o přecitlivělost na zvuky (i tiché) až chorobný strach ze zvuků.

Pacientovi jeho dokolí dokáží velmi znepříjemnit život. Proto se nejlépe cítí doma, kde si můžou intenzitu různých zvuků samy regulovat.

Ulice, dopravní prostředky, obchody atd. se stávají postupně pro ně nesnesitelným prostředím.

Nedokáží se soustředit na hovor více osob či když je u hovoru puštěno rádio či Tv.

 

Nesnášenlivost světla a hluku provází též záchvaty migrény.

Nedostatek HOŘČÍKU (Mg) může často za nesnášenlivost hluku,

ale také má vliv na:

agresivitu, neurózu, bolesti hlavy, sklon ke zvracení, průjmy, poruchy myšlení, skleróza, ranní únava i po dlouhém spánku, nespavost, „divoké“ sny, noční pocení, silné bušení srdce, arytmie často spojená s bolestmi v hrudníku, náhlé závratě, ztráta rovnováhy, třes víček (zvláště levého víčka), mlha, kmitající body před očima až halucinace, padání vlasů, lámavost nehtů, práchnivění zubů, mravenčení končetin, křeče (zejména v lýtkách), citlivost na změny počasí, na zimu a vlhkost, bolesti zubů, dásní, kloubů.

Co je to sluchová dráha:

* probíhá mozkovým kmenem, kde řada vláken odbočuje k různým centrům mozkového kmene (čtverohrbolí, RF ...)

* odbočkami je zajištěna především souhra sluchových a zrakových center a zapojení míšních drah uplatňující se při řízení pohybu (např. reflexního)

* vlákna sluchové dráhy končí v kůře mozku